Lanškroun - přírodní koupaliště

Dnes chceme strávit den u vody.  Přiznám se, že nemám v oblibě veřejná koupaliště s hlasitou hudbou a křikem a výskáním dětí i dospělých. Tělu rozpálenému letním sluncem raději dopřeji rozsáhlejší přírodní vodní plochu, nějaký rybník nebo přehradu. Že je u Lanškrouna, kde jsme se pohybovali včera, soustava rybníků jsem věděla a Dlouhý rybník umožňuje ukojit mé touhy po klidnějším odpočinku a plavání.

Vypravili jsme se vlakem do České Třebové a dále autobusem do Lanškrouna, trasou, kterou už známe. 

Podle mapky míříme hned k rybníkům. Sluníčko sice svítí, ale dost často se schovává za mrakem a pak je docela chladno. Tedy není zima, ale do vody to zatím neláká. První Krátký rybník slouží spíše jako chovný a také zde najdeme pár rybářů. Po pravé ruce máme několik ulic rodinných domků se zahrádkami a já tak trochu závidím, že to mají místní obyvatelé k vodě takový kousek. Ale vím také, že spousta lidí nemá koupání v přírodních nádržích rádo.

Restaurace podle internetu vaří, ale ve skutečnosti se prý-možná otevírá až odpoledne. 

Půjčovna lodiček je zatím zavřená. 

Jdeme se podívat dál na ornitologickou pozorovatelnu

Ptáci jsou ale na můj foťák dost daleko. Až u protějšího břehu.

Na koupání nakonec došlo, voda byla výborná. 

Začalo výhružně hřmít.

V dálce se k zemi snášejí provazy vody. 

Raději se sbalíme. Stejně máme čas na oběd. 

Musíme jít do města, protože tady se nevaří a v  kempu jen pro hosty, ostatní musí čekat až po druhé hodině.  

Z  oblohy začíná trochu kapat a hromy máme za zády. 

U rybníka možná pršet nebude, ale na město se něco snese.

Nakonec to bylo jen pár kapiček, ani ne na deštník, bouřka se stočila jinam. 

Na oběd jsme šli do pizzerie na kruháči. 

Dopřáli jsme si opět vínko a bylo nám fakt skvěle. 

Na autobus domů jsme měli času dost. I tento výlet se vydařil.