V komnatách zámku Milotice

 I když jsou si na první pohled všechny interiéry zámků podobné, přesto se často do zámku podíváme. Jdeme tedy i dnes nasát atmosféru doby a představit si život panstva i služebnictva. 

Milotice zámek

 Druhý den jsme se vypravili do Milotic na zámek. Jeli jsme vlakem do Kyjov zastávka a přešli na nedaleké autobusové nádraží, abychom odjeli  do Milotice Dvůr. V Kyjově nás vítala krásná ještěrka, ale nefotila jsem ji. Jednak byla velmi rychlá a druhak jsem měla co dělat, abych bezpečně vystoupila z vlaku. Zastávka je v mírné zatáčce a vlak je od nástupiště na této straně odkloněn a přede mnou se ukázala "propast". Mnohem větší mezera mezi posledním stupátkem vlaku a nástupištěm a i samotné nástupiště hlouběji než je obvyklé. Mám trochu uvolněné kotníky a tak jsem při dopadu z výšky očekávala katastrofu. Vše dobře dopadlo. Můžeme pokračovat.

Veselí nad Moravou

Město Veselí nad Moravou, které se stalo  výchozím bodem našich výletů jsme si prošli hned první den. Jednak  jsme si šli nakoupit hlavně pití a seznámit se s okolím. Nějaké zásoby jídla jsme si na první víkend přivezli s sebou. Ubytování je totiž bez stravy, což nám vyhovuje.  Jsme limitování časy jízdních řádů a nechceme se ještě přizpůsobovat době podávání snídaní nebo večeří.  Ale tentokrát to nebylo tak náročné, nejezdili jsme moc daleko od "základního tábora".  

Červánky

27.8.2020 

Dovolená 2020

Na konci minulého příspěvku z Karlových Varů jsem se zmínila o naší letošní dovolené. Chybně jsem uvedla, že jsme se ubytovali v našem Zlínském kraji a vyjížděli do Jihomoravského. Je to naopak a v příspěvku jsem to opravila. Můj omyl vznikl tak, že jsem původně hledala ubytování v Uherském Hradišti, když můj syn toužil jet na Baťův kanál. Nejsme vodáci, ale chtěli jsme ten cvrkot na kanále vidět.  Dovolenou plánuji na vlastní pěst vždy už v lednu a jelikož nejezdíme autem, musí místo splňovat i blízkost vlaku a autobusu. V lednu ještě nikdo netušil, že filmový festival mladých tvůrců se o prázdninách konat nebude a již většina ubytovacích kapacit byla v té době zadaná. Kdysi dávno za mlada jsme dovolené trávili v horách a ubytování v kempech se společnými toaletami, sprchami a kuchyňkou byla samozřejmá norma. Dneska už chci pohodlí. Jsem stará bréca, chci mít soukromí se vším sociálním vybavením. Letos jsem byla nadšená. Ještě, že mě to Hradiště nepřijalo. 

Karlovy Vary

 Zájezd po západočeských lázních a památkách jsem si vybrala mimo jiné i tak trochu z nostalgických pohnutek. Všechna  navštívená města, kromě Bečova a Chebu,  jsem navštívila se svými rodiči, když jsem byla ještě malá a bydleli jsme v Horšovském Týně. Poskládala jsem tedy útržky vzpomínek do jedné pohlednice. Něco jako kdysi dávno, když jsme ještě neznali puzzle a stříhali jsme pohlednice a skládali zpět.  Posledním městem třídenního zájezdu s cestovkou Vsacan Tour  jsou Karlovy Vary. 

Bečov nad Teplou strážce pokladu

Třetí den zájezdu do západních Čech jsme zahájili prohlídkou hradu Loket, ale tu už jsem zde prezentovala a tak se se mnou můžete převézt  do Bečova nad teplou, kde nás čeká prohlídka zámku, skrývajícího a střežícího poklad, jímž je relikviář svatého Maura. Tento unikát vám sice neukážu, protože se v trezoru pod kaplí nesmí fotit, ale na závěr vás odkážu na stránky, kde ho určitě uvidíte a také si ho můžete virtuálně prohlédnout. 

Františkovy Lázně

Než se vrátíme zpět do našeho nocležního města Loket, projdeme se ještě Františkovými Lázněmi. Přiznám se, že už jsem se do hotelu docela těšila. Studené prameny Františkových lázní mají trochu i projímavé účinky, proto jsem neměla moc odvahu je ochutnávat. Spíš bych mohla mou lázeňskou činnost nazvat ocucáváním.  Samozřejmě jsme nemohli projít všemi prameny, ale myslím, že tu nejhezčí část lázní jsme viděli.  

Cheb

 Když se řekne Cheb, mnohým vyvstane v paměti Špalíček. U nás ve Valmezu se každoročně koná hudební festival "Špalíček", ale ten chebský s tím nemá nic společného. Když se mnou dneska zůstanete, určitě se dovíte více. Město Cheb si zaslouží rozhodně více času, než jsme měli my, ale třeba vás tento příspěvek inspiruje k návštěvě a vy si ten čas uděláte. Zájezdová návštěva je limitovaná a dost časově náročná ve snaze vidět toho co nejvíc, když už jsme se tak daleko vypravili. Ale i tak jsem ráda, že jsem toto město navštívila.  Z autobusu jsme vystoupili u Schillerových sadů, odkud je to blízko k centru města. 

Mariánské Lázně

Mariánky byly naší druhou zastávkou 15. srpna. Neobešli jsme všechny prameny, to se ani asi nedá při tak krátké návštěvě, ale myslím, že jsme viděli to hlavní. Delegátka našeho zájezdu měla snad vše naplánováno na minutu. nejprve jsme navštívili info centrum, kde jsme nakoupili magnetky, mapky a mohli jsme vyrazit tak, abychom krásně stihli i Zpívající fontánu. Fontána před kolonádou sice tryská stále v různých variantách, ale vždy v lichou hodinu za doprovodu hudby Karla Hapky. Kdo bude mít zájem, může se se mnou nejen projít lázněmi, ale poslechnout si doprovod fontány na mém amatérském videu na konci článku. 

Zámek Kynžvart

Pár fotek z návštěvy zámku Kynžvart v Karlovarském kraji z letošního srpnového zájezdu. Byli jsme zde jako první návštěvníci.

Hrad Loket

I prohlídka hradu Loket v Sokolovském okrese byla zajímavá. Sice bych si představovala na tento hrad více času, ale nedá se nic dělat, jsem i tak ráda, že jsme tu možnost měli. 

Loket historická část města

 Město loket se stalo na dvě noci naším útočištěm při zájezdu po západočeských lázních a památkách. Hned ten první pohled na hrad a město za mostem byl úchvatný. Sice už bylo předvečerní šero násobené hrozícím deštěm, ale i tak jsme byli nadšení. A to i ubytováním v hotelovém komplexu, jehož majitelé se o nás postarali přímo vzorově. Parkoviště pro autobusy je totiž ještě před mostem a k hotelu bylo třeba dopravit se po svých a se všemi zavazadly. Syn majitele přijel pro zavazadla a zároveň nám přímo v autobuse předal informace o ubytování. Ubytovaní jsme byli tedy ve chvilce a ještě jsme se hromadně vydali na prohlídku města. 

Plzeň

 Z plzeňského pivovaru jsme se přesunuli blíž k historickému centru a návštěvu jsme zahájili seznámením s Černou věží a Masnými krámy, radnicí na náměstí Republiky, pokračovali jsme k Velké synagoze. Škoda, že nebyla otevřená, od září loňského roku  se rekonstruuje. My jsme pak už nepokračovali se skupinou, ale zašli jsme si k divadlu J. K. Tyla. Odtud jsme se opět přes náměstí vraceli k autobusu.

Pilsner Urquell

V pátek 14. 8. 2020 jsme se vydali na zájezd s cestovní kanceláří Vsacan Tour. Na zájezd, který se měl uskutečnit již 1.-3. května.  Všichni víme, proč byl zájezd odložen, odloženo bylo cestování vůbec, nejen po světě, ale i po ČR. 

Moraváci jedou do Čech a byl by asi velký hřích, kdyby se nezastavili v Plzni a hned v provozu slavného Prazdroje. Zájezd po lázních, zámcích a hradech západních Čech byl i trochu degustační. Zahájili jsme pivem v Plzni, ochutnávali prameny ve Františkových a Mariánských Lázních  a končili horkými prameny v Karlových Varech.  Ale to není zdaleka všechno.  Tak nyní hurá do pivovaru, kde jsme prošli provoz (kromě stáčírny- důvod corona), shlédli expozice s historií, v kině se podívali  na krátký film,  a ve sklepích ochutnali nepasterovanou pochoutku. 

ZOO a DINO park Vyškov

 

Zoologická zahrada ve Vyškově se liší od běžných ZOO, na které jsme zvyklí . ZOO PARK Vyškov vznikl v roce 1965 a je zaměřen především na chov domácích a hospodářských zvířat z celého světa. Děti i dospělí mohou vejít na venkovský dvoreček a pohybovat se mezi domácími zvířaty, pochovat si mláďátka a vidět na vlastní oči,  jak takové hospodářství funguje. 

Pěšky z Valtic do Lednice

 Netuším, zda je název města Lednice ženského rodu nebo je to slovo pomnožné, zda jsme šli pěšky do Lednic či Lednice, každopádně byl ze začátku zamračený den, ze kterého se pak vylouplo sluníčko s kamny na  plný výkon. Od naší procházky v roce 2009 se krajina trochu změnila díky vybudované cyklostezce. Asi už kousek za Valticemi na červené značce nenajdeme tu tenkrát meandrující cestu, ten příjemný povrch lučních cest vedoucích poutníka k zámečku Randezvous a dál lesní cestou rozrytou místy divočáky ke svatému Hubertovi, Třem Gráciím, kolem rybníků až do cíle v Lednici. 

Valtice

 Kdo by neznal město vína, město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji na samých hranicích s Rakouskem. Kdo tam nebyl, určitě slyšel o krásném zámku, či sklepích vína....Proto se nebudu příliš rozepisovat a rovnou se vrhneme na hromadu fotek, které jsem při jedné starší dovolené pořídila. 

Procházka okolo lednických rybníků

Lednicko.valtický areál je rozsáhlý a spadají do něho i pozemky s rybníky. a okolo těchto jsme se šli projít. Raději jsme jeli autobusem z lednice do obce Hlohovec a odtud již pěšky kolem Hraničního zámečku, bunkrů, Rybničního zámečku, k Apollonovu chrámu a dál ke kempu. Rybníky jsou ráj pro ornitology, pozorování ptáků je příjemné i pro laiky.  Po občerstvení u kempu jsme se vydali po silnici k domovu, kterým tenkrát byl penzion Hippoclub Lednice.  Procházka byla dlouhá něco přes 11 km a v horku, které přineslo bouřku jsme byli docela ušlí. 

Zámek lednice - reprezentační prostory

Loni se mi naskytla příležitost prohlédnout si jeden z okruhů v lednickém zámku, díky cestovce Vsacan Tour cestou přes Bratislavu do Vídně. Takže jistě tušíte, kam se se mnou můžete také podívat. Zatím však stále píšu o Jihomoravském kraji.  

Lednice - zámecký park

 Ledníci jsme navštívili dvakrát.  V roce 2009 jsme tu strávili celkem týden, během kterého jsme prošmejdili celý Lednicko-valtický areál, ale nějak už nebyl čas na interiéry lednického zámku. To štěstí jsme měli v roce 2019, kdy jsme se tu zastavili během zájezdu do Bratislavy a Vídně . Nyní se tedy projdeme parkem, k Minaretu, kolem rybníku, viaduktu a jeskyně, pěšky se podíváme k Janovu hradu a přívozem se vrátíme k minaretu. Fotky jsou tady tedy jak z jara 2019, tak z léta 2009.

Kunštát

 Ze Smyslové zahrady v Rudce jsem se do Kunštátu vydali pěšky, je to už jen kousek a to hlavně na zastávku autobusu, kterým se dostaneme zpět do přestupní stanice v Letovicích. Kunštát je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 18 km severozápadně od Blanska v Hornosvratecké vrchovině. Žije zde 2808 obyvatel. Písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 jako přídomek Kuny, jehož jméno je variantou germánského jména Konrád. V roce 1281 se zmiňuje jako Chuno de Chuonstat. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. A my se zastavíme jen na náměstí, protože nohy již máme dosti uchozené a asi bychom stejně nestihli prohlídku zámku.  Moc se mi líbí vodní prvek pod kostelem vedle kterého si posedíme v cukrárně.  Také jsem využila chvilky, kdy byl kostel otevřen smutečnímu rozloučení a po odchodu smutečních hostí mne paní  pustila dovnitř kvůli fotce varhan  a dokonce mne vzala i nahoru až k nástroji. Ale o tom zase jindy.

Smyslová zahrada s rozhlednou Milenka

 Na kraji obce Rudka, jen kousíček od Kunštátu, narazí motoristé na pěknou restauraci a hned naproti je vchod do krásného areálu Smyslové zahrady. Zastavuje zde i autobus, tedy i pro batůžkáře ( jako já) je areál snadno přístupný. Někteří se mnou vstupní bránou již prošli, když jsme  navštívili   jeskyni Blanických rytířů a dověděli se něco o osudu sochy T.G. Masaryka.

Jeskyně blanických rytířů

Na jižním okraji obce Rudka jen kousek od Kunštátu v okrese Blansko se nachází jeskyně Blanických rytířů. V areálu, který opravdu stojí za návštěvu se nejen krásně zrelaxujeme, ale překvapí nás unikátní sochařské dílo inspirované naší historií. 

Boskovice - synagoga maior

Synagoga v Boskovicích je barokní stavba s empírovými a novogotickými úpravami, jejíž stěny zdobí ojedinělá dekorativní výmalba a liturgické texty. Rekonstrukce budovy, která po válce sloužila jako sklad byla určitě dost náročná a výsledek stojí za to.

Boskovice hrad

 Miluji zříceniny hradů, protože většinou mohu tuto památku prošmejdit bez průvodce, mohu vlézt kam se dá a fotit z jakéhokoli úhlu. To je sice výhoda, ale také nevýhoda, protože pak mám hromady fotek a když se trochu podaří všechny, tak je mi líto je vyhodit. I když jsem provedla rozsáhlou probírku čeká vás nyní pěkná várka hradních zákoutí. Navštívíme hrad v Boskovicích na Blanensku.

Boskovice- zámek a podzámčí

Dnes se podíváme k zámku Boskovice. Ale opravdu jen tak na okraj, protože hlavním cílem je zřícenina hradu v Boskovicích.  Do Boskovic jsme přijeli ze Svitav. Nejprve se projdeme ve fotkách  městem od nádraží k zámku a zpět k židovské synagoze.  Hradu i synagoze věnuji samostatný příspěvek.

Zámek Lysice - interiér

A nyní se se mnou můžete podívat do jednoho z okruhů lysického zámku. Zvu vás na prohlídku reprezentačních prostor, knihovny Marie von Ebner Eschenbach, velkého salónu, dámských apartmá, orientálního salónu a knihovny Erwina Dubského. A nakonec sejdeme do sklepení. 

Zámek Lysice - exteriér 2. část

 Pokračujeme v prohlídce další částí zahrady lysického zámku. Vystoupáme jakoby do druhého patra zahrady, odkud je přístup i na ochozy, či kolonádu, chcete-li.

 

Zámek Lysice - exteriér 1. část

Malebný zámek Lysice jsme objevili v Jihomoravském kraji, v okrese Blansko. Tento zámek jsem si zamilovala na první pohled, i když nesvítilo sluníčko, které by fotkám dodalo více světla a barevnosti a více celý areál rozzářilo.  Přijeli jsme autobusem ze Svitav a prošli pěknou návsí k zámku a než se podíváme do interiérů, projdeme se krásnou zahradou.

Zámek Letovice

Dnes se v Jihomoravském kraji podíváme do Letovic v okrese Blansko.  Navštívíme zámek, jehož vlastníkem je pan B. Vavříček. Zámek zakoupil v roce 2004 ve velmi zuboženém stavu. K zámku náleží i hospodářské budovy a pozemky obehnané hradbami. Pan Vavříček se pustil s vervou do oprav zámku, aby mu pomohl navrátit bývalý  lesk.

Brno-hrad Špilberk

V Brně, kam jsme si se synem zajeli vlakem v květnu 2017, byl den plný slunce a vůně šeříku. Po návštěvě vily Stiassni, což byl náš hlavní cíl cesty, jsme se vrátili tramvají z Pisárek na Mendlovo náměstí a kolem Baziliky Nanebevzetí Panny Marie jsme prošli do Pekařské ulice a tam do restaurace Skanzen.

Brno-Vila Stiassni-interiér

Pár slov o vile Stiassni jsem zmínila již v článku s exteriéry. Nyní nahlédneme do interiéru vily, avšak ještě si musíme říci, že ač byl styl celého domu, který na návrh architekta Ernsta Wiesnera z roku 1927 realizovala v letech 28-29 firma Mořic zcela ve stylu funkcionalismu jen s drobnými historizujícími prvky, interiér domu už splňuje tento styl pouze myšlenkou tedy propojením užitkové části s obytnými a reprezentačními prostorami. Zařízen je již s noblesou spíše připomínající zámeček, jak si to přála paní Hermína. Wiesner s tímto vybavením nesouhlasil a tak byla spolupráce architekta a majitele vily ukončena, avšak v dobrém a vybavení dokončil Artur Aisler v roce 1929.

Brno-vila Stiassni

 K výletu do Brna mne zlákala návštěva vily Stiassni. Nejen Brňané ji možná znají jako "Vládní vilu", ve které se návštěvou střídali prezidenti a jiné významné osobnosti.

Brno-Katedrála sv. Petra a Pavla

Katedrála v brně je známá také jako Petrov. Na focení této sakrální stavby je hodně málo místa. Ale pokusila jsem se. 

Varhany v katedrále Petra a Pavla v Brně

 V Brně jsem byla několikrát na tento chrám však zatím nedošlo, ale přece jen se příležitost nakonec našla. Do katedrály se podíváme také nyní si do své sbírky zařadím další krásné varhany. 

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí

V poslední době zveřejňuji varhany tak trochu na přeskáčku, a proto dnes představím ve fotografii svůj 31. ulovený kousek.

Ten zámek mi učaroval

Málokdy, spíše nikdy se v dovolených nevracíme na stejné místo, ale stačil jeden den ve Vranově nad Dyjí, abych přímo zatoužila být tu znova. Vlastně jsem už tohle místo představila dost zevrubně svými fotografiemi, ale nemohu si pomoci, tento zámek mi učaroval nejen svou polohou. Na výletech jsme ho mohli vidět z mnoha úhlů a nemohu odolat, abych si sem ještě naposledy pár fotek nevložila.

Hrad Hardegg v Rakousku

Pokračujeme v našem výletu na hrad Hardegg v Dolním Rakousku. Z Čížova jsme došli přes Hardeggskou vyhlídku k mostu přes řeku Dyji.

Z Vranova na Hardegg

Hardegg je zřícenina hradu v Dolním Rakousku téměř na hranici s naší republikou. Většinou, když se nacházíme v některé příhraniční oblasti, pokoušíme se vstrčit nos i k našim zahraničním sousedům. Na hrad Hardegg se dá jít pěšky nebo na kole již z Vranova nad Dyjí, ale to by pro naše staré nohy bylo hodně náročné. I bez auta je to ale přece jen možné. Autobusem s přestupem ve Znojmě jsme jeli do obce Čížov.  Tato obec sloužila pohraniční stráži a najdeme tu i pozůstatky po hraničních zátarasech. V budově posádky sídlí informační centrum.  Tento výlet jsem zařadila do  Jihomoravského kraje, protože výchozím místem je tento kraj, ale rozdělím výlet na dvě části. Nyní dojdeme až na hranice a příště budeme pokračovat v Rakousku. 

Nový zámek Jevišovice

V Jevišovicích na Znojemsku jsme se již zastavili ve Starém zámku a nyní si prohlédneme Nový zámek. Nový proto, že byl postaven mnohem později, než zámek první. O tom i informace na titulní fotografii čerpané z oficiálních stránek.

Jevišovice-Starý zámek

Jednoho zamračeného dne jsme se z Vranova nad Dyjí vypravili do Jevišovic, obce v Jihomoravském kraji, kde najdeme hned dva zámky. nyní se podívejme na Starý zámek, ve kterém je muzeum. 

Muzeum motorismu Znojmo

Přiznám se, že muzea zrovna nevyhledávám, leda tak, když na dovolené prší...Tentokrát nepršelo a syn trval na tom, že do motoristického muzea jít musíme.  Auta veterány miluji, i když se v nich moc nevyznám. Hodnotím auta jako krasavce, když se někde objeví napulírovaní.....Velké technické muzeum v Kopřivnici jsem si užívala a tak tedy splním synovi přání a doprovodím ho i do tohoto muzea. 

Varhany v kostele sv. Mikuláše ve Znojmě

Jako třicátý kousek do mé sbírky varhan přibyly varhany z kostela sv. Mikuláše ve Znojmě. Získat tyto varhany bylo docela snadné, protože kostel je  návštěvníkům otevřen.

Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě

Pro ty, kteří se alespoň trochu zajímají o sakrální stavby přináším pár fotografií kostela sv. Mikuláše ve Znojmě. Tento kostel mne zaujal hlavně svou polohou. Vedle hradu je dominantou Znojma a nelze jej přehlédnout. Nádherné je i jeho okolí s úzkými uličkami na jedné straně a vinicí pokrytým srázem na druhé straně a nádhernými výhledy nejen na město, ale i znojemskou přehradu. Hned vedle kostela stojí kaple sv. Václava.

V komnatách Deblínského zámku

Než se projdeme komnatami Deblínského zámku ve Znojmě, trochu si vysvětleme proč Deblínský zámek. Známější je přece znojemský hrad. Až na mapách jsem si všimla toho doplňkového názvu a malým pátráním na internetových stránkách města i hradu samotného jsem se dověděla více.

Znojemský hrad-Deblínský zámek

Uličkami města Znojma jsme se již trochu prošli, nyní se podíváme na hrad. Ten byl postaven na skalnatém ostrohu s výbornou strategickou polohou k střežení obchodní cesty.

V uličkách Znojma

Máte-li chvilku čas, projděte se se mnou uličkami města Znojma. I když toto město v kraji vína bylo naší přestupní stanicí na různých výletech krajem, nemohli jsme vynechat jeho pamětihodnosti.  Nyní projdeme městem a naším cílem bude nakonec i znojemský hrad, kostel sv. Mikuláše a muzeum motorismu.

Výšlap na Claryho kříž

Na Claryho kříž nad hrází vranovské přehrady jsme si vyšlápli přímo z našeho penzionu. Cesta vedla kolem kostela nanebevzetí Panny Marie, o kterém se zmíním později k Mniszkovu kříži, kolem kaple výběrčího a Kumpovy poklony do Onšova. U kaple sv. Anny odbočíme už přímo ke Claryho kříži, dál sejdeme na oběd do restaurace na přehradě. Pak už je to kousek na pláž a než ze zátoky pojedeme kolovláčkem domů, pořádně se protáhneme ve vodě.