Melk v Dolním Rakousku

Projeli jsme malebným údolím Wachau a chvíli před půl třetí odpoledne vystupujeme z autobusu na parkovišti hned u kláštera v Melku.

Z parkoviště ke klášteru se dostaneme krásným schodištěm s kamenným zábradlím. Odtud je i výhled na město. Na návštěvu Melku máme 2 hodiny. Kdo chce, může jít na prohlídku klášterních interiérů. Já se synem jsme volili spíše prozkoumání okolí kláštera a města. Nemile mne překvapilo, že klášterní zahrada se otevírá až 1. května. Rozhodně Rakušané neumí nebo nechtějí zareagovat na prodloužené víkendy a otevřít třeba o pár dní dříve. Nedá se nic dělat.

Nádherné klášterní zahrady nám byly odepřeny. Je poslední víkend v dubnu a zahrady se otevírají až 1. května

Jelikož jsme si nezvolili placenou prohlídku interiérů, projdeme se jen nádvořími a dostaneme se až k bočnímu vstupu do klášterního kostela.

Do kostela se dá vstoupit bočním vchodem a nakouknout přes skleněnou stěnu a nesmí se fotit. Já jsem však musela rychle zaměřit na varhany :)

A nyní sejdeme dolů do města. Projdeme se uličkami a sedneme si i do kavárny se zahrádkou do příjemného stínu. Chtěla jsem si dát kávičku, ale měli tam tak strašně moc druhů, které mi nic neříkaly a i poháry se zmrzlinou, ovšem bez vyobrazení, jak jsem z některých nabídek kaváren a cukráren zvyklá. A nyní babo raď. Německy jsem se učila před mnoha a mnoha lety a nejhorší je, že se leknu sama sebe, když se snažím něco kloudného vypotit. Nezbývá než zarazit prst do seznamu a čekat na překvapení.

Vybrali jsme si dobře. Tahle chvilka odpočinku mi přišla vhod. Z náměstí je také lépe vidět na klášterní budovy čnící na skalnatém ostrohu.

Moc hezký pohled na klášter je i ze strany od Dunaje. My jsme přešli jen most přes říčku Melk, která se nedaleko do Dunaje vlévá.

Než se vrátíme k autobusu, zkusíme zajít do farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Máme štěstí. Chrám je otevřen a nikde není zákaz fotografování. Možná tak získám do své sbírky další varhany.

Počasí se nám vydařilo, je docela horko, obloha jak vymetená a návštěvníků je tu tak přiměřeně. Nevím, jak čilý je tu ruch v letních měsících, určitě několikanásobný. Procházet se prázdnými uličkami bylo příjemné. Zaujalo mne, že na mnoha místech je k dispozici pitná voda. Měli jsme sice pití s sebou, ale v létě by určitě rychle docházelo.

Blíží se půl šesté a to je čas našeho odjezdu do dalšího městečka, které máme už tak trochu ve směru domů.

Ještě nezbytná magnetka

Do Eggenburgu se podíváme zase v dalším pokračování.