Poslední fotky roku 2021

Prý je na řece mladá labuť, tvrdil manžel. Šli jsme ji se synem hledat, ale nenašli. 

Poslední dny roku s fraktály

  Poslední dny roku jsem si hrála při odpočinku s obrázky, které mne stále fascinují a to je tvorba fraktálů. Na Vánoce jsem dostala tablet, abych mohla být i v době imobility na internetu nebo se svými oblíbenými hračkami. Stáhla jsem si mimo jiné i aplikaci na generování fraktálů MandelBrovser, kde je spousta možností a nastavení. A dnes jsem si z vytvořených obrázků sestavila video, kterým bych chtěla potěšit všechny, kdo mají rádi barvy, ornamenty, kus přírody přenesené do matematických vzorců.  Tento můj vstup najdete na všech třech mých blozích, protože na různé blogy chodí  občas i jiní návštěvníci. Pro lepší zážitek si video zvětšete na celou obrazovku. Na mobilních zařízeních je potřeba zobrazit verzi pro web. jinak video není vidět. 

Užijte si konec roku a do nového roku vstupte s odhodláním, plní zdraví,  spokojenosti, radosti a s rodinou či přáteli po boku. 

Když mě zima nudí

Zimu jako roční období mám také ráda, ovšem zimu, kdy je příroda přikrytá sněhem, ztichlá, jiskřivá a jako z pohádky. A takových dní zatím moc nebylo a k procházkám mne tedy také moc nesvádí. Ale hýbat se člověk trochu musí. Tak tedy zajdeme opět do naší mrňavé ZOO, tam se člověk nikdy nenudí. Cestou i trochu barviček. 

Betlém

 U nás ve Valašském meziříčí je díky rekonstrukci rozkopané náměstí, kde dříve vždy zářil vánoční strom.Město nazdobilo jiný strom na Vsetínské ulici, ale když nesvítí, tak si ho skoro ani nevšimnete. Moc se mi nelíbí, tak jsem ho ani nefotila. Docela se mi ale líbí vyřezávaný Betlém, který je  postavený v podloubí zámku Žerotínů.

Přání k Vánocům

 

Krásný Advent

 

Lesopark Abácie ve Valašském Meziříčí

 a Památník napoleonských válek. 

Památník holokaustu ve Valašském Meziříčí

Když už jsem u těch památníků, nesmím zapomenou zmínit i ten, který byl postaven na Vodní ulici. 

Památník holokaustu.  

Vojenský hřbitov a turecký památník ve Valašském Meziříčí

 

Památník na Trojačce

 Na svatého Martina byl u nás moc krásný den. Naplánovali jsme si výšlap do okolí. Vyrazili jsme na autobus o půl sedmé a jeli do obce Krhová na konečnou zastávku MHD. Odtud jsme se již vydali pěšky nejprve po cyklostezce, dále kousek po modré, kousek neznačenou cestou a kousek po červené k památníku. 

Naše trasa

Stěhování kostela v Kroměříži

Tento příspěvek bude tak trochu jiný, než na jaké jste u mne zvyklí. Pro potřeby grafiky, kdy jsem chtěla vytvořit přání k Vánocům s křesťanskou tématikou, když jsou vlastně Vánoce křesťanským svátkem,  jsem hledala fotku kostela, ale v zimě. Protože kostely fotím spíše v létě při dovolených, žádnou vhodnou fotku jsem nenašla. Musím tedy improvizovat. Použila jsem letní foto kostela sv. Jana Křtitele v Kroměříži a dvě zimní fotky krajiny, aby vzniklo tohle. Není to dokonalé, ale i tak to dalo dost práce, se kterou jsem já na mé poměry spokojená. :)

Vrakoviště u rybníka

Když mlha spadne do jehličí

Fotky vylovené z archivu. pavučinky, které jsem se snažila letos vyfotit lépe, ale nenašla jsem je. Ony prý byly, když jsem je nehledala. :)

Podzimní zátiší

 Pár podzimních náladovek jsem vylovila z archivu. 

Pohled z okna

 Jsou dny, kdy se mi nechce ven, i když je hezky.  Vždy se najde něco důležitějšího. Já jsem vděčná za pohled z okna. na protější obzory. Na ten severní vidím přímo od počítače. Asi uprostřed kousek pod obzorem je naše zahrádka. A střídání ročních období mne baví. 

Podzim u vody

Pro 4. kolo Jaruščiny fotografické výzvy jsem si chtěla, jak někteří již víte, připravit něco docela jiného, pro což jsem se zatoulala s foťákem kousek za město. Pavučinky plné rosy se nekonaly, ale došla jsem k rybníku v Podlesí. Téma je tentokrát volné, bude tedy i trochu pestřejší podzimní článek.  nepotkala jsem žádnou kočičku, asi byly všechny v teple, když se na trávníku objevila jinovatka. Ale přece jen. Dvě kočičky otužilky na mne čekaly. :)

Hledání pavučiny

 aneb chaos právě v trávě.

V neděli 17.10. ráno jsem se vypravila na procházku, abych lépe než dříve, jak jinak :D, nafotila pavučinky plné rosy a sluníčka.  Namrzající mlha se v paprscích slunce rychle měnila na kapičky.  Chtěla jsem "Pavučiny"  zařadit do 4. kola Jaruščiny výzvy, ale ouha.  Pavučiny nejsou, nejsou pavouci.  Proto bude do výzvy něco jiného a to až zítra, či v sobotu. 

A věřte, že jsem hledala poctivě. nespěchala jsem, prolézala jsem příkopy, vysokou trávu a keře podél cesty a nic. Zoomovala jsem....nic. Jen chaos a nic pro slušnou kompozici.  Přesto mi je líto fotky zahodit. Budou jako důkaz, že nejen na mnohé lidské činnosti chybí lidi, ale i na pavučiny chybí pavouci.  tedy v mých končinách. 

Najdete  tu i fotky, kde není nic zaostřeno a přesto tu jsou. :-)

Barevný podzim

 Tak zní třetí fotografické téma, které Jaruška vyhlásila na měsíc říjen. A jsem velmi vděčná, že se najdou blogeři, kteří mne "donutí" trochu se zastavit a rozhlédnout.  To období podzimu, kdy se barví listí keřů a stromů, to období, než všechno zešedne, mám moc ráda. I ty ranní mlhy jsou pro mne výzvou a doufám, že budu mít ještě příležitost na nějaké ty orosené pavučinky když sluníčko paprsky šimrá pavouky pod vousy, když se i v těchto kapičkách duha promítne. Dnes ale zatím bez kapiček a bez duhy fotky z úterní odpolední procházky. 

Dikobraz

 Dikobraz ve své domovině  ve dne spí a ožívá v noci. Je to hlodavec a tak už to hlodavci prostě mají. .-D V mini ZOO ve Valašském Meziříčí byli dikobrazi už dávno, ale opravdu spali a spali. Proto jsem šla od papoušků k jejich výběhu velmi opatrně, abych nevyplašila krasavce, který se právě ukázal venku z doupěte. Šla jsem opatrně a bála se, že jakmile mne spatří uteče. Neutekl. naopak, čekal, že mu něco dám a hned se přišoural i druhý. 

Ara ararauna

V úterý jsem manžela překvapila, že jsem ještě po obědě vzala foťák a vyrazila ven, když jsme dopoledne makali a docela vymrzli na zahradě. Když jsem jela ze zahrady, pršelo, ale v autobuse mi to nevadilo. Po obědě už svítilo sluníčko a já jako bych ožila. Šla jsem jen kousek za humna a stavila jsem se mimo jiné v našem mrňavém faunaparku. Tam se mnohé změnilo, ale zaujali mne papoušci. Proto je představím jako první.

Podzimní ráno u rybníka

 Ještě pár fotek a krátké video z páteční procházky k rybníčku.

Květy podzimu

Fotky pro druhou část  Fotografické výzvy Jarušky jsem vybrala ze včerejší procházky. Ráno se u nás ukázal první mrazík a tak jsem vyrazila k rybníčku. 

S foťákem do lesa a k rybníčku

 

V úterý 5. 10. jsem si udělala odpočinkový den. Praní, uklízení, ale i procházka do oblíbeného lesíčku.  Možná, že v trochu jiném pořadí. Fotky nejsou podle mých představ, stále se zkouším dostat do tajů mého fotoaparátu. Mám jen o třídu vyšší než ten loňský, ale už má dotykový displej..., vše je tu trochu jinak a je toho víc a .......já se ztrácím....., ale snažím se. :-D

Pramen Jarošovka

 

Na cyklistické trase 6016 mezi obcemi Krhová a Zašová se můžete občerstvit u pramene Jarošovka.  Občas jsme k prameni chodívali ze zahrádky pro vodu na pití, protože pitná voda k nám není zavedena.  Dneska už manžel vozí vodu z domu.  Ale víte jak chutná káva z pramenité vody a jak chutná pramenitá voda samotná?  Znamenitě. K prameni se dostanete  i po značených turistických stezkách z různých směrů.  Já jsem přišla na rozcestí Jehličná směrem od Jehličné. 

Průzkumná výprava

 Tak asi do konce roku a možná i déle nedoporučuji rekreačně navštívit Valašské Meziříčí.  Prostě, kdo sem nemusí, nejezděte.  Opravu výpadovky směrem na Rožnov řeší několik objížděk. Problémy mají i pěší a  s různými etapami se mění i výlukové jízdní řády MHD.    Chci-li jet na zahradu, musím jet stejnou linkou jako dosud, ale vzhledem k jednosměrnému vedení linky až na konečnou bez zastávky oklikou. Na konečné (točně) počkat dle jízdního řádu a teprve sjet dolů do obce, a vystoupit na příslušné zastávce. Ranní spoj čeká jen 3 minuty, tak to není problém, ale o víkendu je to mnohem horší.  Musím prozkoumat jinou cestu. 

Pelhřimov

 Copak se vám vybaví slyšíte-li jméno tohoto města? Zřejmě film Vesničko má středisková, ale určitě rekordy a kuriozity. A s tímto městem jsme se seznámili na závěr našeho tří denního zájezdu.  Už nejsme v Plzeňském kraji, ale pomalu se suneme k domovům na Moravu a zastavujeme v Pelhřimově  v Kraji Vysočina. 

Zřícenina hradu Rabí

 Snídaně za námi a se sbaleným kufrem se cpeme do autobusu, abychom se  vydali  na cestu k domovu. V Plzeňském kraji navštívíme ještě hrad Rabí. Zříceniny, to je moje a tak se moc těším. Hrad Rábí je možné navštívit jen s průvodcem ve dvou okruzích. Se mnou se můžete projít jedním z nich. 

Babí léto s babočkou

 Tak jsem nazvala svou reakci na fotografickou výzvu blogerky Jarky Loučení s létem.  Sice už na poslední chvíli přidávám pár fotografií, které pro mne opravdu znamenají loučení s létem. Loni jsem na podzim kvůli úrazu zanedbala zahradu a letos se snažím si ji užívat a tak mezi dovolenou a zájezdem se věnuji převážně zahradě, která se s koncem léta mění markantně nejen díky sklizené a zpracované úrodě, ale i kytičkám a životu v nik i kolem nich. 

Makovice dozrála a splnila svou funkci. Semínka jsou v zemi, úkol splněn.

Klatovy,město karafiátů

 I do Klatov jsem se těšila a doufala jsem, že toto město prošmejdím trochu více, ale jak už to bývá s místem, kde na zájezdech přespáváme, je na prohlídku málo času. Přijíždíme sem většinou už unavení navečer a ráno zase vyrážíme hned po snídani. Tak alespoň malá procházka v sobotu před večeří. 

Vodní hrad Švihov

 Poslední cíl dnešního dne máme před sebou. Vodní hrad Švihov má dva prohlídkové okruhy. My jsme si vybrali "Hrad". 

Újezd v Plzeňském kraji

...jsme navštívili kromě Kozinova statku i Kozinův pomník na Hrádku. K restauraci na Hrádku vede jen úzká komunikace, kterou by autobus neprojel, a proto jsme se vydali kousek pěšky do kopce. Kdo byl Kozina ví jistě každý, kdo četl Jiráskovy Psohlavce. Kdysi to byla dokonce povinná četba ve škole. A kdo o Kozinovi ještě neslyšel, může se tu něco dovědět. 

Klenčí pod Čerchovem

 V Klenčí pod Čerchovem jsme v roce 2005 končili naši pěší túru z Babylonu u Domažlic na Čerchov a nyní jsme sem doputovali zájezdovým autobusem, abychom navštívili muzeum Jindřicha Šimona Baara a vzpomněli i na další dva významné rodáky, a to skladatele Jindřicha Jindřicha a básníka Jana Vrbu. 

Domažlice 2021

Pohodlně jsme se vyspali v Klatovech v hotelu Rozvoj, kde při natáčení přebývá filmový štáb seriálu Policie Modrava. Herci spí prý jinde, ale chodí do hotelové restaurace na jídlo. To se nedivím, protože tam vaří opravdu skvěle. Jsme po vydatné snídani a vyrážíme do Domažlic a dál do chodských obcí. Klatovy si projdeme až se z dnešního výletu budeme vracet zpět na hotel. 

Horšovský Týn - zámecký park 2021

Procházku zámeckým parkem jsme absolvovali v čase, kdy ostatní účastníci zájezdu obdivovali interiér zámku, kterou my už známe z dřívějška. 

Horšovský Týn 2021

 Do "Tejna" jsem se moc těšila.  Město mého raného dětství mi přirostlo k srdci a při jakékoli zmínce o něm mě píchne u srdce. To pochopí asi jen ten, kdo to má do svého rodiště hodně daleko. 

Klášter Kladruby

 Klášter jsme navštívili během prvního dne zájezdu na Plzeňsko a to hned po Plzni. Klášter se postupně opravuje a prohlédnout jsme si mohli kostel Nanebevzetí Panny Marie

Plzeňské sady

 Loni jsme se těmito krásnými sady neprošli, proto jsme se letos oddělili od skupiny a zavítali přes náměstí Míru s katedrálou sv. Bartoloměje sem a prošli jsme sady Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy, které lemují střed města.

Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

Plzeň jsme navštívili už po druhé, ale loni nebyla otevřená katedrála sv. Bartoloměje, protože procházela rozsáhlou rekonstrukcí. Letos jsem měla možnost vstoupit a vidět tu nádheru. Kdyby to tak můj foťák dokázal vše zachytit. Na vlastní oči jsem tedy viděla i varhany a získala do své sbírky 75. kousek.

Motorest Melikana

Cestou do Plzně jsme již za sebou měli necelých 6 hodin cesty s menšími přestávkami. Řidič toho za sebou ještě tolik neměl, protože vystřídal svozového zájezdového řidiče ve Zlíně, ale povinná přestávka se musí dodržovat a cestovka vybrala moc pěkné místo. Často bývají zastávky na Rohlence, tentokrát jsme poznali nové místo kousek za Humpolcem. Pěkná restaurace i rychlé občerstvení a líbit se tu může i dětem. 

Sbírka se rozrůstá

 V neděli večer jsem se vrátila z třídenního zájezdu na Domažlicko a určitě si sem dám pár fotek a reportáží, ovšem až ty stovky fotek přeberu. :-D   Krásně se mi rozrostla sbírka turistických magnetek, které pomalu nebude kam dávat. :) Do sbírky mi přibyly tyto kousky, podle kterých můžete trochu vystopovat mé poslední výlety. 

Kostel sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem

 aneb další varhany do sbírky (74).

Už jsem psala v minulém článku, jaká náhoda mne přivedla k otevřeným dveřím kostela sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem a dovolila mi vstoupit. Vidět na vlastní oči varhany a získat jejich vlastní fotografii v jakémkoli kostele je pro mne tak trochu dobrodružství a možná i  proto mne to láká. Chcete-li vstupte se mnou.

Napoleonský tábor v Bystřici pod Hostýnem 2021

aneb "Paní neotáčejte se, jde za vámi kůň!!" 

Zátiší z Bučovic

 Ráda fotím na zámcích, to už někteří víte, a pak si také ráda s některými fotkami pohraju, co do světla, vinětace a pod. 

Hrad Helfštýn 2021

Na hradě Helfštýn už jsme byli mnohokrát. Užívala jsem si ho za starých časů trampingu, později při rodinných výletech bez lidí i při mnohých akcích jako je Dobývání hradu nebo Mezinárodní soutěž uměleckých kovářů Hefaiston.   

Je po dešti

 Pár kapičkovek ze zahrádky. :)

Cvilín - Kostel Panny Marie Sedmibolestné

Měla jsem štěstí s návštěvou tohoto kostela. Zrovna tam probíhal úklid a pro veřejnost se otvíral zřejmě až odpoledne. Osmělila jsem se vstoupit a nikdo mne nevykázal. Přesto jsem se tu dlouho nezdržela,  hlavně jsem nechtěla hned pošlapat umytou podlahu. 

Cvilín - rozhledna, poutní kostel a zřícenina hradu

Pokračujeme ve výletu z Krnova. Pohodlně jsme se vyvezli autobusem až k poutnímu kostelu na Cvilín.  

Krnov-výchozí místo

 Sedmý a poslední den naší dovolené jsme se vypravili na výlet do Krnova na poutní místo Cvilín, kde je kromě krásného kostela a kapličkové křížové cesty i rekonstruovaná kamenná rozhledna a kousek odtud i zřícenina hradu Cvilín (Šelenburk). V itineráři této dovolené měl tento výlet zahrnovat i rozhlednu v Úvalnu, kterou jsme navštívili už včera, ale kvůli  hrozbám bouřek z vedra jsme výlet rozdělili. 

Rozhledna Hanse Kudlicha a Stříbrné jezero v Opavě

 Na šestý den dovolené jsme měli v plánu odpočinek a koupání ve Stříbrném jezeře.  Vše je ale jinak. Noční déšť a ranní mlha nás odradila a domluvili jsme se na rozdělení zítřejšího výletu na dvě části. Měli jsme jít na Rozhlednu v Úvalnu a odtud pěšky na Cvilín nad Krnovem a do Krnova. Na Cvilín pojedeme zítra a dnešní odpočinkový den věnujeme rozhledně na Strážišti, která byla postavena na počest místního významného rodáka Hanse Kudlicha.