Olomouc v únoru 2026

 Olomouc už jsme navštívili hodněkrát, jak kvůli odborné lékařce, tak i coby návštěvníci olomouckých akcí a slavností, a proto  se nebudu dlouze o tomto krajském městě rozepisovat. Vlastně jsme se tu tentokrát ani dlouho nezdrželi, protože nebylo zrovna přívětivé únorové počasí. Ani Olomouc se moc vesele netvářila a na mne už se pomalu sápal nějaký moribundus. Tak jen pár fotek mobilem z této návštěvy. 

Vyjížděli jsme z Valašského Meziříčí ještě za tmy v mrazivém ránu s -16°C. V Olomouci má být o něco tepleji, ale stejně jsme se navlékli dostatečně, protože jsme čekali i nějaké komplikace na trati, anžto den předtím u nás napadlo hodně sněhu najednou a na trase nás čekaly i nějaké železniční výluky a člověk nikdy neví, čím ho české dráhy spolu s klimatickými podmínkami překvapí. 

Žádné nemilé překvapení se nekonalo, v úsecích výluky se rychlíky jen zpomalily a chvíli jsme čekali na protijedoucí rychlík. Do Olomouce jsme tedy přijeli jen s 5 minutovým zpožděním. Cesta byla příjemná, ani se nám do zimy nechtělo, ale nedá se nic dělat, jsme v cíli.  Nejprve tedy návštěva u líkařky, tam také všechno naprosto na čas objednání a v příjemném moderním prostředí. 

A nyní hurá na procházku. Ve městě žádný sníh nebyl. jen popraček na travnatých plochách. Prošli jsme boranickou zahradou kolem kostela sv. Michala na Horní něměstí a k sv. Bartolomějovi na tramvaj. Ono by se dalo jít krásně i pěšky, kdyby.......Jak už jsem se zmínila ve městě sníh nebyl, ale pěkně nebo spíše nebezpoečně to na dlažbě klouzalo. 

Tedy uvažovala jsem, zda by mi pomohly nesmeky při zdolávání uličky od sv. Michala na Horní náměstí. Pěkný padák a mokrá zmrzlá dlažba. Držela jsem se zdí a i tak jsem lezla kalp po***.

Na oběd jsme si tentokrát zašli do nádražní restaurace, abychom byli  co nejblíž vlaku a ten před 12 hodinou nám neujel. Tentokrát nás delší pobyt opravdu nelákal. Nádražním restauracím moc nevěřím, ale tuhle musím pochválit. Rychlejší obsluju jsem ještě nikde nezažila. A ceny dobrých menu i s polévkou byly  skvělé. Vlak přijel naprosto načas a v poloprázdném vagóně jsme si opravdu lebedili. 

A jsme ve Valmezu. MHD z nádraží domů nám jela za 10 minut. Pojedeme kolem nemocnice, vystoupíme a ještě stihneme rentgen páteře a vyzvednout léky v lékárně. Až důmů už to máme pár kroků. Tady u nás bylo toho dne mnohem více sněhu. 

A já bych si moc přála, aby to byl sníh poslední a mohli jsem už jezdit více na zahrádku. Má se eice oteplovat, ale kdo ví. On může sníh napadnout i v květnu, jak už jsem to kdysi za mlada zažila. 

Příští návštěvu máme zase za rok, ale objednali jsme se na koneč dubna. To bude určitě příjemněji a mohli bychom si naplánovat i nějaký výlet do blízkého okolí. Musíme spojit užitečné s příjemným. 

Hezké dny přeji všem.