Ranní červánky

 Byl to jen okamžik.

Ve čtvrtek ráno  nebylo po mlze předešlého večera ani vidu.  Vyrazila jsem na zahradu za tmy, tedy v 6 hodin. Nepojedu taxikem, od autobusu se projdu. Obloha neměla být tak zatažená, ale snad se vyčasí. Seděla jsem na levé straně autobusu a když jsem v Krhové vystupovala po pravé straně naproti vycházejícímu slunci, zůstala jsem doslova paf. Nechtěla jsem fotografovat v obci, řekla jsem si, že si to nechám až budu výše, ve volnější krajině. Ale nevydržela jsem to. A udělala jsem dobře. Běhen půl hodiny se rozednilo, obloha se zacelila a bylo po parádě. Čím výš nad obzorem slunce bylo, tím rychleji slábla intenzita zbarvení.  Později se i přes pár kapek slunce prodralo. Fotila jsem mobilem, který určitě nevystihl tu úžasnou podívanou. 

Přiznám se, že jsem se trochu bála jít sama směr zalesněná krajina za velkého šera v době, kdy se proslýchalo, že byl nad Rožnovem pod Radhoštěm spatřed medvěd.  Když to zvířátko uběhne i 60 km za den, tak to má k nám co by dup. Ale upokojila jsem se pohledem na klidné koně pod zahradami. Asi by jinak vyváděli, kdyby se kolem nich motal medvěd. 

Ještě kousek a jsem v cíli. 

V době, kdy tento příspěvek vychází, já zpracovávájm fotky z návštěvy Kroměříže. 

Hezký dny babího léta přeji.