neděle 21. června 2020

Boubínské jezírko

Boubínské jezírko najdeme v Národní rezervaci Boubín, jež se nachází v Jižních Čechách, v okrese Prachatice. Oblast spadá do katastru šumavské obce Horní Vltavice. Jezírko bylo zbudováno na Kaplickém potoku jako splavovací nádrž již v roce 1833. Ke splavování dřeva se používalo až do roku 1957. Dřevo se po Kaplickém potoce splavovalo pro Idinu pilu a sklárnu v Lenoře.


Obdivujeme řidiče autobusu, jak bravurně zvládá klikatou silničku plující  malebnou šumavskou krajinou. Na naší dlouhé cestě už prokázal mnohokrát, že volant autobusu je jeho vášeň a přesně ví, co dělá. Prostě umí. 
Autobus zaparkoval u železničního nadjezdu, poblíž Idiny pily, kde dnes sídlí informační centrum a malé turistické zázemí. Procházka k jezírku je příjemná. Delegátka s námi nešla, doporučila nám vyzvednutí nakopírovaných map v info centru a vydat se podle nich  k jezírku do Boubínského pralesa. 
Hlouběji do pralesa a na rozhlednu jsme nešli z časových důvodů a proto, že opět začalo vyhrožovat deštěm. 

Ukázat trasu k jezírku na mapě

Jezírko si zachovalo svou původní hráz, na níže je i srub nebo chata strážců národní přírodní rezervace Boubínský prales, lavice se stoly pro návštěvníky a začíná tu naučná stezka kolem jádra Boubínského pralesa. Jako unikát je zde vystaven pod stříškou prastarý smrk.
Poprchat začalo až jsme se opět přiblížili k informačnímu centru a pak když jsme nastoupili do autobusu, abychom se vydali směr České Budějovice. Toto město bude poslední zastávkou našeho třídenního zájezdu. 



8 komentářů:

  1. Maruško to je tak krásné až se tají dech. Tuto část Šumavy vůbec neznám. Nádherné fotografie i krásný průvodní text. Děkuji moc ta tento úžasný zážitek a těším se na další.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, tohle byl opravdu perfektní zájezd. Města, hory, příroda u nás i v zahraničí. Byl to vlastně první zájezd, který jsem obsolvovala a navnadil mne na další. A tak jezdíme krom dovolené každý rok na 1-3 denní zájezd. A strašně záleží i na delegátovi. Tahle paní už mělo kolem 70 let a říkala, že už končí, ale díky ní to bylo úžasné i v autobuse. Krásné filmy, povídání, prostě na jedničku.

      Vymazat
  2. Na Šumavě jsem byla jako holka. Mamky bratranec bydlel ve Vimperku a byli jsme se podívat i u boubínského jezírka.
    Ráda jsem se tam prostřednictvím Tvých fotek znovu podívala. Je tam krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako děti jsme tu určitě byli s rodiči, když jsme bydleli v Horšovském Týně a táta byl nadšený turista, ale také si už moc nepamatuju.

      Vymazat
  3. Maruško, přiznávám, v Boubíně jsem nikdy nebyla. Vůbec Šumava je mi dost utajená, chtěli jsme to letos v květnu napravit... to tedy fakt nevyšlo.
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mne je hodně vzdálená, jen ve vzpomínkách z dětství nebo snad jedné návštěvy, kterou možná ještě zmíním, ale hlavně vzdálenosti v km. Když není auto, tak se musíme spoléhat jen na hromadnou dopravu a plánovat podle jízdních řádů. Zavzpomínala jsem si u Alenky z jejího pobytu na Antíglu a v Povydří. To je přenádherný kout. Tenkrát tam ještě nebyla vlčí stezka.....Šumava je ale dost drsná na počasí.

      Vymazat
  4. Maruško,nádherné fotky.Šumavu trochu znám.Jezdili jsme pár let k manželově sestřenici do Pasečnice u Domažlic a odtud podnikali výlety.Je to sice skoro 100 km,ale autem se to dá.Co mně hodně vadilo,že nebyla jediná dovolená,aby nepršelo.Prší tam hodně.
    Hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano Šumava je drsná a prší tam často. Ale zažili jsme i krásný den při výstupu ze Špičáku na Pancíř a stejně nás na závěr bouřka odradila od další cesty na Prenet a seběhli jsme do Hojsovy Stráže. Tenkrát jsme to zvládli vlakem z Horšovského Týna. Nakonec jsme nezmokli, opět se udělalo krásně, ale ony si ty kopečky musely trochu pohudrovat. :D

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.