neděle 16. srpna 2020

Jeskyně blanických rytířů

Na jižním okraji obce Rudka jen kousek od Kunštátu v okrese Blansko se nachází jeskyně Blanických rytířů. V areálu, který opravdu stojí za návštěvu se nejen krásně zrelaxujeme, ale překvapí nás unikátní sochařské dílo inspirované naší historií. 


Dalo by se říci, že vzniku tohoto unikátu předcházela náhoda. Čalounický mistr Stanislav Rolínek z nedalekého Bořítova onemocněl tuberkulózou plic a svého povolání musel zanechat. Toulal se přírodou a skály v okolí ho inspirovaly k vytesání soch husitských bojovníků. Používal jen jednoduché nástroje jako hasičskou sekerku a půl nůžek na stříhání ovcí.

Jeho nadání upoutalo řezníka Františka Buriana a pozval jej do Kunštátu v naději, že do městečka přiláká více návštěvníků. V roce 1928 přišel Rolínek do Kunštátu a první věhlasnou sochou byla postava prezidenta T.G.Masaryka v nadživotní velikosti, vytesaná do skály. Odhalení sochy 14 m vysoké se zúčastnily stovky lidí. V té době se jednalo o nejvyšší sochu v Evropě.
Dnes však na místě vidíme jen část boty a cíp kabátu. Během II. světové války však udavač na místo v lese upozornil a nařízením měla být socha zničena. Lidé ji však chtěli zachránit a kolem sochy postavili zeď a na ní malý domek. I tuto skutečnost však udavač oznámil a došlo k totální devastaci díla. Zajímavé je, že odhalení sochy se T.G. Masaryk neúčastnil a vlastně, i když o její existenci věděl, nikdy ji na vlastní oči neviděl.
Pohled ze shora cestou od rozhledny.
Rolínek však ve své tvorbě pokračoval. Dělníci v pískovcové skále vyhloubili jeskyni, kde pak Rolínek vytvořil ono unikátní sochařské dílo. Vchod do jeskyně střeží obrovský lev. Socha lva je naprosto skvěle propracována a i proporce zvířete přesné, i když autor vytvořil sochu jen podle pouhého obrázku. Živého lva nikdy neviděl.
A tak vstupme do jeskyně, kde dodnes spí rytíři, aby mohli povstat a zachránit nás v časech nejhorších. Sochy už nejsou tak detailně propracované, protože Rolínek spěchal, nemoc mu nedávala mnoho času.
Další plastika mi moc do původní expozice nesedí, ale co už.
Okolí jeskyně bylo upraveno jako lesopark a také smyslovou zahradu s keramickou výzdobou, kam se podrobněji podíváme příště. A samozřejmě se podíváme i k rozhledně, která se stavěla v roce 1929 ve stejném areálu.


9 komentářů:

  1. Ty jsi vynikající turistka.Je dobře,že to zvládneš.Navíc nám ukážeš krásné fotky naší zemičky.
    Přeji krásnou neděli ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Evičko. No sil mi už ubývá, už musím plánovat tak, abych to zvládla. A ty letní teploty na cestování jsou úmorné. Kdo ví, jak dlouho ještě budu moci. Už jen vylézt do některých vlaků je horor.

      Vymazat
  2. Maruško, krásné vyprávění i fotografie. Pan Rolínek měl veliké nadání. Zase jsem poznala krásný kout naší země o kterém jsem nevěděla.
    Měj krásnou neděli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani já jsem o tom nevěděla. Pověst k blanických rytířích, kteří nám v čase nejhorším vyjedou na pomoc jsem slyšela, ale jinak nic. Měj se krásně.

      Vymazat
  3. Moc krásné fotografie zajímavého místa. Hodně jste toho procestovali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kam jede vlak nebo autobus se snažíme podívat dokud mám ještě nějaké síly.

      Vymazat
  4. Tak to je nádhera.Díky,že jsem se sem mohla díky tobě podívat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já ti děkuji, že jsi nakoukla. V poslední době jsem byla na další poznávací dovolené a pak na zájezdu s cestovkou tak jsem příspěvky psala dopředu a vydávala plánovaně na čas a neodpovídala na komentáře a nechodila k jiným. Už to snad budu moci napravit. Hezký den.

      Vymazat
  5. Maruško, opět krásné. Podívala jsem se s tebou do míst, kde jsem nikdy nebyla.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.