Na hřebeni Radhoště ještě chvíli zůstaneme. Možná právě proto, že jsem neměla moc široký výhled do krajiny jako třeba v létě nebo za krásného počasí, upoutaly více moji pozornost tabule naučné stezky. Vypráví o všem možném, co se týká života lidského, zvířecího i rostlinstva v okolí Radhoště. Nevím, jak je možné, že jsem dříve přehlédla právě tuto tabuli, nebo spíš pamětní desku pod tabulí. Zřejmě byla instalována nedávno po dokončení silnice na Radhošť. Silnice se možná někomu nelíbí, ale je určena jen pro pěší a cyklisty a autem sem smí jen obsluha vysílače, či hotelu Radegast. Široce vyšlapaný pruh po celém hřbetu hory už spíše škodil tomuto prostředí. Nyní mohou na Radhošť i maminky s kočárky a pohodlněji i vozíčkáři.
Prý se právě nacházíme nad místem, které se jmenuje
Zaryje. Svahy jsou různě zprohýbané a vystupují tu pískovcové skalky. Přesně
tak vypadají místa, kde je možné najít jeskyně, kterým Valaši říkají
"ďůry". A radhošťské podzemí je protkané hustou sítí chodeb jeskyně
Cyrilka. Nejde však o jeskyni s krápníkovou výzdobou, Cyrilka má stěny chodeb
jen kamenné, někde velmi úzké jinde široké. Podzemí Radhoště odedávna lákalo
lidi k prozkoumávání. Pokusil se o to v roce 1888 i spisovatel Svatopluk Čech.
A jak to s tím kamenem pro Národní divadlo bylo od začátku, nám vysvětlí tabulka připevněná k tabuli naučné stezky
Na Radhošti jsem byla už hodně dávno - v sedmé třídě na školním výletě. Asi to je ostuda, ale já jsem nevěděla, že jeden ze základních kamenu ND byl odtud.Tak teď už to vím :-).
OdpovědětVymazatMěj se hezky a přeji pohodový víkend !
Hanka
Nic si z toho nedělej, já jsem se to také dověděla až nedávno. :)
VymazatMísto na Zaryjích, odkud je kámen jsem si fotila při naší návštěvě. Kdysi jsem byla na prohlídce Národního divadla, jejíž součástí byly i základní kameny. Tehdy mi utkvěl v hlavě kámen z Řípu, asi proto, že jsem na něm několikrát byla a část mé rodiny pochází z Mělnicka.
OdpovědětVymazatHeký den
A vidíš, to je ostuda, že já jsem ještě nevystoupala na horu Říp, kde se praotec Čech zastavil a jemu vděčím, že sem mé předky zavedl a já mohu žít v tak krásné krajině. Měla bych to ještě napravit a na Říp se někdy vypravit. Hezký den, Alenko.
VymazatMoc hezky napsáno Maruško. Na Radhošti jsem byla několikrát, nyní bych už tu dálku nezvládla, ale na Pustevny se chystáme až opadne covid. Za dva roky mě bude 70 a tak to budu mít jako jedno přání, druhé bude návštěva Lysé hory, tedy pokud bude na Lysou ještě jezdit autobus ☺
OdpovědětVymazatTaké bych se na lysou chtěla ještě podívat. Ale to bych musela stihnout autobus z Frýdku myslím. Na Pustevny bych také chtěla, protože bych chtěla vidět na vlastní oči obnovený Libušín.
VymazatZajímavý článek, také jsem netušila, že kámen z Radhoště je jedním ze základních kamenů Národního divadla.
OdpovědětVymazatJá jsem zase neznala všechny kameny a díky této naučné stezce jsem se dověděla i to. :)
VymazatDěkuji za zajímavé informace, Maruško!
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli, Helena
I Tobě Helenko, pěkné dny.
VymazatNo. to je hezké, že kámen z Radhoště byl první. Mám radost, že Moravané prokázali své vlastenecké cítění :).
OdpovědětVymazatTa jeskyně bez krápníků bude asi spíš připomínat chodby v bunkru.
Chodby v bunkru budou asi všelijak otesané kameny, kdežto tady budou trčet i do cesty objeviteli. A nějaký může i pošimrat na hlavě.:D My Moravané jsme potomci Velkomoravské říše a máme být na co hrdí. Ale safra, já jsem původem Chodka?, ale to nevadí, čí chleba jíš, toho píseň zpívej.....:-D ten otazník je tam na místě. :D
VymazatTaky mám radost z Moravského vlastenectví
OdpovědětVymazatI já:)
VymazatMoc zajímavé Maruško.
OdpovědětVymazat