středa 13. ledna 2021

V létě z Pusteven na Radhošť

 Zatím, co jsem vás v minulém vstupu zavedla na Pustevny v zimě,  dneska si se mnou můžete zopakovat výšlap letním sluníčkem z Pusteven na Radhošť v roce 2013, tedy pár měsíců před vyhořením Libušína (chata na Pustevnách dle architekta Jurkoviče.) Tentokrát jsem jela na výlet se snachou a vnukem. 

Hora Radhošť je sedmá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1129 m n. m.). Mám problém ale s jejím regionálním zařazením a tedy s rubrikami. Pustevny patří podle posledního dělení krajů k obci Prostřední Bečva a tedy do kraje Zlínského, kdežto Radhošť přináleží kraji Moravskoslezskému. Jelikož naším cílem je Radhošť, zařadila jsem výlet do rubriky "Kraj Moravskoslezský".

Radhošť je hora opředená pověstmi, protkaná sítí podzemních chodeb, kterou údajně vybudovali pohanští kněží k uschovávání darů od poutníků. V podzemí tedy ukrývá velké poklady. S Radhoštěm je též spojen pohanský bůh Radegast. Jeho sochu najdeme na cestě z Pusteven na Radhošť. Na Radhošti se též zastavili misionáři Konstantin a Metoděj šířící křesťanství. U kaple na vrcholu Radhoště stojí i sousoší těchto dvou věrozvěstů. (v roce 2013 však bylo odvezeno k restaurování)

Na Radhošť se lze dostat pěšky nebo na kole z Pusteven či z Rožnova pod Radhoštěm a pěšky z Trojanovic. Na Pustevny autem nebo autobusem z Rožnova pod Radhoštěm nebo pěšky, na kole i lanovkou z Trojanovic. A unavený poutník může v letních měsících zpět do Trojanovic použít kromě lanovky i zapůjčenou koloběžku.

Popsat všechny turistické trasy, kterými jsou Pustevny a Radhošť protkány není záměrem tohoto článku. My jsme vyjeli na Pustevny autobusem z Rožnova a pěšky pokračovali na malou rozhlednu, odkud je při dobré viditelnosti vidět až Malou Fatru. Ovšem lepší podmínky jsou v zimním odpoledni, kdy slunce ozáří zasněžené štíty hor.

K rozhledně je příkré stoupání, ale je možno jít i po nově zřízené asfaltové silnici. Tato je již téměř dokončena až na Radhošť. Při stavbě silnice byly odstraňovány balvany a menší kameny a turisté z nich staví na mnohých místech malé i velké mohyly. Vzniká tak zajímavá přírodní "architektura". Asfaltová komunikace slouží pouze pro pěší a cyklo turistiku.

Cestou k Radegastu míjíme i dvě sjezdovky s možností výhledu na Frenštát pod Radhoštěm a při dobré viditelnosti dohlédneme až do Jeseníků.

U sochy Radegasta se můžeme občerstvit i zakoupit suvenýry, ale mi pokračujeme dál pokračujeme dál. Zatím tu nejsou davy lidí a tak se nám tu moc líbí. 


O rezervaci Radhošť

Na severních svazích Radhoště jsou chráněné především bukové lesy. Mezi zdravými stromy jsou i stromy suché nebo vyvrácené, které poskytují prostor pro přežití mnoha vzácným živočichům.

Část svahů je chráněno jako národní přírodní rezervace. To je nejvyšší možný stupeň ochrany u nás. V Beskydech už je jen 6 podobně cenných území.

V roklinách potoků a na prudkých svazích roste javor klen. Vyhovuje mu totiž kamenitá půda. Na hřebeni uvidíte borovici kleč, která v Beskydech původně nerostla. lesníci ji na Radhošti začali vysazovat až po roce 1930. Sázeli ji hlavně na místech, která se nedařilo zalesnit jinými stromy. Nejstarší bukové porosty mají až 200 let a někde vypadají skoro jako přirozené lesy. V minulosti v nich ale lidé hospodařili a proto je tu i málo jedlí. Staré smrkové porosty rostou v místech, která byla dřív odlesněná pro pastvu. Hukvaldské panství je začalo postupně zalesňovat asi před 150 lety. Kdyby tady rostl přirozený les, bylo by tu málo smrku a mnohem víc buku. Rys je pravidelným návštěvníkem lesů na úbočích Radhoště, medvěd se sem zatoulá jen výjimečně.Tolik praví tabule číslo 6, která ještě nabádá návštěvníky, aby nechodili mimo značené cesty.

 

Celá trasa na Radhošť je cca 4 km po modré značce. Občerstvení i příjemný odpočinek poskytne horský turistický hotel na Radhošti nedaleko kaple.
Na tomto podstavci bude stát zrekonstruované, hlavně vyčištěné sousoší Cyrila a Metoděje. 
 A nyní se pojďme podívat do kaple, ze které jsou také pěkné výhledy do okolí.

Odtud lze pokračovat po červené značce do Rožnova pod Radhoštěm, ale motorizovaní se většinou vracejí stejnou cestou na Pustevny. Pustevny jsou známé dřevěnými budovami architekta Jurkoviče, který se právě těmito stavbami proslavil a nastartoval svou skvělou kariéru a věhlas. Dobře se tu najíte, stejně jako v hotelu Tanečnica, kam jsme zavítali my. (v únoru 2014 sice Libušín vyhořel, ale v současné době již je opět ve stejném duchu postaven a restaurace prý funguje, tedy pokud není vládním nařízením stanoveno jinak, kvůli pandemii)

A my se vracíme zpět na Pustevny. Tentokrát si u Radegasta chvíli posedíme. V letním dni je už vnuk unavený asi stejně jako já babička. :) A už  také přibývá turistů. Trasa z Pusteven na Radhošť je něco málo přes 4 km a je potřeba počítat i s cestou zpět. 
Poslední fotografie je zapůjčená z internetu ze zprávy o požáru. Už se těším, až se mi podaří podívat se na Pustevny v současné době. V příštím vstupu se však opět vrátíme na Pustevny, abyste si užili v teple svého domova i trochu nepříznivého zimního počasí. Sluníčko nesvítí stále.  



17 komentářů:

  1. Maruško,moc si mě potěšila těmito nádhernými fotografiemi.My byli na týdenní dovolené v Horní Bečvě na podzim roku 2008.U sochy Radegasta manžel vyklepal mobil,zjistil to,když jsme se vrátili na Pustevny a tak jsem volala ze svýho jestli ho někdo neobjeví a byla to paní ze stánku pravě od sochy Radegasta.Tak si to manžel vyšlápnul ještě jednou,já zatím popíjela pivečku dole u stánku.
    Je tam nádherně.
    Měj hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je moc pěkná vzpomínka, Jitko. Člověka potěší, když se najde poctivec a se svou ztracenou věcí se zase shledá. Můj syn jednou takto nechal ve vlaku brašnu s foťákem a kemerou. Museli jsme všichni vystoupit a při výluce jít na náhradní autobus.Pak jsme jeli autobusem a znova v Kunčicích nastoupili do vlaku. Až v Ostravě zjistil, že brašnu nemá. Výpravčí v Ostravě volala do Frenštátu, tam prohledali vlak, který tam stál a čekal na zpáteční trase, ale nic nenašli. To jsme tenkrát jeli na MINIUNI: Protože nakonec začalo pršet, jeli jsme dříve s tím, že ve Frenštátě se ještě zeptáme. A světe div se, v pokladně měli brašnu schovanou. A ještě měl Michal štěstí, protože v jedné kapse měl peníze, věděl kolik, a také průkazku na autobus se jménem. Stačilo mu říct, co má v té brašně a ukázat občanku a brašna mu byla vydána. To bylo radosti.:) Prý si jí ve vlaku při vystupování všiml nějaký turista a tak ji vzal a u pokladny odevzdal. Ani nenechal jméno, také spěchal na autobus.

      Vymazat
  2. Maruško to jsou krásné fotografie z nádherných míst. Také bych potřebovala dostat na blog původní články, ze smazaného blogu, ale nějak se k tomu nemůžu dokopat. Fotky prohlížíme v albu, ale nechce se mi vysedávat u počítače moc dlouho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, já si vždycky udělám několik článků a naplánuju si postupné vydávání. Když jsem si při stěhování blogu dělala zálohu, tak mám vlastně kopii blogu a zatím je to funkční a proto vidím, jak ten článek vypadal a texty kolikrát kopíruju z těch článků. Nebo jsem si při přechodu sem dělala kopie článků do Wordu. Byla to tenkrát makačka a tlačil mne čas. Ano tenkrát jsem seděla u počítače dlouhé hodiny.

      Vymazat
  3. Maruško, další krásné fotografie i zajímavý článek. Moc hezky se s Tebou cestuje.

    OdpovědětVymazat
  4. Maruško, krásné fotografie, doplněné zajímavým textem, mně vrátily do loňského srpna, kdy jsme tuto cestu absolvovali. Moc ráda na ten týden v Beskydech vzpomínám.
    Měj hezké dny💓

    OdpovědětVymazat
  5. Jo,jo Pustevny,Radhošť.Je u nás na Valašsku nádherně.Máme se čím chlubit.Moc krásné fotky jste sem umístila.Hezký večer.Marťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také přeji hezké dny a posílám pozdravy do Rožnova. :)

      Vymazat
  6. Moc mě Tvoje krásné obrázky potěšily. Už je to dávno, kdy jsme výlet z Pusteven na Radhošť sami podnikli. Nový Libušín bych ráda ještě někdy viděla. Měj se hezky, zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
  7. Tato trasa je nádherná, trochu mě ale překvapuje ta asfaltová silnice, z hřebenovky mám fotky z r. 2015 a 2006, vždy pod sněhem, a tak jsem ji takto neviděl, anebo tam v tom dřívějším roce ještě ani nebyla.

    K těm trasám: většinou jsme vyjeli autem na Pustevny a šli na Radhošť a zpět, také jsme ale měli trasy v opačném sledu z Trojanovic a Dolní Bečvy, kde jsme byli ubytováni.
    Tohoto krásného koutu se nikdy nedá nabažit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě k vybudování té asfaltky se asi rozhodli proto, že celý hřeben byl protkán chodníčky a vyšlapaná byla vlastně velmi široká cesta a asi chtěli turisty trochu usměrnit. Mně osobně to také překvapilo, ale jestli je to kvůli zastavení devastace, pak se nedá nic dělat. Zato mohou pohodlně už na Radhošť i třeba vozíčkáři s doprovodem. Kdysi jsme tam byli v létě, ještě byly děti malé a kus jsme museli kočárek poponášet. Jinak celá ta oblast je protkána krásnými turistickými chodníčky. Pěkná je i cesta z Radhoště do Rožnova přes Černou Louku. :)

      Vymazat
  8. Léto na Pustevnách je krásné, ale zimní kouzlo rozhodně nemá. Můžu to posoudit jen z Tvých fotek, Majko, protože jsme na Pustevnách a Radhošti byli v létě. Nádherné záběry, jako vždycky! :)

    OdpovědětVymazat
  9. Také jsme s kluky, když byli menší, tuhle příjemnou procházku absolvovali. Moc se nám líbila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I když jde člověk téměř celou cestu po slunci, není takové horko, jako v dolinách. Kdysi jsem zaznamenala 10°rozdíl. Když jsme sešli do Rožnova, tak tam už bylo příšerné vedro.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.