Litomyšl - muzeum

 Pro dnešek se zahrabávám hluboko do kanafasu a snažím se předstírat, že je teprve půlnoc. Prší, prší a zase prší. V Litomyšli je ještě muzeum, kam bychom mohli zajít, když prší, i když na muzea moc naladěná nejsem. Jde totiž o to, že jsou tam vždy exponáty, fotografie a dokumenty z daného regionu a pokud by to všechno chtěl člověk prostudovat a hlavně si to zapamatovat, aby z návštěvy něco měl, musel by tam pobýt alespoň týden. No, upřímně, mé makovici by nestačil ani ten týden. No ale co už. Zajdeme do muzea.

Muzeum sídlí v budově bývalých kolejí piaristického kláštera. Jsem překvapená.  Vcuclo nás, pohltilo....nenudili jsme se, hráli jsme si, smáli jsme se...  Je tu i koutek pro děti a rodiče, ale my jsme si vyhráli i jako dospěláci. 

Samozřejmě jsme prošli i výstavními prostorami a seznamovali se s historii v datech fotografiích a exponátech. 

Úžasná expozice je tohle.....

Litomyšlské náměstí přestaví své obyvatele.každý domeček se dá otevřít a vy vidíte, kdo tam bydlí, kdo tam úřaduje, či provozuje svou živnost.

V dalším patře je výstava, ve které jsme si opravdu užili. Nevím už dneska, jestli je to stálá výstava nebo putovní. Pamatujete někteří na ty malé plastové televizky do ruky, kde jste mačkali čudlík a koukali se okem na promítané obrázky? Většinou se kupovaly jako suvenýry z cest. A ony "kukahledy" měly své předchůdce. Divadlo či kino pro pobavení v měšťanské rodině. Zatočte klikou a rozsviťte si. Některé bedýnky byly dokonce jako divadlo, Točili jste klikou a vyřezávané postavičky se hýbaly. 

Opouštíme muzeum v čase poledním, mohli bychom někam na dlabanec. Včera jsme objevili docela lákavou restauraci. Rettigovka. Tady musí vařit nejen chutně, ale i zdravě. Projdeme klášterními zahradami, naposled se rozhlédneme .. Je tu hezky, i když prší. Restaurace Retigovka je maličká, ale určitě oblíbená. Pochutnali jsme si, poseděli jsme chvíli a vydali se znova k zámku.

Magdaléna Dobromila Rettigová by měla radost.