čtvrtek 2. července 2020

Hrad Kámen

Letošní dovolenou mám již naplánovánu  do nejmenšího detailu, ještě zbývá vytisknout mapy a jízdní řády veřejné dopravy a můžeme balit kufry.  A stejně jako loni jsem si nechala jeden den plánovaně neobsazený jako náhradní pro případ, že by nám špatné počasí zabránilo v plnění itineráře. Počasí nám loni  přálo a co tedy podniknout v posledním dni dovolené v Táboře?  Vozíme s sebou i notebook a tam jsme si našli hrad Kámen, kam nás spolehlivě může dovést i veřejná doprava. Začínám dovolenou posledním dnem? To proto, že právě v tomto dni jsme opustili Táborsko a vydali se do sousedního kraje Vysočina a tímto výletem bych prozatím zakončila své putování v tomto kraji. 
Z Tábora jsme jeli vlakem do zastávky Leskovice a dále pak asi za půl hodinky do obce Kámen. Hrad je hned u zastávky. 
Do hradu jsme si zakoupili i komentovanou prohlídku a čas čekání si zkrátíme procházkou po okolí hradu.
Na hradě je i kiosek, kde se dá občerstvit, ale s obědem jsme moc spokojeni nebyli. Počítali jsme s restaurací poblíž hradu, ale ta byla zavřená.  Co za jídlo mohli udělat v kiosku. Tak smažák a hranolky s taterkou z pytlíku na papírovém talířku. Co nám zbývalo....museli jsme se spokojit. Ale zaplnili jsme žaludek. Pokud sem zavítáte autem, doporučuji odjet na oběd do některé restaurace v jiné obci či městě. I když kdo ví, třeba už je otevřená restaurace kousek od hradu. 
Posezení u leknínového jezírka bylo úžasné. Tam jsem si opravdu odpočinula. Nevím, jak jindy, ale v horkém dni hrad neoplýval hromadou návštěvníků a my jsme si ho mohli užít pěkně v klidu. 
Zpáteční cesta do Tábora byla opět autobusem a pak vlakem. 
Užili jsme si opravdu pěkný den a celá dovolená se nám vydařila. Našlapali jsme 73,6 km za ten týden, po kterém bychom potřebovali ještě pár dní relaxovat. 73,6 km pěšky, to je jako odskočit si od nás do Ostravy nebo do Olomouce do Mekáče. 
Ještě než opustíme kraj Vysočina, ukážu vám komnaty hradu. Tak tedy příště. 
HRAD KÁMEN - ukázat na mapě

6 komentářů:

  1. Marušku,jsi velká cestovatelka,obdivuji tě.Já už brzy s manželem docestuji,nechce se vůbec hýbat.Tak jedině s nějakou kamarádkou a nebo s mýma sestrama.Hrad se mi moc líbí,krásně jsi všechno nafotila.Dnes je takové dusno,že bych si hned sedla do stínu jezírka s lekníny.Jsou nádherné
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituško, já tyhle všechny cesty absolvuji se synem. jsem ráda, že mám takového společníka. On je mentálně mírně retardovaný, samotář bez kamarádů a tak tráví volný čas s námi. No už jezdí i sám po okolních akcích jako otevírání lázní nebo oslavy měst, je samostatný, ale bydlí s námi. Manžel má astma a veřejnou dopravou už by vůbec nemohl cestovat, zvláště v létě. Jenže cestování s takovým čtyřicátníkem jako je syn, je pro mne náročné. On je plný sil a já se mu musím přizpůsobovat. Nechápe, nebo nechce pochopit, že já už ty síly nemám. Proto mu každý rok vyhrožuji, že budu jezdit s kamarádkou stejně starou a na něho se vykašlu. :-D Už ty dovolené plánuji s menší kilometrovou zátěží. I ty se měj hezky.

      Vymazat
  2. Moc krásné fotografie Maruško. Je to krásné místo, které neznám a děkuji Ti, že se s ním mohu seznámit alespoň díky Tvým fotografiím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem o hradu nevěděla, našli jsme si ho v okolí, když nám zbyl jeden volný den.

      Vymazat
  3. Krásné fotky, ráda jsem se na hrad Kámen zase podívala. Připomíná mi anabázi s naším autem. Jeli jsme z výletu z Bechyně a zastavili jsme se ještě na hradě Kámen. Naše autíčko začalo nějak kouřit, doufali jsme, že až motor vychladne, že bude všechno v pořádku a pojedeme dál. Stihli jsme ještě poslední prohlídku. Po návratu k autu nás čekalo nemilé překvapení. Pod autem byla louže vody. Manžel doběhl s petkou do hospody, která byla hned naproti. Horem vodu lil, spodem vytékala. Co teď? Tenkrát jsem netušili, že kousek odtud je zastávka vlaku. Na dveřích hospody našel manžel číslo na taxi,to nás dovezlo do Pelhřimova a odtud jsme vláčkem jeli domů. Až po čase se mi manžel odvážil říct, že se pak doma díval do mapy a zjistil, že jsme mohli jet vlakem už ze zastávky. To taxi bylo pořádně drahé.http://ruzena57.blog.cz/1508/a-jedeme-dal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, co je to prasklá hadička od chladiče, to také znám. To jsem byla ještě mladá a jeli jsme s naším tátou ze Slovenska z promoce bráchy. Přes Makov a Bumbálku je to ještě pak pořádné stoupání a nám se to stalo právě před Makovem. jeli jsme od Chalupy k chalupě. Táta tu hadičky něčím omotal, ale stejně to kapalo. Vždycky někde poprosil o vodu a jeli jsme dál. Byl to horor. Dojeli jsme do Rožnova a tam táta sháněl v servisu hadičku. od té doby pak vozil náhradní.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.