čtvrtek 26. listopadu 2020

Krems-město vína v Dolním Rakousku

Projíždíte-li Dolním Rakouskem, uvidíte všude jen vinice a to i na strmých stráních. Jelikož se Rakousku vyhnula kolektivizace zemědělství a slučování polí, všechna pole jsou dosud v soukromých rukách, hospodaří na nich celé rodiny. Klobouk dolů před vinaři, kteří na prudkých stráních nemohou použít techniku. Také zde neuvidíte bazén u každého domku jako u nás. Voda je vzácná a víno má opět prioritu. Také kdo by se vyvaloval u bazénu, když většinu času maká na vinicích. Přijíždíme do města Krems, známého tedy nejen vínem. ale i kremžskou hořčicí. Krems v minulosti obchodoval i se solí, k čemuž dostal svolení od Přemysla Otakara II.











Nebudu se tentokrát rozepisovat o minulosti města, zájemci si vše vyhledají na wikipedii a dalších stránkách. Já jen svými fotografiemi představím město, jak jsem ho viděla já.

Symbolem města je Steiner Tor (Stainerova brána), postavená v 15. století a později barokně upravená. Až do poslední třetiny 19. století bylo město obehnáno zdí. Autobus nás zavezl až k městskému parku nedaleko této brány. Projdeme bránou a pokračujeme ulicí Obere Landstrasse za praporkem našeho průvodce. Asi dvě zastávky s výkladem a pak máme rozchod.


Ulička s pěší zónou plná obchodů, kaváren a restaurací.

Většina čilého ruchu byla soustředěna do této ulice, jinak byl ve městě klid a pohoda.

Prošli jsme na náměstí Nejsvětější Trojice se sloupem Nejsvětější Trojice uprostřed.


Zjistila jsem, že je přístupný farní kostel sv. Víta a není tu zákaz fotografování. Tak jsem si to užila.

Náměstíčko kolem kostela je docela těsné pro vyfocení celé sakrální stavby, proto jsem uvítala, že je v kostele umístěna jeho maketa.

Pomalu se odebíráme k autobusu, ale ještě je čas posedět chvíli v městském parku u vodotrysku. Projdeme tedy opět bránou, park je jen pár kroků.
Samozřejmě nesmí chybět magnetky

I když je teprve 28. dubna, vedro je jako v létě. Vyjížděli jsme brzy ráno, vzala jsem si dlouhé kalhoty a už pociťuji, že by to chtělo převlek. V Melku, kam se nyní vydáme nádherným údolím Wachau se musím určitě převléci.


27 komentářů:

  1. Moc hezké město i ten kostel uvnitř. Nádhera. Krásné fotografie i článek. Děkuji za hezkou podívanou.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný výlet a kostel se mi moc líbí - tou bílou barvou (a možná prosluněním) na mne působí vesele a nějak blíž lidem. Všimla jsem si tam u některých žen dirndlu, to je úžasné, jak ctí tradici a navíc to je krásné oblečení. Díky za virtuální výlet.

    OdpovědětVymazat
  3. Krásná podívaná.
    Hezký den'
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  4. Nádhera,Maruško!
    Přeji klidný den ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evičko děkuji. Představ si, že mi mizí totálně všechny obrázky na grafice. Poslední dobou nedělám nic jiného než to opravuji a znova nahrávám. A to jsme si mysleli, že jsme s tou kopií přenesenou na Google vyhráli. ještě, že tento blog píšu prakticky znova.

      Vymazat
  5. Maruško, krásné fotografie z města i nádherného kostela. Přiznám se, že dávám přednost uličkám, kde není moc lidí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tato vinárenská ulička byla vlastně jen jedna. Kousek dál už nebyl frmol žádný. Ale já jsem byla nadšená i těmi stolečky venku a v mnohých vinárnách probíhala i ochutnávka venku a byli tam lidi v typických rakouských krojích a tak ta atmosféra byla hodně sváteční a jiná. Mně z malého města ta ulička docela nadchla.

      Vymazat
  6. Dík za procházku městem, poprvé jsme ho jen projeli autobusem, a podruhé už na nás autobus čekal na nábřeží když jsme tu vystupovali po plavbě z Melku. Se zákazem focení v kostele jsem se setkala za svých toulek jen v klášteře v Melku, tam se nesmělo fotit ani v samotném klášteře ani v tom nádherném kostele, což mne tedy velice mrzelo, protože ta krásná klášterní knihovna si o focení přímo říkala. Nicméně na druhou stranu tam bylo takovýho lidstva, že by si člověk ani nenašel chvilku kdy by tam bylo prázdno...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejvíc zákazů focení v kostelech jsem zažila v Polsku. Na Wavelu v Krakově stála u vchodu ochranka a pak u každé boční kaple snad 4 a davy lidí. Jak píšeš focení pak ani není možné.

      Vymazat
  7. Prima prohlídka, nebyla jsem tam. Moc se mi líbí ta maketa kostela v kostele :)
    Zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta maketa je fajn, že si člověk může kostel prohlédnout, protože stojí opravdu hodně těsné zástavbě. Abdivuju umělce, kteří dokážou udělat tak přesnou zmenšeninu. :)

      Vymazat
  8. Hezké odpoledne,
    jsou to nádherné fotky,ta fontána,tam bych osobně vydržela sedět dlouho.Malby v kostele jsou dechberoucí,je to krása.Hezký zbytek dne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Také mám ráda všechny vodní prvky a vydržela bych u nich odpočívat věčnost.

      Vymazat
  9. Majko, nádherné fotky 👍👍 a já moc děkuji za procházku tímto městem. Interiér kostela je úchvatný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, když jdeme na prohlídku města s průvodcem, tak vždy dychtím, zda budeme mít i volno, abych se mohla do nějakého kostela podívat. Však víš, že nejsem věřící, ale jak vidím kostel, musím zmerčit jeho varhany. Už je to taková moje vášeň a vlastně i s tím spojená dobrodružství, zda se to podaří nebo ne. Na zájezdu v Bratislavě jsem tím průvodkyni asi dobře štvala. Jak jsme šli kolem kostela, ptala jsem se, zda bychom se mohli podívat dovnitř. Ale naštěstí zájem byl i u jiných tak nám nakonec chvilku vždy dala. :)

      Vymazat
  10. Maruško,nádherné fotky.Líbí se mi městečko,park,ale hlavně interiér kostela.Ten je opravdu nádherný.
    Měj se moc hezky

    OdpovědětVymazat
  11. Krems, Melk i údolí mě naprosto okouzlilo. Děkuji za připomenutí, Maruško a přeji hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tato oblast by si zasloužila i vícedenní zájezd, ale všechny zájezdy jsou tak trochu narychlo. Ale naštěstí bylo hezky, tak jsme si mohli vše krásně užít.

      Vymazat
  12. Tento kraj vinic je i na seznamu UNESCO. Krems znám jen jako ukazatel na dálnici do Salzburgu, na rozdíl od Melku jsme se v něm nikdy nestavovali. děkuji proto za inspirativní přiblížení a těším se na Melk.
    Jednou jsme jeli lodí z Vídně, ale konečná byla v Dürnsteinu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tu plavbu bych si určitě také vychutnala. I když....kdyby to dopadlo jako s plavbou z Bratislavy do Vídně, o které teprve budu psát, tak bychom si toho moc neužili. Venku zima a lijavec, v rakouské lodi zamlžená okna. Když jsem chtěla trochu fotit, odhodlala jsem se ve větru a dešti na palubu. Ale rakouská loď pluje na rozdíl od slovenské přímo do píístavu v centru Vídně a jakmile jsme vpluli do kanálu, tak posádka nedovolila žádný pohyb po lodi ani na WC. Prý kvůli stabilitě, když loď pluje pomalu. A tak jsme jen utírali zamlžená okna, abychom něco viděli. :)

      Vymazat
    2. To je tedy podivná výmluva, zřejmě nechtějí, aby nikdo na fotografiích ukazoval, co skutečně se dá vidět a třeba to další neodradilo, že toho zas tolik není.

      Vymazat
  13. Maruško, to je krásných fotografií ze zajímavých zákoutí Kremsu. ☺

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.