Na starém blogu na blog.cz jsem fotila na Téma týdne. A tento příspěvek by se spíše hodil do cestovatelského blogu. Tak si ho sem jako vzpomínku s dovolením dám. Možná těch vzpomínkových bude časem více.
Jsem
stará babka s foťákem,
srdce mne táhne stále ven.
V srdci mám na toulky vzpomínky,
mou image je stále batoh a trekovky.
Není to už jak za mlada,
však srdce toulavé mi zůstává.
Srdce mé netoulá se od srdce k srdci,
to není jeho cíl...
Na cestách jsem jedno potkala
a to u mne pro mne zůstává.
srdce mne táhne stále ven.
V srdci mám na toulky vzpomínky,
mou image je stále batoh a trekovky.
Není to už jak za mlada,
však srdce toulavé mi zůstává.
Srdce mé netoulá se od srdce k srdci,
to není jeho cíl...
Na cestách jsem jedno potkala
a to u mne pro mne zůstává.
Koláž z doby, kdy jsem se toulávala jako tramp samotář Marien sama nebo s podobně postiženými kamarády.
Maruško, hezké vzpomínky ve verších i fotografiích.
OdpovědětVymazatMěj hezkou sobotu.
Děkuji, I tobě hezkou sobotu.
VymazatMajko, krásná veršovaná vzpomínka, doplněná koláží.👍
OdpovědětVymazatMěj hezký den.
Děkuji Alenko, i tobě hetký den.
Vymazatparáda, ale trampování jsem nikdy nepropadla. I když jsem jezdila na chatu a na chalupu kde byly dost polní podmínky, tak spaní ve stanu jsem nikdy nepropadla. Ono ty prázdniny a víkendy byly jeden velký tramp, ale na jedno místo a pod střechu. Táboráky, lesy, koupání... to všechno jsem tam zažívala.
OdpovědětVymazatVa vandrech jsme spali jen pod širákem. :) když pršelo, tak jsme se uchýlili do nějaké salaše nebo si z celty udělali přístřešek. Stanovat jsem jezdila jen s rodiči na dovolené do hor. :) Proto mám už asi těch polních podmínek dost a raději volím ubytování s komfortem. Prostě už nejsem tramp, ale turista batůžkář. :-D
VymazatTak to je moc hezké :) Ten názor i básnička.
OdpovědětVymazatAť se Ti daří, zdraví Marie
Děkuji, Marie. I tobě ať se daří. :)
VymazatMilá Marien, je skvělé, když člověk má koníček, má něco, po čem je duše i tělo dostatečně vyřáděné.
OdpovědětVymazatA je jedno, zda zůstaly už jen fotky.
Uvnitř jsou vzpomínky a ty nikdo, nikdy člověku nesebere.
Pravdu díš, blondýnko. :)
VymazatOpravdu nám zůstaly jen ty pěkné vzpomínky na mládí,ale díky za ně.Mám dojem,že dnešní mladí takové mít nebudou....Měj se pěkně,hezký víkend...
OdpovědětVymazatMáš pravdu. kdoví, jaké cestování bude v budoucnu. Říkám si, že je dobře, že jsme měli tu možnost svobodně cestovt a nebáli se stýkat s lidmi.
VymazatTak trampování pod širákem jsem moc nepropadla.Za mlada jsem byla možná tak dvakrát,víc asi ne.Mám ráda turistiku,snažím se chodit dost,u nás v Beskydech se naštestí dá jít na tůru kdekoli,ale spaní pod širákem,nic pro mně.Já si raději vezmu batoh a jdu se někam podívat.Přeju hezký víkend.Marťa.
OdpovědětVymazatMyrti, my jsme také při několikadenním pobytu v přírodi šli vandrem nějakou trasu. nikdy jsme nezůstali na jednom místě a vždy jsme spali někde jinde. Byla to opravdu dobrodružství. A zažít oblohu plnou hvězd lze pouze v oblasti bez civilizace, kde neruší světla měst a vesnic. Nikdy jsem nic krásnějšího nezažila, třeba na náhorních planinách na východním Slovensku. A východy a západy slunce...nádhera. Škoda, že jsme tenkrát ještě neměli digitální foťáky. :) Na jednodenní výlety jsem chodila sama a na jednom tkovém jsem potkala budoucího manžela. :D Dneska už bych asi sama do lesa nešla, jsem ráda, že mám na cesty parťáka v synovi a někdy manželovi. Ale ten pro astma nesnáší dopravdní prostředky a tak s námi na dovolené nejezdí. Ale v lese je pořád. :)
VymazatMajko, také se toulám ráda i v mém věku i když doba je taková zvláštní a já se někdy a hlavně některých lidí bojím. Dnes člověk neví koho a kde může potkat. Když to jde,. tak manžel chodí se mnou, ale když se mu nechce, tak jdu sama. Jedna sousedka se mi v rozhovoru nabízela, že bude chodit se mnou, ale nakonec se jí buď nechce, případně zrovna dávají v telce zajímavý seriál nebo jí zrovna bolí nohy, tak už na ni ani nezvoním. Raději se vypravím sama. Nechci nikoho otravovat. Měj krásné dny ve zdraví.
OdpovědětVymazatJaruško, také už nyní nejdu sama daleko. Rozhodně bych nešla na nějakou tůru. Také se bojím lidí, třeba nyní je v lese dost dřevorubců a nevíš, co by je napadlo vidět v lese samotnou ženskou. Možná je to jen moje zbytečně bujná fantazie, ale....
VymazatJet do sousedního města a parků se nebojím, tam je vždy více lidí. Ale kvůli kovidu už toho asi moc nenacestujeme. Já ale stále věřím, že se v létě situace trochu zlepší.
Marti, také rádi chodíme a jezdíme na výlety, ale na tebe nemáme. V posledních letech jsou to (mimo dovolenou) většinou výlety na jeden den. Přeji krásné dny.
OdpovědětVymazatIvo, my už nyní také jezdíme jen na dovolené a nebo jednodenní výlety po okolí. Ale je pravda, že asi tak 4 roky zpět si vždy dopřejeme týdenní dovolenou a pak 1-3 denní zájezd s cestovkou. Já jsem s cestovkou dříve nejezdila, ale na jedno místo jsem se chtěla podívat a ve vlastní režii bych to nedala a tak jsem si hned dala tři dny s cestovkou a zalíbilo se mi to. Hlvně, že delegátka vždy všechno zařídila a my jsme se mohli jen kochat.Když nemáme auto, tak při takovém zájezdu objedeme a vidíme tolik míst, že by to jinak vydlo na celý týden. :)
VymazatKoupili jsme si boty z toulavého telete :).
OdpovědětVymazatA z černobílých fotografií vyzařuje nostalgie, když nám bylo o tolik méně.
Jo jo. :D
VymazatMaruško, dávám palec nahoru ☺ ♥ ☺ Vzpomínky nás neopustí a jak jsou k tomu fotky, máme vyhráno ☺
OdpovědětVymazatŠkoda, že těch fotek není mnoho, že ta éra digitálů nás zastihla až v pokročilejším věku. :)
VymazatJe to pěkná koláž. Na takové výlety člověk určitě rád zavzpomíná :-)
OdpovědětVymazatDost často už jen s nostalgií. :)
Vymazat