Výšlap na Čerchov

Na dnešek máme naplánovaný 19 km výlet za cílem, který byl dlouhá léta veřejnosti nepřístupný. Nejvyšší vrchol Českého lesa (1042 m) a zároveň symbol krajiny v okolí. Na Čerchově sídlila posádka hraniční stráže. 

Vystupujeme ve stanici Babylon, kam nás dovezl motorák z Horšovského Týna. Kousek za nádražím míjíme pomníček na památku Husovu a vnikáme do lesního porostu. Stoupáme na Sokolovu vyhlídku se skalnatým podložím a pamětní deskou. Asi po půl hodině se můžeme svlažit u studánky, dále překonáme potok a stoupáme k Čerchovu.

Ještě, že mám ten klacek, stoupání k vrcholu v horkém dni je docela namáhavé.

Těsně pod vrcholem se potkáváme se skupinkou německých turistů. Starší pánové šlapou jak za mlada. Závidím jim turistické hole, které jsem tenkrát u nás v obchodech ještě neviděla.

Do roku 1990 byl přístup k vrcholu obsazenému armádou zcela nemožný. Teprve po listopadovém převratu v roce 1989 se Čerchovu alespoň částečně navrací funkce pomyslného strážce Českého lesa.

Dnes již téměř staletou historii Čerchova začali psát členové Klubu českých turistů v roce 1894, kdy na holé čerchovské skále vystavěli dřevěnou rozhlednu. Blízkost českými vlastenci hojně navštěvované České Kubice a přírodní krásy místa samotného nakonec zapříčinily , že v roce 1897 byla pod rozhlednou vystavěna "útulna" Klubu českých turistů. Po projektantovi a mecenáši stavby byla potom nazvána chýší Pasovského. V letech 1904 - 1905 vyrostla na místě staré rozhledny nová kamenná, tzv. Kurzova věž, vysoká 25 m. Rozšířena a pro celoroční pobyt správce a hostů upravena byla také chata pod rozhlednou.

Chata byla později zbořena a že nyní vcházíme do bývalého vojenského areálu, je znát už při vstupu, když procházíme železnou bránou do objektu obehnaného ostnatým drátem. Po chvíli ale tento fakt nevnímáme, protože prostor je dost rozsáhlý.

Možná, že dnes, kdy píši tento článek je vše jinak a i nevzhledné vojenské budovy byly přestavěny nebo zbořeny. Občerstvit se zde ale můžeme v hospůdce zřízené v jedné z přízemních budov.

Rozhledna je právě v rukách řemeslníků horolezců, přesto si na ni můžeme vystoupat pohodlným betonovým schodištěm. Ale je to také první rozhledna, u které jsem neměla odvahu vstoupit na dřevěný ochoz připevněný vně rozhledny. Mezi starými dřevěnými deskami jsem viděla až dolů a plotové zábradlí také ve mně nevzbuzovalo důvěru. Proto jsem poprvé pořizovala snímky jen na jednu světovou stranu a přes zábradlí.

Nyní se vydáme na Výhledy, kde je vztyčen pomník připomínající chodského spisovatele Jindřicha Šimona Baara.

Odtud je krásný výhled do krajiny Chodska. Nadarmo se místo nejmenuje Výhledy. Na Výhledech byl umístěn i pomníček s mramorovou deskou na památku zesnulých amerických vojáků při osvobozování Chodska na konci 2.světové války.

A nyní půjdeme už jen z kopečka dolů, příjemnou Baarovou stezkou do Klenčí pod Čerchovem. Už docela pletu nohama. Vlak už asi nestihneme, snad pojede nějaký autobus. Městu, do kterého míříme vévodí kostel a muzeum Jindřicha Šimona Baara. Tam už nepůjdeme, jsme unavení.

Muzeum Jindřicha Šimova Baara jsme navštívili s manželem v rámci zájezdu při rekreaci ROH v roce 1976 a následně v roce 2021 

Vlak je pryč, ale za 20 minut jede autobus do Domažlic. Už docela žízníme. Protože jsem neměla připravené jízdní řády autobusů na tento výlet, nevěděla jsem, jak nám to pojede dál do Horšovského Týna. Ale jak se říká, že líná huba je holé neštěstí, osmělila jsem se v Domažlicích zeptat řidiče při vystupování, jestli neví, zda z autobusového nádraží u výpadovky na Horšovský Týn jede nějaký autobus nebo zda jede něco na vlakové nádraží. Tam jsou také zastávky autobusů. Dovídáme se, že na Tejno nyní nic nejede, ale jestli chceme, že nás vezme řidič na vlakové nádraží, že tam jede. Chtěla jsem doplatit jízdenku a řidič jen mávl rukou. Tak to je další projev dobrosrdečnosti a vstřícnosti. Stále více jsem hrdá, že jsem rozená Chodka. :)

Z vlakového nádraží v "Tejně" se k hotelu na náměstí doslova vleču. Ale ještě zakotvíme v pizzerii na večeři. :) V nohách máme i s cestou na a z nádraží cca 21,- km. Zítra musí být odpočinkový den. :)

Naše trasa na mapě.