Cvilín - rozhledna, poutní kostel a zřícenina hradu

Pokračujeme ve výletu z Krnova. Pohodlně jsme se vyvezli autobusem až k poutnímu kostelu na Cvilín.  

Nejprve se projdeme kolem kostela k rozhledně. 

I když okolí rozhledny je již upravené po rekonstrukci stavby, je stále zavřeno. Rozhledna byla ještě nedávno opásaná vstup zakazující páskou, která se již válela po zemi, ale vstup byl uzavřen. Asi se nejprve musí dostavit kompetentní funkcionáři, sponzoři a jiní významní činitelé, aby slavnostně přestřihli pásku a rozhlednu tímto zpřístupnili rozhledům. Možná jsme tento akt předstihli jen o pár dní. Mohli jsme tedy vystoupat na krátké schodiště vedoucí ke vstupu. 

Když jsme se vrátili ke kostelu, dostal syn nápad, že si zajdeme k oné zřícenině hradu, kterou jsme původně měli navštívit den předem, cestou z Úvalna.  Je to jen 1,5 km, jenže se musíme vrátit, takže 3 km navíc. No nevadí, však žádný spěch. Ale nejprve jsem se osmělila a vstoupila do kostela, který sice ještě není otevřený, asi až odpoledne, ale je zde paní na úklid. Paní ani kostelník nic nenamítali a tak jsem do sbírky získala další varhany a kostel je i uvnitř krásný. Tam vás zavedu v další části dnešního výletu.  Nyní tedy trochu přírody a zřícenina hradu Cvilín (Šelenburk)

Nevypátrali jsme, zda se zde jedná o penzion, či jen restauraci. Na dveřích jakýsi jídelníček, ale nebylo patrné, kdy se otevírá. V zahradě i zázemí pro oddych dětí....

Chtěla jsem se podívat v mobilu na mapy.cz, jak daleko se nacházíme od hradu, ale mapy se nechtěly zobrazit. Co je? Baterka je dost nabitá! Ach jo, zase něco stávkuje, data jsou zapnutá..... Po chvíli SMS, kterou nás mobilní operátor vítá v Polsku. Ne, nezabloudili jsme do Polska, ale asi se v těch pohraničních oblastech ti operátoři přetahují. Nicméně stoupání se zvětšuje, takže zřícenina je na dosah. 

Hrad sice zarostlý, jen s pěšinkami mezi bodláky, ale navštěvovaný je. Potkali jsme pár lidiček, kteří se neváhali prodrat bodlákovou a kopřivovou záplavou. Kdesi jsem četla, že vyšlehání kopřivami je proti revmatizmu. :) Užívali jsme si tu stejně, jako ti motýlci a jiní hmyzáčci. Já tedy se svým foťákem nějak ty potvůrky ještě fotit neumím. Svůj foťák jsem dala synovi a tak s novým nastavením zápasím. 

Opět se vracíme nekosenými loukami bzučícími hmyzem a zdobenými veselými motýly. Jen se fakt divím, že jsem letos ještě nechytla žádné klíště, ani v dovolenkových travách, ani na zahradě. Dříve mi stačilo se přetáhnout na zahradě kolem rybízu a už jsem měla tu potvoru zakousnutou. 

A jsme zpět u kostela a hurá na oběd do penzionu s restaurací kousek níž. Vidím, že kostel je již zavřený. Dobře jsem udělala, že jsem se před procházkou na hrad osmělila vstoupit. 

Po dobrém obědě se vydáváme starým schodištěm, které vede od kostela směr Krnov. Zřejmě je to původní poutní cesta. Míjíme malou hospůdku, ovšem občerstvení nebude, mají dovolenou, jejíž termín  se kryje přesně s tím naším.  

Je horko a čeká nás poslední úsek na vlakovou zastávku Krnov-Cvilín. Vlak nám jede za chvíli a Michal spěchá. Přece nám jede i další.....? Jízdenku jsem nám opět stihla koupit těsně před příjezdem vlaku v mobilní aplikaci "Můj vlak", kterou si nemohu vynachválit. Dostávám bodíky a podle toho i slevy na vlak. Pokud by se jízda neuskutečnila, mohu ji těsně před termínem stornovat a na účet mi budou vráceny peníze. 

Jedeme vlakem do Opavy a já už si promýšlím balení kufrů. Dovolená se nám vydařila a nakonec i to ubytování ušlo, když jsme nemuseli na pokoji trávit deštivé dny.  Pro nás bylo podstatné, že jsme měli dopravu na výlety u nosu.  Poslední večeře a poslední drink jako tečka za dovolenkovými výlety. 

Mějte krásný den a příště ještě se mnou můžete vstoupit do kostela na Cvilíně.

Naše dnešní trasa