Zájezd 2024 Slovensko - Kežmarok - kostely

Pokračování prvního dne zájezdu - tedy 16. srpna 2024. Zastavujeme ve městě Kežmarok.

Kežmarok je město na severu Slovenska na úpatí Vysokých Tater, v Prešovském kraji. Město je centrem oblasti Spiš. Žije zde asi 16 tisíc obyvatel. Území města bylo osídlené již od doby kamenné. Bohaté archeologické nálezy pocházejí z doby bronzové a železné. Ve 12. a 13. století zde je opět archeologickými nálezy doloženo slovanské sídlo. 

V Kostelní čtvrti (nevím, zda je to oficiální název části města) se k nám připojila velmi šikovná mladá průvodkyně, rodačka, která nás vlastně provedla památkami a městem až k hradu. Od naší delegátky jsme obdrželi sluchátka s přijímačem, což byla výborná věc. Prý se můžeme po městě klidně pohybovat až 50 m od průvodkyně, fotografovat, co se nám líbí a krásně uslyšíme výklad. 

Evangelické lyceum

Nejprve jsme navštívili unikátní knihovnu v bývalém evangelickém lyceu. Zde byla velmi přísná opatření. Všechna zavazadla i příruční, včetně mobilů jsme museli nechat v zamčené čítárně. Zákaz fotografování tedy byl velmi přísný a brán naprosto vážně. V budově jsme vyfasovali další průvodkyni a to byla bývalá pracovnice knihovny, velmi vzdělaná a sečtělá žena, znalá mnoha jazyků včetně latiny, dokázala číst švabach a vlastně její náplní bylo studium a archivace, registrace a třídění knih jak odborných, místopisných...... A dovedla tak poutavě vyprávět a přiblížit výuku na tomto lyceu i mladším školákům, kteří s námi byli. Ti si museli uvědomit, jak přísná tenkrát škola byla. 

Evangelické lyceum je historická pozdě barokní budova v Kežmarku na Hviezdoslavově ulici. Zbudováno bylo v letech 1774 – 1776, avšak dnešní podobu získalo po dostavění prvního patra v r. 1820 a pak druhého v roce 1865. Národní kulturní památkou bylo prohlášeno 4. prosince 1981. Školní knihovna, která se rozrůstala po celou dobu existence lycea, byla zachována i do současných dob. Je jednou z největších historických školních knihoven ve střední Evropě. Nachází se v ní na 150 tisíc svazků knih, z toho 53 prvotisků vytištěných od vynalezení knihtisku v roce 1500. V evangelickém lyceu – Lycejní knihovně je největší sbírka tisku 16. století na Slovensku, z něhož pochází až na 2600 knih. Také se v budově nachází farní úřad

Doporučuji více informací o  škole ZDE

Evangelický artikulární kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice v Kežmarku se řadí mezi tzv. artikulární kostely. Ty byly na Slovensku budovány na přelomu 17. a 18. století, tedy v době nesvobody protestantů, kteří si směli postavit kostel jen na základě povolení 26. článku tzv. Šoproňských artikul. Kostely se podle nich mohly stavět jen na předměstích za městskými hradbami a na místě, které předem vybrala královská komise. Od průvodkyně jsme se dověděli, že nesměly mít podobu kostela, ale spíše nevzhledné stodoly. Budova byla a je dřevěná a tenkrát byla oplácaná jakousi směsí slámy a hlíny. Oč byly nevzhledné zvenku, o to byly zdobné až příliš uvnitř. Bohatší rodiny se předháněly v darech a vybavení kostela. 

Nový evangelický kostel

Nový evangelický kostel v Kežmarku byl postaven v letech 1879–1892 v eklektickém slohu a patří mezi národní kulturní památky Slovenské republiky. Kostel postavil domácí stavitel Viktor Lazar podle projektu vídeňského architekta Theofila von Hansena. V letech 1907–1909 bylo na severní straně vybudováno mauzoleum Imricha Tökölyho.

A poslední kostel jsme navštívili hlavně kvůli každoročně konané výstavě gladiol. Tady jsme neabsolvovali žádný velký výklad, jen jsme se rozprchli po celém chrámu. 

Bazilika Povýšení svatého Kříže

Bazilika Povýšení svatého Kříže v Kežmarku je římskokatolická bazilika minor. Dnešní podoba chrámu pochází z přestavby v letech 1444-1498. Nejvzácnější součástí kostela je obraz ukřižovaného Krista na hlavním oltáři. Bazilika je obehnána hradbami a špatně se fotí exteriér.

Dneska toho byla opravdu nálož, ale nechtěla jsem článek dělit na jednotlivé kostely. 

Nicméně, stejně ještě Kežmarok neopouštíme, projdeme se Hlavním náměstím k zámku nebo spíše hradu. To si ale nechám na příště. Myslím, že už jste stejně unavení jako já tenkrát, když panovalo příšerné vedro. 

Hezký den