Sedlnice a Bartošovice

Jednoho jarního dne jsem se vydala za sněženkami.  Ve volné přírodě jsem je již neviděla dlouho, přestěhovaly se do zahrad.  Obec Sedlnice je známá sněženková lokalita v Moravskoslezském kraji a pořádají se za těmito jemnými kvítky celé výpravy z města.    

  Dokonce o jejich výskytu najdete info i na turistické mapě.

Do Sedlnic nemám zas tak daleko, ještě jsem tam však nebyla.   Hurá tedy na autobus z Valašského Meziříčí, přes Nový Jičín do Sedlnic. Autobus směr Příbor mě vyplivl v Borovci na rozcestí. Podle mapy jsou kousek odtud rybníky. Vodu mám ráda, proto k nim odbočím a pak se vrátím.

Větší rybník, kolem kterého vede naučná stezka byl částečně vypuštěn, přesto se ve zbytku hladiny odráží vzdálená Štramberská Trůba. Škoda, že jediný možný záběr je proti sluníčku a věž je ukryta ve stínu. Štramberk mám také ráda, určitě jej někdy zmíním
.

Kousek se projdu po naučné stezce a pokračuji po asfaltce k Sedlnici nebo k Sedlnicím?  Podle mapy by všude měly růst sněženky, ale nikde nic. Míjím zahradnictví a laškuji s myšlenkou si nějaké sněženky koupit, abych si je mohla v Sedlnicích vyfotit. Míjím domky a zahrady v nichž sněženky jsou. Ale takto v zahradách jsou i u nás ve městě. Když už jsem tady, tak šlapu dál. Od místních se dovídám, že snad jsou v zámeckém parku. Zchátralá budova za novostavbou bude asi zámek. Ano, fotím jen pomníček, protože ta budova vedle se zámku nepodobá ani za mák. Místní obyvatelka se dává trochu do řeči o tom, že zámek byl původně před 2. světovou válkou ještě rozsáhlejší s budovami postavenými do U. Během okupace vzalo za své jedno křídlo zámku a za další léta poválečná bylo zbouráno i druhé křídlo. Malý park je však upraven a zděný kiosek a lavičky svědčí o místě, které slouží k odpočinku, dřevěné pódium dává tušit, že i ke kulturnímu dění obce. Mne však konečně uvítaly sněženky. Jsou opravdu všude. To můj fotoaparát ani neumí zachytit. Tady se zdržím trochu déle. V korunách stromů švitořilo ptactvo, sluníčko hřeje, docela fajn den..

Sněženky se topí v hromadách starého listí. Kdyby bylo na podzim shrabáno, působilo by pole sněženek lépe. Nyní se s hrabáním musí počkat, až sněženky odkvetou. :)

Plánuji ještě cestu do Bartošovic, kde by mohl být zámek trochu zachovalejší. Zjišťuji, že nudné šlapání po asfaltu si mohu ušetřit, za malou chvilku jede autobus. Využiji pár minutek k fotografii návsi s kostelem a upraveným tokem říčky Sedlnice.

Jak jinak se může jmenovat restaurace? To dá přece rozum.

Autobus je tu. Jedu do Bartošovic. Vystupuji na návsi. Odskočím si na minutku do restaurace, nemusím ani do lokálu, to je paráda. :-)) Aha tam hle je asi zámek. Krásná budova vedle kostela však patří Centru ekologické výchovy a záchranné stanici pro zvířátka. Odtud už zámek vidím. I malinký parčík s památným Josefíniným platanem. Zámek však je využit účelově, snad jako hotel. 

Domů jsem jela už opět autobusem a s přesedáním v Novém Jičíně, unavená, ale spokojená.

Pak jsem další rok zjistila, že stejná sněženková lokalita je v našem parku zámku Konských ve valašském Meziříčí. Ale nevadí, poznala jsem vesničky, o kterých jsem věděla, že jsou. 

Mějte hezký den.