pátek 3. července 2020

Procházka Táborem



Do Klokot jsme se dovezli autobusem a dál jsme šli pěšky kolem poutního kostela zpět do Tábora přes Holečkovy sady, kolem Housova mlýna, na hradby, k vodárenské věži, do kavárny Na hradbách, na náměstí Jana Žižky a dál až k našemu penzionu. Trasa naší procházky na mapě
Vodárenská věž
Kostel Proměnění Páně
Od radosti, že jsem dnes, hned první den, "ulovila" varhany, první kroky vedou do kostela Proměnění Páně. Radost, kostel je otevřen. Urychleně měním na fotoaparátu nastavení na vyšší ISO, neboť nechci fotit s bleskem a mnohde se to ani nesmí a není potřeba na sebe upozorňovat. Radost ze získání dalších varhan mi dodala více sil do žil, že jsem dokázala vystoupat i na vyhlídkovou věž.
Na věž vede 250 strmých schodů.Michal to nedokázal. Vystoupal až ke zvonu a dál se obával, že nahoře slyší lidi a netušil, jak to tam vypadá. Čekal na mne o pár pater níž. Věž není s ochozem, v místnosti je výstava mincí a prodej všelijakých suvenýrů a teprve nahoře se platilo vstupné. Napadlo mne, že asi proto, že to každý opravdu nedá, tak ať nemusí platiti zbytečně. Výhledy z okének byly nádherné a tak ta dřina stála za to. Byla jsem ráda, že cesta dolů pro mne náročná, možná náročnější než nahoru, činila obtíže i mladým. Proto jsme všichni postupovali opatrně a zodpovědně. 
Restaurace U dvou koček nám připravila večeři. 
A kam příště? Nechte se překvapit. Doufám, že se počasí nezmění. 
hezký den. 

4 komentáře:

  1. Maruško, v Táboře se nám moc líbilo. Spali jsme v hotelu Dvořák, večer jsme poseděli U zlatého lva :o)
    Posílám pozdravy, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Moc krásné fotografie. V Táboře jsme si procházky také užívali, ale do kostela,se nedostali. Zdrželi jsme se na Kotnovè a v muzeu čokolády.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do muzea čokolády jsme také zašli zase jindy. Kotnov se tenkrát uvnitř rekonstruoval a tak byla přístupná jen věž.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.