Po krátkém osvěžení (je tu i kiosek) vyrážíme po červené značce...
... k větrnému mlýnu, který nás zaujal na protějším obzoru.
Pohled na Balcarku z protějšího svahu
Na svahu se skalnatým podložím rostou nádherné bodláky.
Ty bych klidně snesla i na zahradě a vyhradila jim nějaký záhonek.
K mlýnu kousek ze směru odbočíme, abychom zjistili, že je soukromý a majitel si ho zřejmě přestavuje k obrazu svému, dle stavebního materiálu složeného poblíž. Už jsme u nás na Valašsku jeden takový mlýn přestavěný na bydlení viděli. Určitě se o něm někdy zmíním. Také je kolem pěkná procházka.
Obracíme směr Macocha sluncem rozpálenými poli.
Někde tam v dálce je les......
A hele, to je něco pro mne.
I když je horko k zalknutí, tyhle klikatící se polní cesty mám ráda. Tak trochu mne vždy popohání zvědavost, co je za zatáčkou, co uvidím za obzorem.
Tady jsem se dost zdržela, ale to už jsme na kraji lesa a tak to synovi nevadí. V chládku čeká až se vydovádím s těmito hmyzáky, jak říká VendyW.
Prošli jsme lesem, minuli parkoviště a jsme u chaty Macocha. Než se projdeme kolem, dáme si oběd, dokud tu nebude moc plno.
Na propast jsou dvě vyhlídky. Ta horní je hned naproti chatě
Ke druhé sejdeme níže po žluté značce
Odtud je vidět horní lávka, ale přiblížila jsem si i návštěvníky, kteří na dno propasti připluli na lodičkách po řece Punkvě.
Jdeme si koupit suvenýr, kterým je samozřejmě magnetka. Je jich tu takový výběr, že si koupíme rovnou dvě. Podívali jsme se i k lanovce z údolí.
Lanovkou jsme nejeli, ale kousek jsme se vraceli po naší příchozí trase, abychom pak odbočili a nejprve sešli a pak opět vystoupali do obce Vilémovice, odkud nám jel autobus do Blanska k vlaku do Brna.
Vilémovice mají nejen krásnou upravenou náves, ale i archeologické muzeum. To vám ovšem neukážu, už jsme byli unavení dost a muzeum vynechali.
A příště si uděláme výlet lodí na hrad Veveří.
Maruško, jste zdatní turisté. Užívala jsem si cestu, po které jste šli a obdivuji krásné fotky s hmyzáky.
OdpovědětVymazatMěj pěkné dny.
Růženko, už toho tolik nenašlapeme. Však už čím dál více jezdíme po zámcích. Já se snažím plánovat vycházky tak do 10 km. Ono se toho do noh stejně nakonec dostane trochu více. :)
VymazatMaruško,to je nádhera.Je to krásný kraj.Na Macoše jsem byla před hodně lety od práce asi na dva dny a spali jsme v takové hrozné turistické ubytovně.Nedělají mně výšky dobře a tak jsem se vůbec nedokázala z Macochy dolů podívat.Teď aspoň díky tvým fotografiím.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny
Macocha je dost zarostlá listnáči a tak je možná na jaře a na podzim výhled dolů ještě lepší. To už by mi asi také dělala ta hloubka zle. :)
VymazatMaruško, Macochu znám.
OdpovědětVymazatMoc krásné fotografie. V těchto místech jsme byli před mnoha lety a ráda bych se tam
OdpovědětVymazatznovu podívala. Jen že COVID19 se dost roznesl a objevuje se stále víc a už začínáme mít strach někam dál cestovat vlakem, abychom to někde nechytili. Měli jsme plno plánů, ale ten strach je silnější. Přeji Tobě i rodině krásné dny ve zdraví.
Ano, máš pravdu. A já mám i obavy, že se toho tak jednoduše nezbavíme, protože někteří jsou hodně nezodpovědní, pořádají hromadné akce a ještě se zlobí, když jim je z bezpečnostních důvodů zakážou a hrozí žalobami.
VymazatUž jsem tam dlouho nebyla. Líbí se mi tam :-)
OdpovědětVymazatOno, když je hezké počasí, tak je u nás krásně všude. :)
VymazatBylo cítit horko z polí i chlad z Macochy .-) Také jsme byli. Ale dolů lanovkou. A na spodní vyhlídku jsme ani nešli, že začalo lít. Krásně se ti povedlo zachytit její hloubku. A krásné úlovky motýlů .-)
OdpovědětVymazatKdyž na výletě prší, tak není nálada něco více prozkoumávat a raději pryč. :)
VymazatMaruško sama nádhera také jsme tam byli ale to už je strašně dávno aspon si ni to připoměla děkuji za krásné fotečky a přeji krásné dny..
OdpovědětVymazatBětko, já jsem tam byla také kdysi dávno jako dítě. :)
Vymazat