úterý 17. listopadu 2020

Zašová - Stračka

Ten den měl být mým odpočinkovým, tráveným u počítače. Také tak začal. Když však manžel zahlásil, že se jede podívat do Rožnova, bylo mi najednou líto, že sedím doma. Rozhodla jsem se v mžiku, že se pojedu podívat ke Stračce do Zašové. Jede autobus? V 10 hodin jede až na konečnou, ale musím jít pěšky na autobusové nádraží. No nevadí, ale problém je jinde. V peněžence tisícovka a asi 40 Kč. S tisícovkou mě řidič z autobusu vykáže. Možná jo, možná ne. Riskovat to nebudu a kolik stojí jízdenka už nezjistím, počítač je vypnutý. Co byste dělali vy? Já jsem prohledávala kapsy a to je u mne celkem spolehlivá kasička. Když jdu z nákupu a vyndám minci z nákupního vozíku, obvykle mám už peněženku schovanou a minci hodím do kapsy. Nasbírala jsem dostatečnou hotovost na výlet a už sedím v autobuse. Místní se asi budou divit, že jsem místo zvané Stračka ještě nenavštívila. 


Obec Zašová se nachází mezi městy Valašské Meziříčí A Rožnov pod Radhoštěm. Autobus odbočí z hlavní do vsi a já vystupuji u školy. Mohla bych jet až na zastávku Stračka a jít přímo k poutnímu místu, ale času mám dost a tak se projdu i kolem kostela. K poutnímu kostelu Navštívení Panny Marie je připojen i Klášter trinitářů a ústav sociální péče. Už ho někteří u mne viděli posledně z výletu na kole. Ale na kole se nedá tolik fotit. 

Na hřbitově jsme byli už posledně, jen se projdu k té malé rozhledně. Už jsme tu byli na kole. Ale pěšky je to lepší, mohu si vychutnat i parčík, kterým se k rozhledně jde. No vychutnat. Asi to nebude to pravé ořechové, protože parčíkem se prohání školka a paní učitelka křiklouny usměrňuje z lavičky celkem strategicky umístěné s přehledem na všechny strany. Ale nakonec jsem se musela smát. Když jsem přišla blíž k rozhledně, děti mne zastaví:

"Dobrý den. Co tady děláte?"

"Přišla jsem se podívat na vaši krásnou rozhlednu. To tu máte pěkné místo."

"To je celé naše."

"Ale můžu se tu projít ne?"

"Jo, to můžete a na tom poli roste hrášek. To pole není naše."

"A na tu rozhlednu se dá vylézt." bere si slovo další holčička.

"Já vím a také to zkusím. Ta rozhledna zatím není ani na mapě."

"Nó...ona nesmí být na mapě, protože je naše."

"Náhodou musí být na mapě pro turisty." uvádí na pravou míru jedna holčička. Asi jezdí s rodiči na výlety a zná to.

"A paní, zamáváte nám, až tam vylezete?"

"Zamávám."

Lezu na mrňavou rozhlednu a děti nadšeně volají:

"Jé, podívejte, ta babička tam vylezla!"

A máváme a voláme:" Ahój!" :)



Od rozhledny projdu zase kolem hřbitova skoro ke kostelu a dávám se nejprve po modré značce a následně po zelené už k cíli mé cesty. Cesta k poutnímu místu je opět upravena díky dotacím z EU o čemž svědčí nutná tabulka. Míjím místečko, takový plácek se sochou valašské rodiny. Nikde ani zmínka o autorovi, původu a podobně. Možná tu stojí už dlouhá léta. Při bližším pohledu vidím, že Valaši jsou v kroji. Typický klobouk je patrný hned, ale žena má na rukávech znát krajky a chlapec vyšívání na kalhotách. (znalci prominou asi špatné označení jednotlivých částí kroje)



A nyní dodatečná poznámka: Cedulka o autorství u sousoší není, asi pro místní starostenský úřad je důležitější zviditelnit penízky EU. Ale jsem moc ráda, že se mi v komentářích na starém blogu k tomuto článku ozvaly pamětnice a dokonce i vnučka autora. Proto mohu nyní napsat, že autorem je pan František Pavlica ze Zašové. Jsem ráda, že jsem se touto cestou dověděla nové informace, ale zároveň mi přijde velice smutné, že obec vyrobí hold EU, ale už jí nestojí za to, aby k sousoší valašské rodiny přidala hrdou zmínku o místním autorovi. Možná, že už v současné době tam cedulka je, ale to bych mohla zjistit až někdy později.

Za chvíli budu na místě. U kamenného zábradlí vidím stát dvě auta. Jedno odjíždí, ale druhé zůstává. Asi tam bude živo a na focení nebude klid. Nespěchám, počkám. Počkám, až si lidé načepují dobrou vodu do kanystrů. Na kamenné lavici mají naskládaných opravdu hodně kanystrů. Konečně se mohu rozkoukat i s foťákem.

Panoramatické snímky si rozklikněte

Voda v zázračném prameni se sleduje a je pitná. Já jsem se napila a nic se mi nepřihodilo. Focení musím několikrát přerušit, protože i když je všední den kolem poledne, auta se tu zastavují stále. Sotva si jedni lidé načepují, hned tu je další auto. Na lavičce je mi příjemně, posvačím a také si nabírám vodu do půllitrové lahve. Trochu legrační proti těm velkým kanystrům. :) A vydávám se do centra obce trochu jinou cestou. Míjím památníky padlým v různých válkách. 





A jsem v centru



 Na snímku je vidět krčma u Krčmářů, kde jsem si původně chtěla dát jen kávu, ale láká mne meníčko. Neodolám. Polévka vločková je výborná, ale tak sytá a tak hodně, že ji nedojím. To se prostě nedá, když mě čeká ještě další chod. A toho je také hodně. Čas už běží a musím jíst rychleji. To ale nejde, i když jsou řízečky moc dobré. To se mi ještě nestalo, abych nechala hranolky. Jídla bylo opravdu hodně, už bych asi praskla. :)

 

Ve dvě hodiny jsem doma. Spokojená. Už zase znám kousek místa skoro za humny.

Všem přeji hezký den.


21 komentářů:

  1. počasí mi furt nepřeje abych se dostala taky za humna, na místo, které oslavilo letos 200 let. jsou to Hory nad Třebovou. Bývalé lázně(ve městě asi třetí nebo čtvrté), výletní restaurace a poutní místo. Co jsme tu, ještě jsem tam nebyla, a to bude příští rok rovných třicet let. Přesně půlka mého života. První jako Pražák, druhá jako venkovan...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy je to normálka, že to co máme doma nějak odkládáme a odkládáme. Jak to popisuješ, tak to poutní místo musí být moc pěkné. Jen aby restaurace přežila tuhle neutěšenou, debilní dobu. Nějak se mi to už nepozdává.

      Vymazat
  2. Moc hezké fotografie. Líbí se mi to sousoší, a velmi pěkné setkání a popovídání s dětmi ze školky :) To byla fajn náhoda, s těmi drobnými v kapse :)

    OdpovědětVymazat
  3. Majko, nádherné fotky a jako bonus milý dialog se školkovými dětmi😀💕👍
    Když jsme byli loni v Beskydech a projížděli mezi jednotlivými cíly, všimla jsem si směrovky na Zašovou. Kdybych věděla, jak je tam krásně, určitě bychom zavítali. Týden byl na poznávání krátký. Třeba to ještě někdy v budoucnu vyjde.
    Měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sama jsem byla překvapená, jak se tahle obec zkrášlila. Asi to tak nebylo vždycky. Ale pro vodu si tam jezdí lidi ve velkém a sleduje se i kvalita. A jak jsem ochutnala, je velmi dobrá. Takové kafíčko z ní musí být luxusní. :)

      Vymazat
  4. Děkuji za příjemnou prohlídku jednoho místa. Dozvěděla jsem se opět mnoho zajímavých věcí a prohlédla krásné fotografie. Pobavila jsem se u té rozmluvy s dětmi-rozumbrady :-) A je dobře, že jsi i zveřejnila, kdo udělal sochu. A dala i pověst o vzniku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Informace o autorovi jsem se opravdu dověděla náhodou na starém blogu v komentáři. Jsem tomu ráda.

      Vymazat
  5. Maruško,to je moc hezké místo a moc krásné fotografie.A povídání s dětmi je úžasné,upřimné,tak jak to děti umí.
    Já veřejnou dopravou moc nejezdím,občas do města a vždy mám problém s drobnýma.Já totiž platím všude kartou a v hotovosti peníze nemám.Tak jdu potom pěšky.
    Měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já na kartu nakupuju, jen abych splnila podmínku pro účet zdarma. Více nakupuju s kartou na internetu. Tak jsem nějak zjistila, že kartou se nakupuje velmi lehce a penízky se snadněji kutálejí. :-D I když mám přehled o stavu karty v mobilní aplikaci....MHD už mám zdarma, ale linky mezi městy musím platiti hotově.

      Vymazat
  6. Je to moc zajímavé místo,trochu to tam znám,často jsme jezdili lyžovat na Horní Bečvu kolem.Také jsem tam měla spolužáka,ale nevěděla jsem kdo udělal sochu a pověst o vzniku.Díky za informace....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zašová se hodně zmohla. Je ostuda, že já jsem tam byla poprvé a to tu bydlím od 12. let. Nebo možná, že jsme jeli kolem na kolech s tátou na nějakém výletě, ale to už jsem si tak nepamatovala. To manžel má okolí prolezlé a zná tu snad každého zajíce. Jako astmatik nejezdí se mnou na dovolené, ale toulá se po okolí. Vlastně mi někdy vyčítá, že někam jezdím a neznám své okolí.

      Vymazat
  7. Maruško, opět krásné fotografie a zajímavé místo. Připojuji se souhlasem ke komentářům přede mnou. Krásné dny Maru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za přání a také přeji hezké dny se sluníčkem.

      Vymazat
  8. Krásné místo, Majko, a ty tvoje fotky ... nádhera! Nejvíc mě dostal detail s včelou, pro tyhle věci máš úžasný cit, to je vážně skvost. S dětmi jsi měla pěkný zážitek, ty malé jsou docela bez zábran, co na srdci, to na jazyku. ;)
    My jsme nakonec nikam nejeli, protože bylo odpoledne zataženo. Pustili jsme se místo výletu do přesazování kytek. Doufám, že to přežijí!!!
    Přeji hezký sváteční večer. ♥ Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo ty dětičky byly skvělé. Jak se přeháněly mě informovat o všem. Byla jsem pro ně také asi zpestření. Když vzpomínáš kytičky, já jen myslím na ty moje jiřiny na zahradě. Chtěla jsem tam jet dneska, ale manžel se nakonec rozhodl včera, že tam pojede, že tam má ještě hodně práce se zazimováním. Včera bylo hodně nevlídno a tak jsem se na něho i trochu naštvala. Na moje jiřiny prý kašle. Snad se tam ještě někdy dostanu.

      Vymazat
  9. Maruš, Zašová se hodně změnila k lepšímu. Je tam teď moc hezky, když to srovnám s dobou před 40 lety, tak je střed obce k nepoznání. Děkuju, ráda jsem se pokochala a zavzpomínala :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, že ty chodíváš do Zašové častěji. Ta procházka přes kopec musí být také pěkná. Já jsem tam ještě nešla. Nejdál za Krhovou jsem byla na výletišti kousek za zahrádkami. :)

      Vymazat
  10. Sochy mají kouzlo lidového umělce, který nepředstírá avantgardu. U dotací z EU je pak možná povinnost se na ně odkazovat, protože takové cedulky jsou opravdu vidět všude možné, i na dětských hřištích.

    Děti mají asi o dospělých trochu zjednodušené představy, vidí nás jako pohádkové postavy, co jen sedí u kamen :)

    OdpovědětVymazat
  11. Maruško, máš naprostou pravdu s těmi cedulkami EU - u nás to je u jednotlivých vysazených stromů a opravených městských křižovatkách, děs... A proto jsem si s velkým gustem vyfotila cedulku v Kvildě, na soukromé úžasné pekárně a pivovaru. Asi sem nejde fotku dát, tak aspoň přepíšu text: "Tato stavba byla vybudována a činnosti v nich jsou vykonávané díky mnohaleté poctivé práci a úsilí jejich majitelů bez jakékoli podpory z evropských fondů či jiných dotací. Ujišťujeme Vás, že i nadále budeme dělat vše pro spokojenost Vás, našich hostů a věříme ve Vaši přízeň, které si vážíme. Děkujeme. Marie Jelínková a Karel Potužák. Majitelé Pekárny a Pivovaru Kvilda." Přišlo mi to naprosto jedinečné a úžasné a logické a vůbec...:-)

    OdpovědětVymazat
  12. Zajímavá procházka, navštívila jsem s tebou místa pro mě neznámá. Díky :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.