pondělí 8. března 2021

Dělostřelecká tvrz Dobrošov

 Na prohlídku vojenské pevnosti nad Náchodem mne přiměl syn v rámci dovolené. Vyhověla jsem tedy hlavně díky procházce krásnou zvlněnou krajinou. Avšak i pro mne, jako ženu, byla prohlídka pevnosti zajímavá, neboť jsem si tu bytostně uvědomila, že všechno mohlo být tenkrát jinak, kdyby.......

Už jsem se vícekrát setkala s názorem, že bychom se stejně neubránili vojenské invazi Německa, i kdybychom se o to pokusili. Ale znáte to. Štěstí přeje připraveným a Československo připraveno bylo. 
Nad námi velící srub Můstek

Pohraniční opevnění byla budována na ochranu naší vlasti před rozpínavostí Německa před 2. světovou válkou. My jsme navštívili tvrz Dobrošov a dále sruby Jeřáb,Lom a Březinka. Poslední dva nejsou součástí tvrze Dobrošov, ale spadají do Běloveského pevnostního skanzenu.

Následující fotografie je tedy hodně mázlá, ale jako info o tom, jak hluboko do podzemí se dostaneme snad postačí.  

Tvrz Dobrošov   byla projektována jako komplex šesti bojových a jednoho vchodového objektu. Dokončeny byly jen srub Můstek, Jeřáb a Zelený.  

Historie v datech  

zima 1935 - průzkum terénu

srpen 1936 - uzavřen definitivní plán rozmístění objektů

květen 1937 - vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu tvrze, kterého se zúčastnilo osm civilních stavebních firem

28.7.1937 - staveniště převzala vítězná firma Kapsa a Müller z Prahy,

13. září 1937- započala výstavba. Na stavbě pracovalo 490 dělníků a v srpnu a září 1938 potom 990 osob včetně techniků.

V září 1938 bylo vyrubáno téměř 2 km chodeb a 0,75 km sálů a povrchově dokončeny 3 objekty.

Po Mnichovské dohodě musely být všechny pevnosti v Sudetech opuštěny, avšak Náchod sem nespadal. Přesto se armádě nedařilo objekty finančně udržovat a začala rozprodávat zařízení (kromě zbraní). Stavební firma pak zahrnula vyrubané a ještě nevybetonované chodby.

Po březnu 1939 byla pevnost uzavřena a po roce 1945 opuštěna až do 60. let

1968 - armáda odtajnila a uvolnila prostory pro účely vojenského muzea a první návštěvníky uvítala pevnost v květnu 1969.

 

My jako návštěvníci současnosti jsme sestoupili 171 schodů (téměř 11 pater paneláku) do podzemí dělostřeleckého srubu N-S 75 "Zelený" prošli chodbami a místnostmi a vystoupali 226 schodů (14 pater paneláku) útrobami srubu N-S 72 "Můstek" a konečně spatřili světlo světa a naskytl se nám krásný výhled do krajiny Kladska. Pevnost Dobrošov není vybavena zbraněmi ani jinou technikou, přesto návštěvníky zaujme. Pevnost byla připravena pro osádku v počtu 571 mužů.

Vystoupili jsme tedy na vrchol srubu Můstek a opět s výhledy na všechny strany i dolů na srub, kterým jsme vešli Zelený.

Z Můstku vidíme  dokončený pěchotní srubu N-S 73 "Jeřáb". Tento objekt je přístupný pouze o státních svátcích a u příležitosti Dne muzeí. Na stěnách jsou dochovány původní kresby a nápisy osádky srubu.
Než dojdeme zpět do Náchoda, prohlédneme si ještě dva sruby a krásnou krajinu, ale to zase příště. 

8 komentářů:

  1. Marie, taky jsme byli v těch pevnůstkách, myslela jsem, že mě to nebude bavit, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem tam s mužem šla.To jsme právě bydleli na Jiráskově chatě.Byli jsme tam tehdy vlakem a z Náchoda vystoupali nahoru.Ona spousta lidí netuší, že tehdy bylo Německo kousek odtud!!!
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano hranice mezi Polskem a Německem byla téměř až u Ostravy. Sousedili jsme tedy s Německem opravdu dlouhou línií a po celé línii vznikly bunkry a pevnosti. Překvapilo mne, že Březinka byla vybavena i vzduchováním, které bylo schopno odolat i chemickému útoku. A v Dobrošově měla být i nelká nemocnice. Prostě ten obranný systém byl dokonalý.

      Vymazat
  2. Tyhle bunkry a pevnosti stavěl můj dědeček,byl stavitel a dle vyprávění maminky v tom utopil celé její věno.Bydleli na ostravsku,takže z vyprávění o tom něco vím...Jinak velmi poučné a zajímavé....

    OdpovědětVymazat
  3. Majko, velice zajímavý objekt, který jsi báječně zdokumentovala. 👍👍 Nikdy jsem v ničem podobném nebyla, výjimkou je "Řopík" nedaleko Soumarského rašeliniště na Šumavě. Vnouček naznal, že to musím vidět. Také jsem se přistihla při myšlence, jak by vše dopadlo, kdyby nebyla naše armáda donucena tyto objekty opustit.
    Měj hezký den. 🍀

    OdpovědětVymazat
  4. Maruško, mockrát jsem jela kolem, ale uvnitř jsme nebyla. V takových prostorech se necítím úplně dobře...
    Měj hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Je to tady zajímavé.Já mám syna fotky odtud také na blogu.Hodně nám o tom vyprávěl.
    Krásné fotografie
    Měj se hezky Maruško

    OdpovědětVymazat
  6. Moc hezké fotografie smutné části naší historie. Mám to jako Helena. Mně tato místa nedělají moc dobře. Stejně špatně jsem se cítila v Terezíně. Je to spjato se smutnou historií a to na mě všechno strašně padá a je mi z toho teskno. Tak že raději taková místa nenavštěvujeme.

    OdpovědětVymazat
  7. Myslím, že připraveni jsme sice byli, ale ohromné přesile německých vojsk bychom neměli šanci se ubránit. Poláci se tak nepoddali a 6 milionů jich přišlo o život.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.