čtvrtek 6. května 2021

Bratislava Staré Město

Po prohlídce bratislavského hradu nás autobus dovezl k nábřeží a my jsme se spolu s delegátkou zájezdu vydali na pěší kolečko částí Starého města.  

Ještě než jsme nastoupili do autobusu a odjeli, namířila jsem objektiv na budovu v níž sídlí Národní rada Slovenské republiky. 
Cestou autobusem jsme minuli prezidentský palác, pokusila jsem se o fotky. 
Autobus nás vysadil na zastávce MHD poblíž mostu SNP a odjel, aby se sem zase ve stanovenou dobu pro nás vrátil. Zatím se vydáme uličkami města.  Stále hrozí deštěm a focení je tím pádem nic moc.
Do kostela sv. Martina se podíváme v samostatném příspěvku. Je zde málo místa pro pojmutí celé stavby fotoaparátem a tak jsem použila i panoramatické snímání na výšku. Na věž chrámu jsme viděli z bratislavského radu. Na špičce je královská koruna, ve které jsou ukryté historické dokumenty. 
Kostelů má Bratislava samozřejmě hodně. Míjíme další kostel, lež opět v těsném sevření městské zástavby. Zajímavý je vrchol věže. 
U divadla jsme dostali rozchod, abychom si mohli případně zajistit večeři, neboť na tomto zájezdu jsme neměli polopenzi. 
Prošli jsme Hviezdoslavovým náměstím a zašli do restaurace na Rybném náměstí, kolem které jsme již dneska šli. je to kousek od přístavu a od zastávky autobusu. 
Večeře byla dobrá, hlavně mi chutnal ten salát, co dávali k toustu. 
Ještě, že tu byl prodejce všelijakých oříšků, protože Michal si chtěl koupit pytlík dobrot a zjistil, že nemá brašnu s foťákem, penězi a doklady. Nechal ji pod stolkem v té restauraci. Naštěstí jsme se od restaurace ještě nestačili vzdálit. Brašna byla stále pod tím stolkem. Kolikrát už se tohle stalo!!!
Ohlédnutí na chrám sv. Martina. je vidět v jak těsném objetí komunikace je. 
K přístavu, ze kterého zítra vyplujeme do Vídně právě připlula rakouská loď, kterou poplujeme. 
A máme tu autobus a odjíždíme do Šamorína, kde je zajištěný nocleh v hotelu Samaria. Už jsme docela unavení. Hotel je moderně vybavený, prostorné, čisté pokoje,  ale neměli jsme na pokoji žádné křesílko, jen  židle, ale na přespání křesílko nepotřebujeme. Stejně jsme se po sprše svalili rovnou do postele. 
Vždyť jsme vyjeli brzy ráno a máme toho za sebou už opravdu hodně. Před spaním u televize ještě probíráme fotky z Lednice, Děvína, Bratislavského hradu i města. Zítra nemusíme vstávat zas tak brzy, Loď z Bratislavy vyplouvá až v půl desáté. 
Pokračování zítra. Mějte pohodový den. 

12 komentářů:

  1. Majko, opět krásné fotky, které mi připomenuly město, kde se mi moc líbilo. Některé věci se za ty roky trochu změnily, domy jsou barevnější a jakoby prokoukly. Čumil lezoucí z kanálu je vtipný.
    Měj hezký den. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čumil se líbil všem. Jen bacha, ať o něj mě. Zapomněla jsem vložit fotku hotelu, tak napravuji..

      Vymazat
  2. Moc hezké fotografie. Byla jsem tam kdysi jednou, ale z města si skoro nic nepamatuji. Pršelo a bylo hrozné počasí, a tak jsme pospíchali dál, k tetě do Velkých Uherců.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsme neměli pěkné počasí, ale naštěstí nám zatím jen chvilku drobně zamrholilo. Ještě jsem do článku přidala fotku hotelu.

      Vymazat
  3. Zase vidím něco v tvém podání, na co v Bratislavě nedošlo. Ten Čumil mě pobavil ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pobaví asi všechny.Tech moderních plastik je všude hromada, ale tohle se fakt povedlo. 🙂

      Vymazat
  4. Děkuji za představení Bratislavy,je to už dlouho,kdy jsme tam projížděli.Čumil je parádní.
    Krásné fotografie.
    Maruško,měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem byla v Bratislavě jen na chvíli a to ještě malá s rodiči a pamatuji si pouze stánky s melouny a nábřeží s loděmi.

      Vymazat
  5. Maruško, děkuji za procházku. V Bratislavě jsem už roky nebyla...
    Přeji příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Helenko. Já jsem tam byla jednou jako dítě s rodiči a to jen velmi krátce.

      Vymazat
  6. Pěkná procházka, tato místa celkem znám, budova na Hodžově náměstí patří jedné z fakult Slovenské technické univerzity.
    Čumil nikdy nezklame a pěkná je také kovová socha kavalíra u jedné cukrárny či restaurace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, tu sochu fotil zase syn. Bratislava by si zasloužila více pozornosti. Proto jsou lepší osobní návštěvy a vyhradit si čas, ale se zájezdem je to vždy kalup. Program natřískaný a prohlídky tedy jen tak povrchní. Ale zase na druhou stranu, já bych to bez auta všechno těžko dala. Kolikrát se vrátíme ze soukromě organizované dovolené a syn pak vykřikuje, kam jsme se ještě mohli podívat nebo zjistím na jiném blogu, že poblíž byla další zajímavost. Škoda, že ta digitální doba nepřišla dříve nebo že nejsem mladší.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.