Když jsme se přestěhovali z Čech na Moravu, byla jsem ještě školou povinná a právě do Bystřice pod Hostýnem jsem jezdívala s bratrem do hudební školy, než jsme se přestěhovali z podnájmu na vesnici do paneláku ve Val.Meziříčí. Pak už jsme chodili do hudebky tam. Proto i tohle město mám spojené s dětstvím. Když už jsem zmínila ten panelák. Zažila jsem takové nadávky a možná se to i traduje, že obyvatelé paneláků jsou socky. Ale věřte nebo ne, my jsme si připadali v paneláku jako v tom nejkrásnějším snu, kde tekla teplá voda, v zimě jsme nemuseli nejprve vymést kamna, když jsme přišli ze školy a pak zatopit a čekat, než se vymrzlá místnost vyhřeje. Ale to jsem odbočila. Syn mne tedy nemusel dlouho přemlouvat k návštěvě Bystřice pod Hostýnem, když slavila 650 let své existence a navíc očekávala příjezd císaře Františka Josefa I.
My jsme do
Bystřice dorazili pohodlně žralokem a o více než hodinu dříve než císař parním vlakem. Nádraží zatím zelo prázdnotou, ale rychle se prostranství před nádražím i
samotné nádraží plnilo nejen diváky, ale i různými spolky historickými i
současnými kulturními či sportovními. Ty se pak seřadily do průvodu a
doprovázely císaře až na náměstí.
Před
nádražím vznikla docela tlačenice a jelikož jsme tam byli včas a dodržovali
pokyny pořadatelů měli jsme skvělé místo hned u čekajícího kočáru, a když jsme nemohli vidět
vítání císaře a jeho výstup z vlaku, budeme alespoň moci provolávat slávu při
jeho nastupování do kočáru. Ale to jsme si jen mysleli. Drzost některých lidí
je neomezená. Před nás se najednou vetřely dvě dámy a když jsem se pokusila
protestovat, tak mne ta jedna "utěšila" vysvětlením, ať si z toho nic
nedělám, že internet pak bude plný fotek a hezčích a tak se budu moci podívat,
jak to vše probíhalo. No nenaštvalo by vás to? Tak jsme nakonec obešli koně z
druhé strany a pořídili vlastní snímek již usazeného císaře. Dále jsem dění
hlavně natáčela na video.
Než se dal
průvod směrem k náměstí, my už jsme opět hledali vhodnou pozici k natáčení. No
ale když chcete mít na správné straně slunce, když chcete mít dobrou
viditelnost, je to těžké. Když si myslíte, že jste na místě, kam už nikdo
nemůže vběhnout, tak se sakra mýlíte. No ale něco jsem nakonec natočila a video
najdete na konci článku.
Na náměstí
předvedly pár čísel mažoretky a pak již moderátor přivítal na pódium starostu
města, samotného císaře a další představitele města včetně hejtmana kraje a
nakonec i starostu družebního německého města, který přivezl s sebou dub, jenž
pak bude v Bystřici zasazen, jakmile pro něj najdou vhodné místo. Pokřtěna byla
i kniha vydaná k tomuto výročí.
A to už bylo
po 11 hodině a my jsme se šli naobědvat do restaurace Best. Pěkně v klidu, s
rychlou obsluhou. Z venku mě restaurace docela odrazovala, ale vystoupali jsme
po dřevěném schodišti na velikánskou krytou terasu, kde byl zatím obsazen jeden stůl
a u zábradlí jsme měli krásný výhled do ulice s cukrárnou. Tam si později
určitě zajdeme.
Po obědě
jsme ještě stihli na pódiu legendární Beatles (revival samozřejmě)
V zámku
rozbili své stany Napoleonovi vojáci a bylo zde spoustu atrakcí i pro děti. než
jsme však do zámku došli, zjistila jsem, že se v kostele sv. Jiljí bude konat
svatba, už se čeká jen na nevěstu. Někteří jistě už tuší, že jsem chtěla využít
konce obřadu a vniknout do chrámu a omrknout svým foťákem varhany. Usadili jsme
se na lavičku a čekali na konec obřadu. Při té příležitosti jsem zjistila, že
mám asi na třech videích zdokumentovány nohy snad všech Bystřičanů. Ani příjezd
celého parního vlaku nemám, jen koleje a přes ně šmatlající nohy. To mě tak
rozladilo, že jsem chtěla mít alespoň ty varhany. Svatebčané vycházejí, nevěsta
se ženichem také, super, dočkala jsem se. Ještě focení a už se všichni sunou k
autům. Beru za kliku kostela, otevřu těžké dveře a přede mnou zamčená mříž.
Smůla.
Zámecký park
je normálně veřejnosti nepřístupný, protože budovy v parku jsou využívány
armádou jako sklady léčiv. Je přístupný při podobných akcích. Zde jsme se
prošli, ale zažili i docela traumatizující zážitek. V jednom vojenském ležení
právě amputovali nohu jednomu zraněnému. Gangréna už byla hodně na postupu a
nebylo zbytí, jak jinak vojáka zachránit. Většinu operace jsem natočila, proto
kdo budete sledovat video, doporučuji chvílemi zavírat oči.
.V programu následuje bystřický rodák Železný Zekon. To je vlastně poslední představení, které jsme shlédli, už jsme docela unavení šli pomalu na vlak domů. Jinak pro místní byl program do pozdního večera včetně ohňostroje. Kdo se podívá na video uvidí, jak Zekon polyká žiletky a provádí další kousky.
Video
čekání na císaře
slavnostní průvod
mažoretky
zahájení se starostou a císařem (část)
vystoupení Beatles
amputace nohy
Železný Zekon
střípky z oslav
parní vlak
Maruško, to byla velkolepá slavnost. Moc se mi líbilo video, průvod a hlavně vystoupení mažoretek. Přežila jsem i amputaci nohy. Krátce jsem totiž pracovala jako sanitářka na interně, takže jsem viděla ledacos. Parní vlak mi připomněl dětství, také jsme se takovým vozili.
OdpovědětVymazatParádní příspěvek. Zatím jsem si prohlédla jen fotky. Video si nechám na navečer :-).
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Tak to byla nádhera. Jako kdybych tam byla taky. Děkuji
OdpovědětVymazatÚplně jsem zapomněla, jak můžou být takové akce hezké!
OdpovědětVymazatDěkuji za reportáž, Maruško! Helena
Velkolepá slavnost,moc hezké fotky....
OdpovědětVymazatKrásná slavnost i krásné fotografie Maruško. Hodně jsi toho procestovala a máš krásné zážitky. Krásná reportáž. Měj se moc pěkně.
OdpovědětVymazatMajko, nádherná slavnost a krásné fotky. 👍👍👍
OdpovědětVymazatTo je krásná reportáž ze slavnosti :)
OdpovědětVymazatMěj se hezky.
Panelák si také pochvaluji, také si totiž z dětství pamatuji topení uhlím. A na chalupě máme akumulační kamna a i ta jsou bezproblémová.
OdpovědětVymazatBystřici pod Hostýnem si moc nevybavuji, protože jsem se tam nikdy moc nezdržovali, vždy to bylo jen výchozí a/nebo koncové místo výletu.
Revival Beatles je příjemnou vzpomínkou, před časem jsem viděl Backwards z Košic, kteří v této "disciplíně" patří k nejlepším na světě.