Hrabala jsem se ve starších fotkách, které jsem kdysi nahrávala na hosting, pro foto-fórum Diskutníci, který vznikl po zrušení diskuzí na lide.cz a který už také zrušili. A napadá mne kolikrát jsem už všelijaké fotky zachraňovala nebo přesouvala. Možná i tady to jednoho krásného dnes zruší. Kdo ví? Tak tedy vzpomínkově. Vnouček už "trochu" povyrostl a v současné době má za sebou testy zdravotní, psychické i fyzické, potřebné k přijetí na vojenskou školu. Ještě přijímačky. Kdo by to byl řekl, že se tak potatí.
Syn s pejskem. Pejsek Deny už je také v psím nebi.
Jsem zvědavá, jak se tohle bude zobrazovat. Zase jsem měla potíže s nahráváním. A to mám jen na tomto blogu.
Přeji hezký den.
Maruško, nevím, jak kdo, ale já mám fotky a především dcery a vnuček moc ráda, a jak vidno i u vás frčí. Krásné vzpomínky.
OdpovědětVymazatJiřina z N.
Po povodních lidi naříkali právě nejvíc, když přišli o fotky.
Když byla vnoučata malá, tak jsme fotili snad každý jejich pohyb. Holky na blog dávat nesmím, vnoučka snad ano, když ho vystavuje i snacha na FB. Fotkami se probírám často a také jsem si říkala, že přijít o rodinná alba je jako přijít o poklad. Já jsem po smrti rodičů udělala obsáhlou fotoknihu z fotek z pozůstalosti. Tátu i maminku včetně jejich rodičů a příbuzných samostatně a pak jejich společný život a na konci fotky ze současnosti poskládané do rodokmenu tedy i nás děti a vnoučata. Naskenovala jsem i rodokmen který sestavila jedna taťkova sestřenice (jeptiška). Knihu jsem dala i bráchovi a jsem na ni moc hrdá. Je doplněna i texty. Kdybych musela utíkat před živlem, tak vezmu tu knihu a záložní externí harddisk.
VymazatMaruško,často si říkám,jak to rychle s vnoučatama uteklo a docela je mi to líto.Třídila jsem teď fotky pro vnučky,požádaly mě,zda bych jim neudělala albumy.Potěšilo mě to.Od narození jsem je hodně fotila.Vytiskla jsem 100 fotek pro jednu a to samé mě čeká pro druhou.Tisknu a vzpomínám.
OdpovědětVymazatFotografie máš nádherné,přímo výstavní.Podobné vídávám na výstavách fotografického klubu u nás,jehož jsem členem.
Měj hezkou neděli
Já jsem se chystala, že vnukovi a vnučkám udělám fotoknihy k 18. narozeninám. Děkuji za pochvalu fotek.
VymazatMaruš, fotky máš krásné jako vždycky. Vnuci rostou hodně rychle na nich poznáme, jak ten čas letí, vidím to u nás. Hezký skoro jarní víkend přeju🥰
OdpovědětVymazatLibuško, děkuji i tobě přeji hezkou neděli. Závidím ti zahrádku u domu. Mně pořád odrazuje to šlapání do kopce. Musím se k tomu někdy dokopat a pak už to snad zase bude rutina.
VymazatJá mám fotek rodiny jen minimum. Babička po dědově smrti všechno vyházela, nevím proč a já našla při vyklízení bytu po mamince jen pár čtvrtek s nalepenými fotkami a několik fotek babičky a prababičky. Za to dětí a vnučky tedy habaděj....
OdpovědětVymazatTo je smutné, že babička fotky vyhodila. Je to historie rodiny. Měj se hezky.
VymazatKrásné fotky. Albumy rodiny a později i vnoučat jsem dělala postupně, takže jsou. Když se naše velká vnoučata u nás sejdou, tak si právě ty klasické albumu moc rády prohlíží, nasmějeme se u toho. A najednou jim nevadí, že nemají mobil v ruce :-).
OdpovědětVymazatMěj se hezky!
Hanka
Moje nejstarší vnučka je právě ve věku, kdy nad každou svou starší fotkou řekne, to je hrůza, to nikomu neukazuj.
VymazatTaké to mám nachystané, jenže moji dacani mne odbyli slovi: "však ještě neumíráš" a tak to suším v šuplíku. Dějiny se opakují. Já když jsem jela za maminkou - 500 km - 2x nebo 3x do roka tak sme plkali o všem možném a teď na spoustu věcí se neni koho zeptat. Také jsem si bláhová myslela, že je nesmrtelná. Albumy mám nachystané i s rodokmenem, aby kluci věděli koho a kde mají na Slovensku za předky. Snad se nebudou dějiny opakovat v tom smyslu , aby museli dokládat svůj původ. No a zase končím nevesele. Majko, dávej na sebe pozor a co vnuk - zůstal tak hezký? - Míla
OdpovědětVymazatMílo, i my jsme se tak nějak rozprchli do stran a skoro do ztracena. Blízká a přece vzdálená rodina! Já už bych asi nepoznala bratrova vnoučata a ony mě také neznají. A aby se znali moje vnoučata s bratrovými, to už vůbec. Je to velká škoda. Na sešlostech, jako jsou pohřby se na chvíli vidíme, ale zase ne všichni. Někdy je mi z toho smutno.
Vymazat
OdpovědětVymazatJistě si každý rád zavzpomíná, při prohlížení starých fotografií a některé příhody, které s tím souvisejí. Jarní fotografie se zobrazují dobře a jsou moc hezké a poutavé ve spojení s přírodou.
Jenže čím jsem starší, tím je to vzpomínání tak trochu bolestivější. Jak by chtěl člověk něco vrátit. Nejde to.
VymazatMajko, krásné fotky. 👍👍👍 Je to taková všehochuť, od každého kousek.
OdpovědětVymazatA vnoučata? Na nich je nejlépe vidět, jak čas letí. Vnímám to u těch svých. Prostě děti stárnou a my jsme stále ještě mladé. 😀
Měj hezké dny.
Děkuji,b i ty se měj hezky.
VymazatMoc krásné fotky. Já si ještě pamatuji toho bílého pejska asi na starém blogu. Fotky je třeba ukládat, opatrovat, mnohé záběry nelze opakovat a jsou vzácné. Dnešní děti budou mít ze svého dětství mnohem více fotek než my. ☺
OdpovědětVymazatAno, to mi je trochu líto, že ta digitální doba nepřišla dříve právě kvůli fotkám, které jsme mohli mít, když jsme s rodiči lezli po horách. Ty záběry horských štítů z poza kterých právě vyrazily paprsky slunce brzy ráno. Máme ty zážitky jen v hlavě.
VymazatMaruško, fotky jsou OK a jsou moc krásné! Čas je skutečně neúprosný...
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Děkuji, Helenko.
VymazatNádherné vzpomínkové fotografie. Užila jsem si je.
OdpovědětVymazatMarija, máš nádherné fotografie. Vím, jak je těžké něco pohybujícího se zachytit... Krásné. Já už fotografie, které zmizely při přesunu blogu, do tohoto nenahrála. I když to vypadá divně, kdyby si někdo rozklikl výlet a byly tam prázdné rámečky :-) Třeba jednou... Tak ať to tady chvíli vydrží .-)
OdpovědětVymazatLenko, děkuji za pochvalu. Já jsem skoro onemocněla, když jsem zde obnovovala všechny články, ale chtěla jsem mít hlavně pro sebe kompletní cestovatelský deník, tak jsem to nakonec zvládla. Hodně mi pomohlo, že jsem si ještě starý blog mohla někde zobrazovat a články kopírovat a tak jsem i věděla, jaké fotky rám byly a doplnila je ze svého archivu. Už jsem se stěhovala podruhé a tak do třetice už bych to nedělala. Fotky mám naštěstí na dvou externích discich podle roku. Hezké dny.
VymazatVnoučata jsou radost, naše vnučky budou mít teprve 7, ale i tak pozorujeme, jak se mění, a to nejen fyzicky, ale i rozumově.
OdpovědětVymazatFotografie přírody jsou nádherné a zachytit blesk je asi malý zázrak.