Srní-Vlčí výběh

V Kašperských Horách jsme se opět nasáčkovali na palubu zájezdového autobusu a mohla jsem si odpočinout, než se vydáme na krátkou, ale opět do kopce, procházku. 

Trasu je možno jít jako okruh, ale i paní v info-centru, když viděla početnou skupinu mnohých i starších lidí, doporučovala nahoru tu kratší cestu, protože vedro bylo v tento den opravdu úmorné. Já jsem tedy určitě poslechla a i zpět jsem šla (i ostatní) stejnou cestou. Moc jsem se těšila. Už jsem viděla tyto vlky před časem na blogu jedno blogerky, ke které stále chodím a myslela jsem, že se sem už nikdy nedostanu. Přece jen je to od nás hodně daleko. Ale nikdy neříkej nikdy, že? Jenže každý fotograf, tedy i amatér by měl před focením zkontrolovat foťák, zvláště ten, u kterého se dají nastavovat různé možnosti nejen ostření. Už jsem  o špatném nastavení, ke kterému asi došlo při vyndávání foťáku z brašny, psala v minulém článku. Na focení zvířat lepší foťák než mobil. Fotky jsou tedy příšerné, vlci rozmazaní i díky tomu, že ostřit přes větve a jiné rostliny je kumšt. Ale nevadí, byla jsem tam a viděla jsem je na vlastní oči.  :)

Vedro sužuje i zvířata

Necháme vlky pospávat a jdeme zpět.

Byl dobrý nápad vzít chladivý ručník. Je to skvělý kus látky, která se namočí, vyždímá a chladí. Když už skoro schne, stačí protřepat a chladí dál. 

Ještě jsme se občerstvili v infocentru a vyjíždíme trochu dříve, abychom to vzali přes Strakonice k nemocnici a vyzvedli si naši ošetřenou spolucestující. Dostala prý tři kapačky s nějakou výživou a posilují látkou a na reverz ji pustili s doporučením dalšího postupu, že není v ohrožení života. Všechno tedy dobře dopadlo.

Dnešní den byl na události a zážitky skoro vyčerpávající. Po příjezdu do Prachatic nás vítala džezová hudba, festival byl v plném proudu. Zašli jsme si se synem do cukrárny na ledovou kávu, ale prý už zavírají a udělají nám ji s sebou. Dobrá tedy......Jenže robustní pán, asi vedoucí nebo majitel, měl jiný nápad. Svolal personál a výsledek byl, že kávu si můžeme dát na místě i se zákuskem. A obsluhováni byli i další hosté. Přece je ten festival a kšefty budou zaručené, škoda zavírat v nejlepším. :)

Někteří se šli na festival ještě podívat, ale vždyť jsme ho měli prakticky pod okny, tak jsme hudbu slyšeli a kupodivu jsem tuto noc usnula a spala jako dudek až do rána. 

Pro dnešek tedy vše a zítra, až se sbalíme na cestu domů, pojedeme přes Německo a na další pěší túru kolem divoké Vydry z Antýglu na Čeňkovu pilu. . 

Hezký den