Budišov - větrný mlýn a zámek

Z Velkého Meziříčí se dá autobusem a pěšky navštívit zámek Budišov a jako bonus při pěší procházce prý prohlédnout větrný mlýn, i když jen zříceninu. Tak tedy se vydáváme autobusem do zastávky Budišov, Kundelov a pokračujeme pěšky podle mapy v příjemném stínu lesíka. Lesní a polní cesty mám ráda, užívám si to a těším se na větrný mlýn. 

Zastavení u Nového rybníku.

Jsme u větrného mlýnu a vítá nás tabule naučné stezky

Jsme u Věteráku, ale nikde ho není vidět. Je někde v zahradě zarostlý vysokými stromy. Na stránkách mapy.cz se o něm píše:

Pokusila jsem se plot trochu obejít, zda mlýn někde neuvidím, ale při tom jsem vstoupila na krásně udržovaný trávník vedlejší chaty, když se vynořila žena, majitelka chaty. Kála jsem se a co nejupřímněji litovala a omlouvala se, že jí lezu po pozemku. Když slyšela důvod, tak jen řekla, že tu často turisti bloudí. No já nebloudím, jen jsem chtěla někde zahlédnout onu propagovanou zříceninu. Jo, to prý musím přijít až hodně na podzim, až opadá listí nebo v zimě. Majitel prý žádal od obce nějaké dotace, ale nic nedostal a tak se trochu zatvrdil. Nikde jsem nenašla nějaký kontakt umožňující domluvu s majitelem oné zříceniny. A co čtu na plotě? Mrkněte sami a posuďte.  Je to uvítací nebo hnací nápis, něco jako vypadni, vysmahni, mazej, táhni odkud jsi přišel? Raději jsme vyklidili prostor. Obrázek si pro lepší čitelnost zvětšete. 

Pokračujeme tedy dolů, alejí k zámku. 

A to už jsme zřejmě v parku zámku

Pokladna zavřená, nikde živá duše, intervaly prohlídek dlouhé a žádné zázemí pro turisty. Pokladna se asi otevírá těsně před časem prohlídky?  

    Tak to tedy vzdáváme a vydáváme se na autobus nebo na vlakové nádraží. Na vlakovém nádraží na nás vlak už čeká. Trochu si přichvátnem. Je zde cedulka, že vlak je bez průvodčího. Snažím se koupit jízdenku v aplikaci Můj vlak, ale nějak to nejde. Asi jsem ji měla koupit dříve a ne po čase odjezdu vlaku. Jízdenku pro automat ve vlaku nemáme. Zatím ještě stojíme. Co nyní. Naší zmatenosti si všimli asi 3 cestující a prý máme zaklepat na kabinu strojvedoucího, než nás chytne revizor.. Strojvůdce otevřel se slovy: "Myslel jsem, že přijdete hned." ale jízdenky nám prodal. Sotva jsme dosedli, vlak se rozjel směr Velké Meziříčí a zároveň se otevřely protější dveře a mohutný chlap zařval na prázdný vlak s pěti cestujícími: "Revize jízdenééééék!!" Tak to mi hlava nebere. Už jsem slyšela ve zprávách, že třeba na jižní Moravě už jezdí vlaky bez průvodčího.... Co se ušetří na platě průvodčího,    tím se zaplatí revizor?   Zdá se býti nelogické, ale zvažte tu důmyslnou inovaci. Revizorovi se někdy podaří  pokutovat černého pasažéra a to jsou korunky navíc. No ale stejně to nechápu. 

Jinak jsem byla s dopravou na Vysočině spokojená. Vlaky i autobusy prázdné a na čas. Jednou jsme jeli autobusem jen my dva a jedna paní. 

Ve Velmezu jsme tedy šli na dobrý oběd a pak na malou procházku městem. Fotky z této procházky jsem vám již ukázala dříve ve zmínce o tomto městě.

Máme za sebou pátý den dovolené. Opravdu nám to odsejpá. 

Zítra se vydáme do Třebíče.

Mějte hezký den.