Hrad Lukov

V současnosti jedna  z nejkrásnějších zřícenin hradu na Moravě. V sobotu jsme se konečně vydali na hrad, který už máme v plánu hodně dlouho. A já jsem zjistila, že jsem tam byla poprvé a naposledy přesně před padesáti lety, když jsme šli okolo s partou přátel 50. km pochod z Val. Meziříčí do Gottwaldova, dnes Zlína. (mohla bych si ho sem také dát jako retrovýlet)

Možná to znáte, že cíl výletu, který je celkem na dosah ruky se odkládá na později a jezdí se všude možně jinam. My sice nemáme hrad Lukov nějak daleko, ale spojení je tam docela mizerné. Musíme brzy ráno a zase dost brzy zpět, jinak bychom museli cestovat mnohem déle přes jiná města.  Takto to máme s jedním přesedáním. 

Jsme na místě. Vlčková rozcestí je výchozím místem našeho pěšího výletu. 

Hned na začátku jsme tak trochu nedopatřením odbočili ze značky, ale na dalším rozcestí se na trasu napojili. A možná jsme nakonec šli hezčím úsekem. Jen jsem zjistila, že mi nějak blbne foťák a nechce dobře ostřit ve stinných místech. Některé fotky byly docela rozplizlé, jakoby kreslené vodovkami. Moc mne to mrzí, protože tento výlet jsme si užívali i procházkou krásnou nenáročnou krajinou. Oblast Kašavy je opravdu kouzelná. 

Právě jsme narazili na první hradby hradu a máme si koně uvázat. Cestou jsme potkali nebo minuli pár běžců, cyklistu se psy i dívku na koni. Ale ta vjela do areálu, který ještě nepatří do placeného okruhu. A tam nás již vítá medvědice s medvídětem, které nezbedně  leze po hradbách. Podle štítku na patě dřevěné sochy tam původně byla medvíďata dvě. 

Hned se dáváme vlevo na věž Svatojánka, která slouží jako vyhlídkové místo. Až nahoru  jsem si já netroufla, protože jak uvidíte je v jednom úseku dřevěné schodiště hodně příkré, skoro jako žebřík. Fotky z vyhlídky jsou synovy. 

Sejdeme do areálu, který je ještě volně přístupný a kde se nachází kromě odpočívadel a dětského koutu i občerstvovací stanice. Jídlo si koupíme až po prohlídce hradu. 

Jsme tu docela brzy, hrad se otevírá až v 10 hodin, i když nakonec nás paní pustila dříve. Byl tu klid návštěvníků hradu zatím moc nebylo. 

Než půjdeme na samotnou prohlídku hradu, pár slov o historii hradu jsem si vypůjčila z oficiálních stránek hradu. Na úvod jen připomenu, že hrad se vyloupl do krásy díky nadšeným milovníkům hradu, více však v článku ze stránek. 

A co nám říká tabule NS

Mám ve zvyku výlety dělit a pozvat vás do hradu zase v dalším vstupu, ale myslím, že fotky zvládnete přelétnout rychle a tak tedy budeme pokračovat tentokrát i placenou prohlídkou hradu. Jdeme na to. 

A hurá na oběd. 

Objednali jsme si Gyros Box, což byla i výhoda v tom, že jsme si část snědli a část sbalili a snědli až později na zastávce autobusu. Moc šikovná krabička. Tak trochu nás tlačil čas a já jsem si chtěla ještě někde zalehnout kvůli zádům.  Je toho dneska hodně, co? Tak ještě vydržte cestu zpět kolem skal. Fotky skal se totálně nepovedly, ale snad jen pro info stačí. 

Pojedete-li autem a půjdete pěšky od parkoviště z Lukova, takto vás bude hrad vítat.  My jdeme opačně a trochu odbočíme přes skály PP Králky a dojdeme do vsi. A říkala jsem si, že je dobře, že jsme šli opačně. Dolů z hradu to sice bylo do vsi kratší, ale větší klesání. 

A dojídání oběda u zastávky v Lukově proti domovu důchodců. Tady by se mi na stáří  moc líbilo. 

A my jedeme zase s přesedáním domů.

Snad jste tu nálož fotek zvládli, za to vám děkuji a přeji hezké dny.