pondělí 2. listopadu 2020

Z Velké Lhoty na Malou přes Bystřičku

Jdeme na výlet z Valašského Meziříčí a zpět. Dalo by se říci, že jen jdeme za humna.Výlet je už z roku 2015. Letošní podzim mi uniká mezi prsty i díky úrazu, který zatím trvá.   Už mockrát jsme šli na lhotské hřebeny pěšky přímo z domu, ale tentokrát se na Velkou Lhotu vyvezeme autobusem v 7:55 od hvězdárny, dále půjdeme po silnici na přehradu Bystřičku pěkně s kopečka a následně do pěkného krpálu po červené zase na Malou Lhotu a odtamtud nám jede autobus  zase domů.


Z autobusu vystupujeme přímo u tolerančního kostela, krásné dřevěné stavby, která kostel vůbec nepřipomíná. Ovšem, jak historie praví, Císař Josef II, sice přestal pravoslavnou církev pronásledovat, dovolil stavět kostely, ale ty první nesměly mít kostelní věž a zvon. Kostel na Velké Lhotě si zachoval po staletí tyto znaky tolerančního kostela a to i uvnitř.


Pod kostelem je hřbitov ve strmé stráni a odtamtud se naskýtá krásný výhled do údolí. Ke stavbě, která připomíná školu půjdeme. Ale ještě se zmíním o duchovním, který je tomuto kraji hodně známý až do dnes, je jím farář Jan Karafiát, který napsal kouzelnou knížku Broučci. Možná, že tuto knížku znají jen místní, nejsem si jistá, jakého věhlasu dosáhla, ale pamatuju si na ni dodnes. Po Karafiátovi je pojmenována i NS, která provází místní krajinou. Na budově fary je připevněna pamětní deska a informace, které jsem o kostelu vyzvěděla jsem čerpala z tabule NS.

 A poučeni jdeme dále silnicí docela prudce klesající k bývalé škole, která nyní slouží jako hospoda a obchod. Je tu i pěkné posezení, v létě určitě příjemné, dnes podzimně lidmi opuštěné. Odtud je vidět i na kopeček s kostelem a hřbitovem. No jak jinak, když od hřbitova je vidět dolů. :)

Před obchodem sedí poslušně pejsek. Vychovaný krasavec, vypadá jak hradní stráž. Ani brvou nehne, když s ním komunikujeme a fotíme ho. Zvířátek jsme potkali ve vsi více. To už tak nějak ke vsím patří.


Podzimní krajina a cesta lemovaná barevnými stromy je docela veselá a to nám ještě na cestu spustila muzika z místního rozhlasu. Čekáme nějaké hlášení a ono nic. Děláme si legraci, že to hrají nám na pozdrav, o čemž nás přesvědčí i strejda na zahrádce. Také se směje, asi naší naivitě, protože to hlášení nakonec přichází. Ale písničku zahráli celou a nesla se údolím ze všech stran. A už jsme na Bystřičce. I podzimní má svůj půvab a možná se mi líbí více, když utichl letní ruch. Posedíme poblíž loděnice a kocháme se.

Z našeho stanoviště vidíme na hráz a já trvám na tom, že se tam půjdeme podívat. Sice naše cesta na Malou Lhotu přes hráz nevede, ale když už jsme tady? Je schváleno. Hráz je do oblouku a líbí se mi i červená stavba správcovské budovy a nově zbudovaný přepad.

 Musím si vyfotit panorámata.

A pár dalších detailů

Škoda, že velký hotel na Bystřičce už několik let nefunguje. Ale i tak je tu v létě možná živo. Jsou tu chatové osady a penziony. My se však v podzimním i když slunečném dni koupat nehodláme a tak se vydáváme zpět přes hráz k Restauraci u Mokrošů.

Měli bychom jít kousek zpět na červenou značku, ale manžel velí, že půjdeme chvíli po neznačené stezce. Zahneme doprava hned za Restaurací u Mokrošů a stoupáme kolem i přes chatovou osadu. A stoupání nekončí a nekončí. Michalovi se to nelíbí. Je mi docela horko, cítím, že jsem zpocená, ale vysvléknout si netroufám, protože občas fouká vítr a studená záda nejsou zrovna to pravé. Stoupání končí až na Malé Lhotě. Mně to kupodivu nevadí, mám s sebou trekové hole a cestou se stále zastavuju kvůli focení. Dneska jsem po dlouhé době viděla v lese i muchomůrku červenou. Tak nevím, buď jsem dlouho nebyla v lese, nebo jsem neměla štěstí.

Konečně jsme na hřebeni a já se těším na posezení na rozcestí, kde je výhled na všechny strany. Ale ouha. Prcháme pryč, strašně tu fouká vítr. Je silný a ne zrovna teplý. Uchýlíme se k hospodě Pod dubem. Na autobus už nemáme daleko a času máme dost. Objednávám k venkovnímu posezení grog. Čekali jsme, že tento krásný den bude venku a zvlášť Pod dubem hromada nadšených turistů, ale jen dvě děvčata. Grog je výborný.

Cestou mineme ještě křížek. Fouká tu nahoře pěkně nepříjemně a pochopila jsem, proč Pod dubem nejsou turisti. Ti, co šli pěšky z města se buď vraceli asi kvůli větru hned zpět nebo zapadli do příjemné hospůdky Ranč. Tam si syn povídal s psem, kterému dal psí piškotek. Máme je občas po kapsách pro našeho westíka  Denyho.

Autobus je tu, já už mám docela hlad. Dneska se u nás nevaří, jdeme do restaurace.





31 komentářů:

  1. Pěkně jste se prošli, u nás by to vypadalo tak, že kam by se dalo zajet autem, zajelo by se, tam se chvilku pochodilo kolem a zas se pokračovalo v jízdě dál. Muž je tak línej na krok, že i do obchodu který máme nadohled jede autem. Takže takovéhle výšlapy já absolvuju sama. Buď tady nebo na chatě. I když letos je to takový nanicovatý s počasím. A vlastně i s náladou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme chodívali vždycky na jaře a na podzim alespoň na jeden takový výšlap, ale letos vlastně ani na jaře ani na podzim nic. Prostě zahrada nás nějak více chybí mi to.

      Vymazat
  2. Moc povedený výlet a krásné fotky. Ráda jsem se prošla také.
    Karafiátovy broučky z dětství znám. Docela jsem je měla ráda, ale asi mi tu knížku hlavně podsouvali rodiče - dodnes si pamatuji, že nejlepší vlastnost byla poslušnost :)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásný výlet, ráda jsem se Tebou prošla. Přiznám se, že jsem jako dítě Karafiátovy Broučky nečetla.

    OdpovědětVymazat
  4. Procházka jedna radost. Dřevěný kostelík působí hodně přívětivě a určitě má hodně návštěvníků. Něco podobného je i u nás a uvnitř je bohatá výzdoba. Konají se tam i pohřby. Muchomůrka červená bývá hezkou ozdobou lesa a někdy jich bývá víc než těch klasických hub. Fotografie jsou hezky provedené včetně jednotlivých náhledů panoramat.

    OdpovědětVymazat
  5. Marija, máš to zas moc hezky zpracované. Krásné fotografie. Jsem ale ráda, že se kochám od počítače, ten nepříjemný vítr bych nechtěla .-) Krásný den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, od počítače je to fakt nejlepší. Ten vítr Na Hřebenech byl opravdu studený. 🙂

      Vymazat
  6. Majko, udělali jste si báječný výlet po krásném kousku naší země. Ráda jsem se díky zajímavému textu a nádherným fotografiím s vámi prošla.👍💕
    Jana Karafiáta a jeho Broučky samozřejmě znám. Dokonce je mám i doma.
    Měj hezké dny s úspěšnou rekonvalescencí

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vím, že jsme broučky měli doma a dokonce si pamatuji na krásné ilustrace a některé příběhy si i pamatuji a mám dojem že to bylo kdysi i v rozhlase jako četba, ale nepamatuji který herec to tenkrát četl, jestli Heger?... nevím.

      Vymazat
  7. Maruško,krásné podzimní fotky z výletu.Panoramata máš úžasné,kochám se.
    Broučci,moje oblíbená knížka z dětství.Tatínek nám se sestrama z nich večer četl.Byly to kouzelné chvíle,na které se nezapomíná.
    Měj hezké listopadové dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta knížka ve mně zanechala také krásné vzpomínky na dětství.

      Vymazat
  8. Maruško, velmi upřímně závidím tak krásný výlet tehdy a tu nádhernou přírodu tak blízko. Díky úžasným fotkám (ta panorámata jsou neskutečná) a komentáři jsem si nakonec ten výlet prošla s vámi. A Karafiátovy Broučky mám, strašně staré vydání s nádhernými ilustracemi a je to dodnes poetické a mravné čtení. Hezky se uzdravuj...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsme měli tu knížku doma a pamatuji si na krásné ilustrace. Pěknou chaloupku Berušky.... A příběh Janinky na mne velmi zapůsobil.

      Vymazat
  9. Maruško, tak jsem se prošla krásnou krajinou, díky. Opět nádherné fotografie. ☺

    OdpovědětVymazat
  10. Byl to tenkrát určitě moc pěkný výlet! Alespoň na mě to tak z tvých parádních fotografií a povídání působí.
    Bystřičku jsem měl letos v létě v plánu při cestě z dovolené, ale nakonec jsme museli jet rovnou domů, takže z toho sešlo. Švagr tam ale byl a říkal, že tam bylo neskutečné množství lidí, takže toho nakonec ani nelituji. Mě by se spíš líbilo tam být v takový krásný podzimní den, jako jste měli vy.
    Přeji ti brzké uzdravení a těším se na tvoje další výlety

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdysi jsme se na Bystřičku jezdívali koupat,ale jak si naši pořídili zahradu bylo více práce tam a má nějaké koupání už ani času nebylo, a když ano tak jsme jezdívali na rybník Kacabaja u Hodslavic. Takže jsem na Bystřičce už v létě nebyla strašně dlouho.

      Vymazat
  11. Tvoje fotografie jsou vždy pastvou pro oči, ale tyto končiny vůbec neznám. Pobavil mě ten venkovský rozhlas, kdysi jsem jezdíval do obce u Vranovské přehrady a tam nás pravidelně obšťastňovali hlášením národního výboru a k tomu vždy zahráli několik dechovek, které vůbec nemusím :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nás to také rozesmálo. Ale byla to nějaké veselá lidovka, tak jsme si i zazpívali. 😃

      Vymazat
  12. Pěkný výlet s krásnými fotkami. Karafiátovy Broučky jsem četla jako malá několikrát, ale i v dospělosti se s nimi potkávám. Jsou na občasném repertoáru našeho loutkového divadla.
    Měj se hezky, přeji brzké uzdravení !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně tato knížka hodně utkvěla v paměti. Je moc pěkně napsaná. Pamatuju si i takový smutný pocit z příběhu Janinky....

      Vymazat
  13. I výlety na místa, které má člověk, jak ty říkáš "za humny", můžou být zajímavé :-) Všude může člověk něco objevit. Letošní podzim je krásný, stejně jako ten zachycený na tvých fotkách, škoda, že ti letos utíká, ale co se dá dělat :-) I já na výletě vždycky koukám, jestli nepotkáme nějaké zvířátko a většinou se zadaří :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A hlavně se společně protáhnout. Krajina je vždy v jiném světle. 🙂

      Vymazat
  14. Někdy stačí i malý výlet za humna! Já teď nedávno byla taky za humny, kde jsem kupodivu nikdy nebyla a bylo to... no naprosto úžasný! Absolutně nechápu, jak mě to mohlo tak dlouho míjet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hodně toho z blízkého okolí často vynecháváme.

      Vymazat
  15. Maruško, ty to máš vždycky tak pěkně nafocené a skvěle zdokumentované, jsi moc šikovná :). A kolik toho nacestujete, to je prostě paráda :).

    OdpovědětVymazat
  16. Marie, je vidět, že jste si výlet krásně užili a Ty jsi pořídila parádní fotky. Ráda jsem se s vámi prošla, hlavně kolem vody, to já můžu. A ta panoramata..., to je nádhera.
    Přeji fajn víkend. D.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.