pondělí 18. ledna 2021

Výšlap na Ondřejník zima 2015

 Sluníčko nás inspirovalo k výpravě na jeden z vrcholů Beskyd. Pojedeme hned druhý den, padlo rozhodnutí.

Plán cesty připraven, však za oknem docela nevlídný den. Inverzní počasí nahlodává naše odhodlání. Těším se na krásnou zimní krajinu zasněžených Beskyd prozářenou sluncem s fotogenickou oblohou. Neodložíme cestu na zítra? Ta inverze je docela nepříjemná, nic neuvidíme. Ne, nějak to dopadne.

Vlakem odjíždíme do Frýdlantu nad Ostravicí. Po modré značce míříme na Ondřejník. Cesta nebude jednoduchá, už u nádraží to pěkně klouže. No ne pěkně, nebezpečně. Tady snad neuklízejí chodníky? Konečně se dostáváme na trochu schůdnější chodník. V obuvi do sněhu se mi po silnici moc dobře nejde, ale za chvíli odbočujeme do lesa a začíná stoupání.

V létě bychom se právě tady před výstupem mohli občerstvit v malém kiosku s posezením, ale nyní se musíme spolehnout na svůj horký čaj z termosky.

Obdivujeme kolik chat menších i výstavných je přilepeno na příkré svahy. Je až s podivem, že půda neujede. Ale pozor, přece jen ujíždí. Za pár let bude první chatka určitě velmi ohrožena.

Ani mne neláká focení, protože je třeba dávat velký pozor na vyšlapané cestě do kopce. Cesta je sice vyšlapaná, ale jak se v posledních dnech občas oteplilo, tající sníh stékal a opětným namrzáním vytvořil místy docela slušnou klouzandu. Máme naštěstí hůlky, bez nich bych to asi nevylezla. 

 Les prosvětluje a ocitáme se na kraji louky obehnané ostnatým drátem. Chaloupka krčící se ve sněhu mě nutí k zamyšlení, jestli bych tu dokázala žít. Místo je to nádherné s krásným výhledem, ale život tvrdý, drsný, zvláště v zimě. A hele, vykukuje na nás kravka. Má studený odchov. Vzpomínám na tátu veterináře, který do  kopců valašských kotárů při službě stoupal s brašnami za nemocným dobytkem nebo k telení krávy.  Jednou jsem mu u telení v horách asistovala. (Jak jsme telili krávu) Tady se lidé musí sakra ohánět, ale jsou soběstační. Škoda, že je tak mizerná viditelnost a inverze se nelepší. Lysou Horu, nejvyšší horu Beskyd také není vidět, ale pochybuji, že její vrcholek prorazil inverzní deku a sluní se. Škoda, tak to mohly být krásné výhledy.

 

V cíli našeho výšlapu nás čeká chata, kde si odpočineme a těším se, že si sundám batoh ze zpocených zad a trochu se prohřeju. Zima mi není, naopak jsem dost zpocená a cítím, že mám i zimní bundu propocenou a mokrá záda. Chtělo by to trochu prosušit. A stejně mám ráda takové výlety na hory s cílovou rovinkou a příjemným posezením třeba u kávy, grogu, či dobré polévky. Poslední větší stoupání překonávám pomalu, mnohde i s námahou, protože se opět dostavují zmrzlé plochy a je potřeba stoupat i mimo cestu za cenu občasného proboření ledového krunýře. Opět chvalořečím tomu, kdo vynalezl trekové hole.

A jsme u cíle. Udivuje mne, že jsme potkali za celou dobu jen jeden turistický pár a jednoho turistu samotáře. Mám dojem, že tu bývávalo více živo. Ale v tomhle počasí a navíc ve všední den hory nikoho nelákají. Ostatně i já jsem hodně zklamaná počasím. Takové jsem mohla mít krásné fotky a zatím jen téměř bezbarvou smutnou krajinu.

Nejsem příznivcem davových nájezdů na hory, ale dneska je tu obzvlášť smutno. Navíc náladu kalí i fakt, že horská chata Ondřejník je zavřena a to už asi několik let, protože zadní trakt vykazuje i devastační vzhled. Původně tu stály chaty dvě. A to už před více než 100 lety. Patřily klubu českých turistů až do doby privatizace. Po privatizaci se jal majitel chaty Solárka do rekonstrukce a tím se stal zřejmě konkurencí majiteli chaty druhé a tak se stalo, že den před otevřením a zahájením provozu chata Solárka vyhořela. A neblahý osud možná čeká i druhou chatu, která sice stojí, ale.......

 

 Nám nezbývá než opět otevřít termosku a posvačit z vlastních zásob. Dlouho se raději nezdržíme, cesta zpět bude nebezpečná, po místy příkrých ledovkách. Jak tu mohlo být krásně včera.. 

Roubenka Ondřejníček se právě staví (2015) a v současné době je to krásná chata s upraveným okolím a venkovním posezením, ve které vás čeká i teplý oběd, ale nevím, zda v zimním období. Každopádně v období koronavirových opatření a nouzového stavu je určitě zavřená a já jí moc přeju, aby se vzpamatovala, aby přežila tuto dobu a opět poskytla turistům nejen potřebné zázemí, ale jak je tu zvykem i kulturní program a gastronomický program.

A už zbývá jen dodat, že na nádraží přicházíme bez úhony půl hodinku před odjezdem vlaku. Akorát čas dát si kávičku v minikiosku. Nohy mne docela bolí, hlavně stehna po zpátečním sešupu. Necelých 8 km sněhem a ledem mi stačilo. :) Moc ráda bych se sem podívala někdy na konci léta nebo v době, kdy budeme moci volně jít i do restaurace na horách. Volně s očkovacím průkazem, jenž stejně nebude důkazem....

Naše trasa stejnou cestou tam a zpět

Mějte se krásně

14 komentářů:

  1. Maruško,jsem tak moc ráda,že se s Tebou můžu procházek naší krásnou zemičkou...i když malinkatou,ale nádhernou ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si zase při těchto článcích zavzpomínám a moc se těším, zda jednou budeme moci opět někam vyjet. Bojím se, že to zázemí pro turisty už nebude tak dokonalé, že mnohé restaurace a služby ubytovací zkrachují. Už vím o jenom moc pěkném místě, které majitel již zavřel a psal, že dál ho provozovat nebude.

      Vymazat
  2. Maruško, krásný výlet. Přiznám se, že v takovém počasí by se mi ven nechtělo, ani nemám pořádné boty. Ale hůlky máme. Je velká škoda, že je ta krásná chata neudržovaná a držím palce majiteli roubenky, aby toto nelehké období přežil a zase mohl pro turisty otevřít.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta roubenka se mi moc líbí a chtěla bych se tam podívat někdy za příznivějšího počasí. Už jsem syna přesvědčovalaq, že nepojedeme nikam na dovolenou, jestli bude potřeba očkovací porůkaz k ubytování a vstupům do památek a restaurací a že budeme vyjíždět na výlety prostě z domu. Ale on tvrdí, že to není ono. Jinak od jara do podzimu je práce na zahradě a těk výletujeme s manželem větčinou brzy na jaře a nebo v zimě. Zimní vybavení máme, dříve jsme jezdili i na běžky, já většinou sjezdovky, ale už si netroufám.

      Vymazat
  3. Krásné toulání v horách. Beskydy jsou nádherné a krásné fotografie jsi pořídila. Máš krásné vzpomínkové články. Také bych měla postupně obnovit články z výletů, ale nějak se mi nedostává času na vysedávání u počítače. Raději jdu ven do přírody i když na stále stejná místa, protože teď se hromadnou dopravou moc cestovat nedá kvůli riziku nákazy. Přeji Ti Maruško krásné zimní dny a děkuji za moc pěknou podívanou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, nesedím u počítače stále. Já si vždy udělám několik výletů najednou a naplánuju vydávání. Už mohu chodit a tak jsme s manželem i synem za humna vyrazili. Ale musím postupně přidávat vzdálenosti. :)

      Vymazat
  4. Majko, děkuji za procházku a za krásné fotky. 😃

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, děkuji za návštěvu a apřeji hezký den.

      Vymazat
  5. Díky za tento článek, pěkná inspirace v výletu. V Beskydech jsem byl všude možně, na Lysé hoře 5krát, na Smrku, Kněhyni, Čertově mlýnu, Soláni, mnohokrát na Radhošti a Pustevnách, ale tady nikdy. Jen v Kunčicích pod Ondřejníkem, kde je pěkný dřevěný kostel.
    Vůbec jsem netušil, že na vrcholu něco je.
    Stoupání v zimě je hodně nepříjemné, kromě hřebenovky mezi Radhoštěm a Pustevnami se mu raději vyhýbám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona ta chata není přímo na vrcholu Ondřejníku, ten se nachází ještě o pár metrů nad chatami. Pěkná tůrka je na Ondřejník právě z Kunčic pod Ondřejníkem, ale je delší, leč možná né tak průdká. Zdatnější turisté zvládnou trasu z Kunčic přes Ondřejník do Frýdlantu. Ale když na turistu někde čeká auto, musí se za ním pak kousek vydat zpět vlakem. :-D

      Vymazat
    2. Do Frýdlantu jsme chodívali z Čeladné, kde jsme kdysi strávili týden dovolené. A myslím, že i z Lysé hory jsem tam jednou sešli.

      Vymazat
    3. Na Lysou bych se někdy ještě ráda podívala. Byla jsem tam jen s rodiči jako dítě. :)

      Vymazat
  6. Jsi borec, Majko, na takovou trasu bych se nepustila ani před dvaceti roky. Snímky jsi pořídila opět parádní, ale když si představím ty podmínky - brrr - to bych si klidně nechala ujít. ;) Jsem děsně rozmazlená a nejspíš i líná, tedy jak na co. :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, myslela, jsem, že bude krásný den. A když už jsme byli na cestě, tak co už. Ale i tak to byl pěkný výlet. hlavně jsme se protáhli.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.