aneb u planety Miura.
K tomuto výletu mě zlákal manžel, prý mne zavede na planetu Miura. V Čeladné je velké, mezinárodně využívané golfové hřiště s několika hotely pro hosty věnující se tomuto sportu. I samotná Čeladná je prakticky nové město, kterému to staré hodně ustoupilo. I náměstí je zajímavé tím, že vzniklo v areálu bývalé cihelny, jejíž budovy byly z velké části zachovány a zrekonstruovány na bytové jednotky, užitkové prostory, obchody i domov pro seniory.
My jsme do Čeladné přijeli vlakem a než jsme došli na náměstí, prošli jsme hřbitovem u kostela a našli památník
postavený obětem 1.partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova s deskami neznámých vojínů i Jana Ušiaka
Nasměrovali
jsme se uličkami města k potoku a kus šli tudy. Domníváme se, že se zde buduje
cyklostezka. Pak se opět stáčíme k asfaltové silnici, pokračujeme po ní až k
hotelu Zámeček, odbočíme vpravo a hotel Miura je před námi.
Miura je designový hotel, jehož zvláštní název má představovat planetu i s obyvateli, kteří ji střeží. Jedna obrovitá postava budovu přidržuje, další hlídkuje na střeše a žena se opaluje u vody před budovou.
Hned nad hotelem začíná velmi rozsáhlé golfové hřiště, Golf Club a jezdecký klub. Na pozemky golfového hřiště se samozřejmě nesmí, jen jsme prošli krátce po chodníku, na trávník jsme nevstupovali a hned jsme se vrátili na silnici vedoucí ke golfovému klubu, kam mohou i negolfisté.
Pokochali jsme se a již se vydáváme kousek po silnici a pak zabočíme doprava po modré značce do Kunčic pod Ondřejníkem. Když si kliknete na mapu naší trasy, vidíte, že jdeme neoznačenou cestou, ale není zde žádný zákaz a tato cesta vedoucí k obydlím a chatám vede přes část golfového hřiště. Modrá značka v současnosti hřiště obchází, ale za našich časů, jak je vidět i na úvodní mapce z té doby, vede přes hřiště. Touto silničkou se dostaneme i k někdejšímu, dnes již značně zchátralému a nefunkčnímu rekreačnímu středisku Mír.
V dálce Lysá hora, nejvyšší hora Beskyd
Opuštěná chata Mír
A nyní se už blížíme ke Kunčicím pod Ondřejníkem, kde nás zaujme zvláštní designový dům.
A než si prohlédneme dřevěný kostelík v Kunčicích, pár jarních kytiček, které jsme cestou potkali.
Veřejnosti přístupný je hřbitov kolem dřevěného kostelíku. Ten pochází ze Zakarpatské Rusi a byl přesvěcen na kostel sv. Prokopa a sv. Barbory. Kunčicemi, kde jsou i lázně už procházíme jen na nádraží, za chvíli nám jede vlak domů.
Mějte se hezky a příště zase na shledanou v některém koutku Moravskoslezského kraje.
Maruško, děkuji za další hezkou vzpomínku. O hotelu jsem četla před časem, když se otevíral.
OdpovědětVymazatMěj příjemný den, Helena
když jsem tenkrát ještě občas dávala nějaké fotky na mapy.cz, tak tam ještě ani nebyl vyznačený. :)
VymazatMajko, krásné fotky a další báječný výlet. 👍 Při našem pobytu v Beskydech jsme Čeladnou jen několikrát projížděli. Týden na poznání tohoto nádherného koutu naší země je málo.
OdpovědětVymazatDěkuji za přiblížení krásných a zajímavých míst.
Máš pravdu, že týden je málo. Vždyť já ten kout také moc procestovaný nemám. Kdyby měl člověk opravdu nakouknout na všechny krásná místa v naší republice, tak by mu na to asi život nestačil. Já si myslím, že jsem toho s rodiči i sama v naší republice a na Slovensku procestovala hodně a stejně na mnohých blozích nacházím zmínky o místech, o kterých jsem ani netušila, že u nás jsou.
VymazatDalší nádherný výlet Maruško. Moc krásné místo i fotografie. Mně se strašně líbí ty šindelové střechy i ten kostelík je kouzelný. Přeji Ti krásné dny a těším se na další příspěvek.
OdpovědětVymazatMaruško, moc ráda s Tebou cestuji. Poznávám tak místa, kde jsem nikdy nebyla a Čeladná se mi líbí. I dřevěný kostel v Kunčicích.
OdpovědětVymazatRůženko, jsem ráda, že mi děláš na výletech společnost. :)
VymazatDíky za krásnou procházku
OdpovědětVymazatTo je ale náhoda, s manželkou jsme byli na první dovolené právě v Čeladné, v r. 1988, tehdy však obec zdaleka nebyla tak vyšperkovaná jako teď, golfové hřiště snad u nás ještě nikde nebylo. Ale vzpomínám na to moc rád, auto jsme neměli a těch kilometrů, co jsme tam našlapali!
OdpovědětVymazatDo Kunčic pod Ondřejníkem jsme také zavítali, kromě dřevěného kostela si vzpomínám také na přírodní koupaliště.
Tvé články z Beskyd jsou balzámem na duši, mám je moc rád.
Děkuji, že tě svými beskydskými články potěším. I já si ráda u jiných blogerů zavzpomínám na někdejší cestování třeba v době, kdy jsem ještě neměla digitální foťák a nemohla tolik fotit. Nebo, když někdo navštíví a nafotí mé rodiště, tak přímo jihnu. :)
VymazatMarusko, moc hezké fotky, jen v dnesní dobe takové ,,smutné'', vylidněné.
OdpovědětVymazatTvému blogu dávám odběr a budu se sem ráda vracet, stejně tak ráda tě přivítám i u sebe na blogu:
<a href="http://www.bygabra.blogspot.com/">ByGabra</a>
Měj se krásně!
Děkuji za odkaz, nakouknu. :)
VymazatMarijo, jelikož zbožňuji dřevěné kostelíky a zvonice, mám radost, žes nás vzala právě sem. Zdravím Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřinko, mám v plánu ještě jeden krásný dřevěný kostelík v takové malebné obci poblíž nás, ale do kostela jsem se zatím nedostala. Také se mi tyto stavby líbí.
Vymazat