středa 20. ledna 2021

Z Čeladné do Kunčic pod Ondřejníkem

 aneb u planety Miura.


K tomuto výletu mě zlákal manžel, prý mne zavede na planetu Miura. V Čeladné je velké, mezinárodně využívané golfové hřiště s několika hotely pro hosty věnující se tomuto sportu.  I samotná Čeladná je prakticky nové město, kterému to staré hodně ustoupilo. I náměstí je zajímavé tím, že vzniklo v areálu bývalé cihelny, jejíž budovy byly z velké části zachovány a  zrekonstruovány na bytové jednotky, užitkové prostory, obchody i domov pro seniory. 
My jsme do Čeladné přijeli vlakem a než jsme došli na náměstí, prošli jsme hřbitovem u kostela a našli památník postavený obětem 1.partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova s deskami neznámých vojínů i Jana Ušiaka

Nasměrovali jsme se uličkami města k potoku a kus šli tudy. Domníváme se, že se zde buduje cyklostezka. Pak se opět stáčíme k asfaltové silnici, pokračujeme po ní až k hotelu Zámeček, odbočíme vpravo a hotel Miura je před námi. 


Miura je designový hotel, jehož  zvláštní název má představovat planetu i s obyvateli, kteří ji střeží. Jedna obrovitá postava budovu přidržuje, další hlídkuje na střeše a žena se opaluje u vody před budovou.
  Hned nad hotelem začíná velmi rozsáhlé golfové hřiště, Golf Club a jezdecký klub. Na pozemky golfového hřiště se samozřejmě nesmí, jen jsme prošli krátce po chodníku, na trávník jsme nevstupovali a hned jsme se vrátili na silnici vedoucí ke golfovému klubu, kam mohou i negolfisté. 
Pokochali jsme se a již se vydáváme kousek po silnici a pak zabočíme doprava po modré značce do Kunčic pod Ondřejníkem.  Když si kliknete na mapu naší trasy, vidíte, že jdeme neoznačenou cestou, ale není zde žádný zákaz a tato cesta vedoucí k obydlím a chatám vede přes část golfového hřiště. Modrá značka v současnosti hřiště obchází, ale za našich časů, jak je vidět i na úvodní mapce z té doby, vede přes hřiště. Touto silničkou se dostaneme i k někdejšímu, dnes již značně zchátralému a nefunkčnímu rekreačnímu středisku Mír. 
V dálce Lysá hora, nejvyšší hora Beskyd
Opuštěná chata Mír
A nyní se už blížíme ke Kunčicím pod Ondřejníkem, kde nás zaujme zvláštní designový dům.
A než si prohlédneme dřevěný kostelík v Kunčicích, pár jarních kytiček, které jsme cestou potkali. 

Veřejnosti přístupný je hřbitov kolem dřevěného kostelíku. Ten pochází ze Zakarpatské Rusi a byl přesvěcen na kostel sv. Prokopa a sv. Barbory. Kunčicemi, kde jsou i lázně už procházíme jen na nádraží, za chvíli nám jede vlak domů.

Mějte se hezky a příště zase na shledanou v některém koutku Moravskoslezského kraje. 

14 komentářů:

  1. Maruško, děkuji za další hezkou vzpomínku. O hotelu jsem četla před časem, když se otevíral.
    Měj příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. když jsem tenkrát ještě občas dávala nějaké fotky na mapy.cz, tak tam ještě ani nebyl vyznačený. :)

      Vymazat
  2. Majko, krásné fotky a další báječný výlet. 👍 Při našem pobytu v Beskydech jsme Čeladnou jen několikrát projížděli. Týden na poznání tohoto nádherného koutu naší země je málo.
    Děkuji za přiblížení krásných a zajímavých míst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, že týden je málo. Vždyť já ten kout také moc procestovaný nemám. Kdyby měl člověk opravdu nakouknout na všechny krásná místa v naší republice, tak by mu na to asi život nestačil. Já si myslím, že jsem toho s rodiči i sama v naší republice a na Slovensku procestovala hodně a stejně na mnohých blozích nacházím zmínky o místech, o kterých jsem ani netušila, že u nás jsou.

      Vymazat
  3. Další nádherný výlet Maruško. Moc krásné místo i fotografie. Mně se strašně líbí ty šindelové střechy i ten kostelík je kouzelný. Přeji Ti krásné dny a těším se na další příspěvek.

    OdpovědětVymazat
  4. Maruško, moc ráda s Tebou cestuji. Poznávám tak místa, kde jsem nikdy nebyla a Čeladná se mi líbí. I dřevěný kostel v Kunčicích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, jsem ráda, že mi děláš na výletech společnost. :)

      Vymazat
  5. To je ale náhoda, s manželkou jsme byli na první dovolené právě v Čeladné, v r. 1988, tehdy však obec zdaleka nebyla tak vyšperkovaná jako teď, golfové hřiště snad u nás ještě nikde nebylo. Ale vzpomínám na to moc rád, auto jsme neměli a těch kilometrů, co jsme tam našlapali!
    Do Kunčic pod Ondřejníkem jsme také zavítali, kromě dřevěného kostela si vzpomínám také na přírodní koupaliště.
    Tvé články z Beskyd jsou balzámem na duši, mám je moc rád.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, že tě svými beskydskými články potěším. I já si ráda u jiných blogerů zavzpomínám na někdejší cestování třeba v době, kdy jsem ještě neměla digitální foťák a nemohla tolik fotit. Nebo, když někdo navštíví a nafotí mé rodiště, tak přímo jihnu. :)

      Vymazat
  6. Marusko, moc hezké fotky, jen v dnesní dobe takové ,,smutné'', vylidněné.

    Tvému blogu dávám odběr a budu se sem ráda vracet, stejně tak ráda tě přivítám i u sebe na blogu:

    <a href="http://www.bygabra.blogspot.com/">ByGabra</a>



    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
  7. Marijo, jelikož zbožňuji dřevěné kostelíky a zvonice, mám radost, žes nás vzala právě sem. Zdravím Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, mám v plánu ještě jeden krásný dřevěný kostelík v takové malebné obci poblíž nás, ale do kostela jsem se zatím nedostala. Také se mi tyto stavby líbí.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.