Újezd v Plzeňském kraji

...jsme navštívili kromě Kozinova statku i Kozinův pomník na Hrádku. K restauraci na Hrádku vede jen úzká komunikace, kterou by autobus neprojel, a proto jsme se vydali kousek pěšky do kopce. Kdo byl Kozina ví jistě každý, kdo četl Jiráskovy Psohlavce. Kdysi to byla dokonce povinná četba ve škole. A kdo o Kozinovi ještě neslyšel, může se tu něco dovědět. 

Vyfuněli jsme na Hůrku nad Újezdem

Pod nohama bylo trochu kluzko, ale zvládli jsme sestoupit znova k autobusu a přesunuli se do Kozinova statku.

Prohlídku expozice v muzeu jsme absolvovali ve dvou skupinkách po sobě.

Prošli jsme se i po návsi, dali si v mini hospůdce, kde jsou snad jen 4 stolky, načepovat dobré pivko do kelímku a trochu si pročetli naučné tabule.

Otevřenou bránou ve vedlejší usedlosti jsem uviděla krásnou podzimní výzdobu. Chtěla jsem si ji vyfotit, když tu se brána začala zavírat. Chtěla jsem odejít, když na mne hospodář zavolal, ať jdu dál a bránu otevíral. Dovolil mi si jejich úrodu nafotit. Samozřejmě jsem ji i pochválila. Ze dvora se ozvala paní, že mi dýni dá a když neuvezu velkou, že mi dá menší. :) Poděkovala jsem, ale musím konstatovat, že jsou tu lidé milí. 

A to ještě není pro dnešek zdaleka všechno. Čeká na nás vodní hrad Švihov, kam  se moc těším. Vás tam ovšem zavedu až příště. Přeji hezký den.