Železniční stanice Vsetín

 

Třebíč - město

 Čtvrtek, tedy 6. den naší dovolené jsme věnovali městu Třebíč, některým jeho památkám, zámku a také milému setkání. Do Třebíče jsme jeli z Vel. Meziříčí autobusem.

Adventní Olomouc 2022

Město Olomouc se mi vždy líbilo, jen jsem ho neznala v době, kdy  nevlídná obloha visí téměř nad střechami a mlha proniká do jeho ulic a uliček, plazí se po náměstích. Škoda, že jsme nemohli zůstat ve městě déle a nemohli si vychutnat tu večerní atmosféru plnou světel. Obešli jsme Horní náměstí kolem radnice s Orlojem, prošli se i Dolním náměstím. Jarní a letní Olomouc je sice veselejší a už jsem se tu s foťákem rozhlížela mnohem dříve, proto jsme se tentokrát vydali i jinými ulicemi a obešli několik památek, které se nám stavěly do cesty,  většinou sakrálních. Katedrálu sv. Václava jsem podrobněji popsala v samostatném článku již včera. A nyní máte-li chuť, můžete se se mnou na chvíli projít.   

Dovolená 2022 - 1.den-Znojmo-procházka ke klášteru Premonstrátů

 Letošní dovolenou jsme si naplánovali do pohody. Město Znojmo už jsme navštívili při dovolené do Vranova nad Dyjí v roce 2016, ale tentokrát jsme jeli za vínem přímo do Znojma a ubytovali se v penzionu Kaplanka, v samém srdci historického centra, kousíček od hradu. Proti svým zvyklostem jsme nejeli vlakem, ale volili jsme autobus s přesedáním v Holešově a v Brně. Na železnici byly v kterémkoli možném spojení výluky s přesedáním na některých úsecích do autobusů. S kufrem to není zrovna příjemné. Letos jsme jeli jen na 5 dní od pondělka do pátku a hned na první den jsme si naplánovali procházku městem. V penzionu Kaplanka nám vyšli vstříc a ubytovat jsme se mohli hned po příjezdu, tedy dříve než je čas ubytování inzerovaný. Vybalíme se až večer, nyní jen spláchnout prach z cesty a hurá na oběd do nedaleké restaurace. Další kroky povedou kolem řeky Dyje, pěkně ve stínu stromů, chráněni před vedrem ke klášteru premonstrátů.  

Luhačovice - architektura

 Luhačovice jsme navštívili několikrát, ale takový delší pobyt jsme si dopřáli při jedné ze dvou dovolených v roce 2014, kdy jsme se ubytovali  v hotelu Adamantino v Pozlovicích u přehrady.  Ale o tom více až později. Nyní se se mnou můžete projít od hotelu do lázní, města a zpět cca 9 km procházkou.

Horšovský Týn-město a příběh navíc

V roce 2005 jsem ještě neuměla na internetu  tak dokonale plánovat  dovolenou, aby byla řádně využita a dělala jsem to ještě po vzoru otce, tedy započala zakoupením a studiem průvodců s mapami. Protože takový materiál zakoupíte většinou v místě, nechala jsem si poslat vše z informačního centra v Domažlicích.  Dneska si to už nedovedu představit. I jízdní řád jsme si nechali vytisknout na nádraží, protože jsme jeli bez auta. Po 40. letech jsem si darovala k 50. narozeninám  návrat do dětství. A tak jsem se s nejmladším synem vypravila do Horšovského Týna. 

Z Valašského Meziříčí jsme vyjeli ve 4 hodiny ráno přes Prahu, Plzeň a Staňkov. Do Horšovského Týna jsme dorazili po obědě. Ubytování jsme měli zajištěné v hotelu Šumava na náměstí a díky právě probíhající Anenské pouti jsme dostali značnou slevu z ceny za pobyt. Ale nám mumraj na náměstí do nočních hodin nevadil, také jsme se zúčastnili. Brzy jsme také poznali obrovskou vstřícnost restaurace. Měli jsme v ceně i snídaně, ale vlak nám na některý vzdálený výlet nedovolil posnídat, dostali jsme tedy na cestu večer před odjezdem pořádný balík jídla. Opravdu balík jídla i s pitím. Měli jsme co dělat, abychom to všechno snědli. A co mě potěšilo, že v balíku byly i chodské koláčky, které mě do toho dětství vrátily ještě spolehlivěji. 

Forum Nová Karolína

Tímto vstupem se na nějaký čas přesuneme do Ostravy. Kdysi to bylo i mé krajské město, než nás územně přešoupli do kraje Zlínského. Občas mě do Ostravy zavály pracovní povinnosti, proto jsem tohle město jinak nevyhledávala.  Nevyhledávala jsem ani nákupní centra, jen párkrát mě dcera vzala před Vánoci autem do Shopping Parku.  Místo, kam se nyní se mnou můžete podívat, dlouhá léta hyzdilo město a nacházelo se poblíž centra  a vlakového nádraží Ostrava-Střed. Opuštěné, černé budovy bývalých hutí. Je pravda, že na developery  a všelijaké kšeftaře s pozemky se nahlíží všelijak, ale přeměna této čísti Ostravy mě potěšila. Vzniklo zde nejen nákupní centrum, ale i bytové jednotky i kancelářské budovy s odpočinkovými zónami. Pojďte se podívat na tu přeměnu. 

Olomouc - Dolní náměstí

I když jsme jeli na Floru Olomouc, velkou jarní výstavu květin a všeho kolem zahradničení, projdeme se kolem olomouckých památek. Tentokrát jsou to vesměs dochované barokní kašny a sloupy. Z Horního náměstí přejdeme na Dolní náměstí.

Archeoskanzen v Modré u Velehradu

V obci Modrá u Velehradu se  stále provádí archeologický průzkum, ale na místě prastarého hradiště vyrostly repliky obydlí z 9. století z období Velké Moravy. A my se můžeme podívat, jak se tenkrát žilo.  Archeoskanzen je v sousedství Živé vody,  kterou jste se mnou již navštívili a určitě zájemci slyšeli o tomto místě v pořadu  "Výleťák".

Skanzen Strážnice

 Do Strážnice jsme dopluli lodí a nyní se půjdeme podívat do Skanzenu. Ve strážnickém skanzenu se můžete projít sami, ale také s průvodcem. My jsme zvolili individuální prohlídku. Stejně v mnohých chalupách byla nějaká šikovná děvčica, která nám povyprávěla o dávných zvycích na venkově. V jednom domku o svatbě, v jiném, co všechno směla nebo nesměla rodička a pak matka novorozeněte. Já jsem zatím znala jen skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, jak městečko, tak Valašskou dědinu a Dolinu. A chalupy z valašských kotárů se od těch slováckých podstatně liší. 

Cheb

 Když se řekne Cheb, mnohým vyvstane v paměti Špalíček. U nás ve Valmezu se každoročně koná hudební festival "Špalíček", ale ten chebský s tím nemá nic společného. Když se mnou dneska zůstanete, určitě se dovíte více. Město Cheb si zaslouží rozhodně více času, než jsme měli my, ale třeba vás tento příspěvek inspiruje k návštěvě a vy si ten čas uděláte. Zájezdová návštěva je limitovaná a dost časově náročná ve snaze vidět toho co nejvíc, když už jsme se tak daleko vypravili. Ale i tak jsem ráda, že jsem toto město navštívila.  Z autobusu jsme vystoupili u Schillerových sadů, odkud je to blízko k centru města. 

Boskovice - synagoga maior

Synagoga v Boskovicích je barokní stavba s empírovými a novogotickými úpravami, jejíž stěny zdobí ojedinělá dekorativní výmalba a liturgické texty. Rekonstrukce budovy, která po válce sloužila jako sklad byla určitě dost náročná a výsledek stojí za to.

Brno-Vila Stiassni-interiér

Pár slov o vile Stiassni jsem zmínila již v článku s exteriéry. Nyní nahlédneme do interiéru vily, avšak ještě si musíme říci, že ač byl styl celého domu, který na návrh architekta Ernsta Wiesnera z roku 1927 realizovala v letech 28-29 firma Mořic zcela ve stylu funkcionalismu jen s drobnými historizujícími prvky, interiér domu už splňuje tento styl pouze myšlenkou tedy propojením užitkové části s obytnými a reprezentačními prostorami. Zařízen je již s noblesou spíše připomínající zámeček, jak si to přála paní Hermína. Wiesner s tímto vybavením nesouhlasil a tak byla spolupráce architekta a majitele vily ukončena, avšak v dobrém a vybavení dokončil Artur Aisler v roce 1929.

Brno-vila Stiassni

 K výletu do Brna mne zlákala návštěva vily Stiassni. Nejen Brňané ji možná znají jako "Vládní vilu", ve které se návštěvou střídali prezidenti a jiné významné osobnosti.

Slavonice plné památných domů

Z Dačic jsme pokračovali autobusem do Slavonic a do města vstoupili Dačickou bránou. Sluníčko stávkovalo a tak ani fotky nejsou tak prozářené, jak bych si představovala. Městem jsem byla nadšená, až na jednu maličkost, kterou asi město řeší, ovšem východisko zjevně nenalézá.  Úzké historické centrum je plné zaparkovaných aut.