Uherské Hradiště

Přes Uherské Hradiště, město ve Zlínském kraji,  jsme prošli pěšky ze Starého Města. Obě města jsou totiž odděleny pouze tokem řeky Moravy, přes kterou vede i lávka pro pěší. Se Starým Městem se rozloučíme radnicí a plavební komorou na Baťově kanále. 

Bonsai museum Isabelia

 Ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji ještě chvíli zůstaneme. Vůbec jsem netušila, jaká na nás čeká nádhera v blízkosti náměstí Velké Moravy.  Nebudu dlouze řečnit, protože vám chci nabídnout hromadu fotek a tak není na místě zdržování. 

Staré Město u Uherského Hradiště - 2. část - kostel sv. Ducha

 Kostel 21. století. Stavba kostela sv Ducha ve Starém Městě byla mediálně hodně sledovaná. Nikdy se nedovím, zda i takový kostel může přetrvat několik staletí jako sakrální památky, které najdeme v každém městě i vesnici. Stavba je nádherná, působí čistě a lehce. její dvě věže slouží i jako vyhlídkové. Zatím musí návštěvník vystoupat spoustu schodů, ale jak nám bylo řečeno v informačním centru, možná se do budoucna uvažuje i s výtahem. Informační centrum je pod Památníkem a z něho se zde i do podzemí a také na věž kostela. 

Staré Město u U.H.- 1. část

 Poslední den naší dovolené jsme věnovali Starému Městu u Uherského Hradiště. Autobusem jsme jeli do Uherského Hradiště a odtud MHD do Starého Města na náměstí Velké Moravy. Zde mne sice zaujal moderní kostel, ale hned vedle je i Památník Velké Moravy, který byl vybudován nad základy hřbitovního kostela z 9. století. Celé náměstí je krásně upravené. Nejprve se tedy podíváme do musea věnovanému Velké Moravě.  I když musea přímo nevyhledávám, tady se mi líbilo. Nejprve jsme shlédli krátký film z historie a pak vstoupili do hlavního expozičního sálu. 

Rozhledna Salaš

 Tato rozhledna se nachází nad obcí Salaš poblíž Velehradu v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji a my jsme si ji vybrali jako poslední cíl 6. dne dovolené. Z Velehradu jsme odjeli do obce salaš autobusem a dál už do kopce šli necelý 1 km pěšky. Musíme stihnout zpáteční autobus, protože se budeme vracet přes Velehrad do Starého Města a dál do Veselí nad Moravou. 

Velehrad

Z Archeoskanzenu v Modré jsme si vyšlápli do Velehradu. Toto poutní místo je ve zlínském kraji, ale zatím jsem neměla možnost ho navštívit. Až letošní dovolená mi to umožnila.  Pěkná procházka po modré značce kolem rybníků. Po prohlídce Baziliky a okolí jsme se šli najíst do restaurace  ve Mlýně. Lidí málo, jídlo chutné. 

Archeoskanzen v Modré u Velehradu

V obci Modrá u Velehradu se  stále provádí archeologický průzkum, ale na místě prastarého hradiště vyrostly repliky obydlí z 9. století z období Velké Moravy. A my se můžeme podívat, jak se tenkrát žilo.  Archeoskanzen je v sousedství Živé vody,  kterou jste se mnou již navštívili a určitě zájemci slyšeli o tomto místě v pořadu  "Výleťák".

Živá voda Modrá

Zmínila jsem se, že se z našeho dovolenkového pobytu v Jihomoravském kraj podíváme i do Zlínského kraje. Do kraje, který se mi stal už po dlouhá léta skutečným domovem. Abychom však mohli navštívit některá místa tohoto kraje, musíme se ubytovat někde blíž, protože veřejnou dopravou z místa bydliště by to bylo náročné nebo nemožné.  Dnes tedy vyjíždíme vlakem z Veselí nad Moravou do Starého města u Uherského Hradiště, kde přesedneme na autobus a necháme se dovézt do zastávky Velehrad-rozcestí Modrá. A právě do Modré máme namířeno nejdříve. Zde nás čeká zajímavostí více, ale my navštívíme pouze Živou vodu a Archeoskanzen. 

Strážnice zámek a další památky

 Nedaleko skanzenu se nachází i strážnický zámek s parkem. I když je zámek částečně zpřístupněn veřejnosti,  ani jsme se nepokusili o vstup. Chtěli jsme obejít drobné stavby v parku, ale jelikož je v parku příjemný stín, jsou tam u vodních ploch i nepříjemní komáři. Proto jsem odtamtud docela utíkala a téměř nefotila. Podle navigace jsme se propletli uličkami k synagoze, kde nám obšírný a zasvěcený výklad poskytla jedna starší paní. Na náměstí Svobody jsme si dali v pizzerii pivko a pokračovali kolem kostela sv. Martina. Hurá, ten byl otevřený a tak jsem ulovila do sbírky další varhany. Na nádraží už je to kousek. Vlakové nádraží ve Strážnici je pěkně malované ve stylu slováckých  motivů. 

Skanzen Strážnice

 Do Strážnice jsme dopluli lodí a nyní se půjdeme podívat do Skanzenu. Ve strážnickém skanzenu se můžete projít sami, ale také s průvodcem. My jsme zvolili individuální prohlídku. Stejně v mnohých chalupách byla nějaká šikovná děvčica, která nám povyprávěla o dávných zvycích na venkově. V jednom domku o svatbě, v jiném, co všechno směla nebo nesměla rodička a pak matka novorozeněte. Já jsem zatím znala jen skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, jak městečko, tak Valašskou dědinu a Dolinu. A chalupy z valašských kotárů se od těch slováckých podstatně liší. 

Baťův kanál

 Pátý den naší dovolené na Jižní Moravě jsme se vypravili do Strážnice. Již předem s dostatečným předstihem jsme měli zamluvenou pravidelnou plavbu po Baťově kanále. Musím říct, že to ve Veselí nad Moravou mají opravdu perfektně zorganizované.  Když už jsme u kanálu ubytovaní, určitě by byla škoda nevyzkoušet si plavbu a plavební komory. Nyní to vypadá, jako bychom si zapůjčili loď jako mnozí ostatní a vydali se za vodním dobrodružstvím s kormidlem ve vlastních rukách. Ne.... tuhle práci jsme přenechali zkušenému kapitánovi.

Tvarožná Lhota a přehrada Lučina

Čtvrtý den dovolené jsme se rozhodli strávit u vody. Včera v ZOO a v Holíči jsme si užili vedra dosytosti. Ale abychom neměli ten odpočinkový den až tak zadarmo, nejeli jsme na přírodní koupaliště Lučina přes Hodonín, ale svezli jsme se autobusem do obce Tvarožná a odtamtud jsme šli pěšky.  

Zámek Holíč

Navštívit zámek v Holíči na Slovensku bylo i pro nás bez auta velmi jednoduché. Z Hodonína totiž do našeho přechodného bydliště ve Veselí nad Moravou jede autobus přes část Slovenska.  Po návštěvě ZOO v Hodoníně jsme tedy odjeli do Holíče, vystoupili na ulici  Sasinkova, kousek od restaurace Harmónia, kde jsme měli naplánovaný oběd a pak pokračovat pěšky k zámku, což už není daleko. Po prohlídce zámku a procházce kolem jsme se vrátit na Sasinkovu a pokračovali domů.

ZOO Hodonín

 Třetí den naší dovolené jsme se vypravili do ZOO v Hodoníně. Tyto zahrady máme také moc rádi a tak nemůžeme hodonínskou minout, když jsme nedaleko. Hodonínská ZOO je příjemná, ale hodně malá na celodenní výlet.  Proto jsme využili možnost zpáteční cesty autobusem do Veselí nad Moravou přes Holíč a Skalici na Slovensku. Já jsem chtěla navštívit Skalici, ale nakonec jsem se přiklonila k synovi, protože mne zaujal holíčský zámek obklopený vodní plochou. Nyní se tedy podíváme nejprve do ZOO. Z autobusového nádraží byla cesta ulicemi v panujícím vedru únavná, ale v zahradě samotné je  stínu dost. 

V komnatách zámku Milotice

 I když jsou si na první pohled všechny interiéry zámků podobné, přesto se často do zámku podíváme. Jdeme tedy i dnes nasát atmosféru doby a představit si život panstva i služebnictva. 

Milotice zámek

 Druhý den jsme se vypravili do Milotic na zámek. Jeli jsme vlakem do Kyjov zastávka a přešli na nedaleké autobusové nádraží, abychom odjeli  do Milotice Dvůr. V Kyjově nás vítala krásná ještěrka, ale nefotila jsem ji. Jednak byla velmi rychlá a druhak jsem měla co dělat, abych bezpečně vystoupila z vlaku. Zastávka je v mírné zatáčce a vlak je od nástupiště na této straně odkloněn a přede mnou se ukázala "propast". Mnohem větší mezera mezi posledním stupátkem vlaku a nástupištěm a i samotné nástupiště hlouběji než je obvyklé. Mám trochu uvolněné kotníky a tak jsem při dopadu z výšky očekávala katastrofu. Vše dobře dopadlo. Můžeme pokračovat.

Veselí nad Moravou

Město Veselí nad Moravou, které se stalo  výchozím bodem našich výletů jsme si prošli hned první den. Jednak  jsme si šli nakoupit hlavně pití a seznámit se s okolím. Nějaké zásoby jídla jsme si na první víkend přivezli s sebou. Ubytování je totiž bez stravy, což nám vyhovuje.  Jsme limitování časy jízdních řádů a nechceme se ještě přizpůsobovat době podávání snídaní nebo večeří.  Ale tentokrát to nebylo tak náročné, nejezdili jsme moc daleko od "základního tábora".  

Dovolená 2020

Na konci minulého příspěvku z Karlových Varů jsem se zmínila o naší letošní dovolené. Chybně jsem uvedla, že jsme se ubytovali v našem Zlínském kraji a vyjížděli do Jihomoravského. Je to naopak a v příspěvku jsem to opravila. Můj omyl vznikl tak, že jsem původně hledala ubytování v Uherském Hradišti, když můj syn toužil jet na Baťův kanál. Nejsme vodáci, ale chtěli jsme ten cvrkot na kanále vidět.  Dovolenou plánuji na vlastní pěst vždy už v lednu a jelikož nejezdíme autem, musí místo splňovat i blízkost vlaku a autobusu. V lednu ještě nikdo netušil, že filmový festival mladých tvůrců se o prázdninách konat nebude a již většina ubytovacích kapacit byla v té době zadaná. Kdysi dávno za mlada jsme dovolené trávili v horách a ubytování v kempech se společnými toaletami, sprchami a kuchyňkou byla samozřejmá norma. Dneska už chci pohodlí. Jsem stará bréca, chci mít soukromí se vším sociálním vybavením. Letos jsem byla nadšená. Ještě, že mě to Hradiště nepřijalo.