Podzimní les

 aneb výprava za medvědem. V sobotu 14. 10. ještě bylo docela teplo na příjemnou procházku do okolních lesů. Tímto bych vás chtěla nejen protáhnout po stezkách nad Valašským Meziříčím, ale také reagovat na výzvu blogerky Jarky

Prošli jsme Umrlčí cestou k lyžařskému areálu na Veselé

Zde jste již se mnou byli, proto se tu nebudeme déle zdržovat a půjdeme Obrázkovou cestou k medvědovi, ale nejprve se zastavíme u Černé studánky, kde lze potkat mimo jiné i lišku. 

U medvěda končí obrázková cesta a my pokračujeme prudce vpravo po cyklostezce k penzionu s restaurací Na kraji lesa

Je to tu krásný areál, který už jsem také představila několikrát, jdeme tedy dál i proto, že se zde právě koná svatební oslava.

Odpočineme si však hned pod penzionem u kříže a pomníčku Josefa Handla. 

Poslední pohled na okolní kopečky Beskyd a jsme skoro doma. Pod panelovkou již je asfalt a první ulice města. 

A jedna malá historka. Když vám váš průvodce strčí trekové hole  při chůzi mezi chodila, je to fakt o držku.  Nevím, kam se otáčel a při tom hůlky rozhodil dál od svého těla právě mně pod nohy. A já měla pravou ruku za zády, protože už mě bolela a letěla jsem střemhlav na asfaltovou silnici. Odnesl to  pravý loket, obě kolena a pravé stehno. Naštěstí jen odřeniny a modřiny.  Ještě štěstí, že zrovna nic nejelo. Jo i s trekovkama se to musí umět. Závěr tedy trochu kulhavě, ale už jsem opět v pořádku, zlomeného nic není.  

Naše trasa 6,1 km na mapě

P.S. Málem jsem článek nenapsala. Od soboty večer nám nešel internet a nešel i dnes ráno. chtěla jsem jet na zahradu, ale raději jsem volala opět poskytovateli, abych se dověděla, že vše už je OK a jestli mi to přesto nejde, mám donést rourer k nim. Dala jsem si tedy dneska opět procházku městem a fotky mohly jít ven. Je to děs, když má člověk komunikovat jen přes mobilní data. Zjistila jsem, že bez počítače už bych nedokázala být.