aneb trochu foto-humoru
To se tak někdy podaří neskutečný záběr. Někdo by mohl tvrdit, že to vytvořila AI, protože to ona umí takto deformovat postavy lidí a zvířat. Ale NE NE je to můj snímek z našich kopečků. Pod protějším hřebenem naše zahrada. A ta samá klisnička jak přichází blíž.
Focení zvířat a koní mě baví a také si někdy vyzkouším sériové snímání.
Skotačivé hříbě
Humorný den vám přeji
OdpovědětVymazatMaruško, tak ten záběr se fakt povedl. Někdy se opravdu podaří něco, s čím bychom nepočítali...přeji Ti krásný den.
A mnohé vidíme až na monitoru. 🙂
VymazatMám moc ráda koně, takže tenhle příspěvek mi udělal velikou radost.
OdpovědětVymazatMaruško, přeji příjemný den. Helena
Jsem ráda, že jsem tě potěšila. Koně miluji od mala, jezdívala jsem ráda s tátou veterinářem do hřebčína ještě v Čechách, ale i tak mám před nimi respekt. 🙂
VymazatMaruško,skvělá fotka.Opravdu to tak vypadá.Koně také ráda fotím.Seriové snímání také někdy použiju,ale konečný výsledek za nic nestojí.Ty ho máš úžasný.Hezký den
OdpovědětVymazatDěkuji, Jituško. Ta hříbata tam byla dvě a nevěděla jsem, co dřív fotit. Dospělí se v klidu pásli a omladina si užívala pohyb. A pri sériovém snímání je pak plný počitač fotek. I ten vlak v menu jsem tak fotila, ale bez stativu to trochu poskočí. 🙂
VymazatMaruš, super fotky a ta první se povedla nejvíc. Naletěla jsem Ti, říkala jsem si jak může chodit a zatím je to sranda. Dík, měj se hezky🐎
VymazatJo to se pak po focení člověk diví v počítači, co vlastně vyfotil.
VymazatDobrý záběr, já se zvířaty docela bojuju. Když si to nachystám, zaostřím a oni udělají pohyb, který já nechci nebo uletí, odejdou a já jsem celá vzteky bez sebe. Zdraví Večernice.
OdpovědětVymazatVečernice, to znám. 😄
VymazatTo se Ti fakt povedlo !
OdpovědětVymazatHezký den !
Hanka
Díky. 🙂
VymazatMaruško, povedená fotka. Já mám někde na chalupě letitou černobílou fotku babiččina psa a taky vypadá, že má jen dvě nohy (a že je vyřezaný z papundeklu :D).
OdpovědětVymazatHezký den
🙂To se tak někdy povede, že nám zvířátko před objektivem něco vyvede. 😀
VymazatMajko, koně miluji. Tatínek je kupoval pro lesní závod z chovů a vycvičil pro těžbu, předal dělníkovi a tak pořád dokola. Já je někdy chodila jako větší a starší krmit do stáje. Ach jo...dávno to dávno...skanula mi slza. Děkuji (mimochodem někomu koně smrdí, ale mne ta vůně se nikdy neomrzí) - Míla
OdpovědětVymazatKrásně od srdce jsi to napsala. Obdivuji tahouny, kteří pracují v lese. A u nás na Valašsku to občas vidět je. Dostanou se tam, kam nemůže technika a pro les a přírodu jsou rozhodně příznivějším řešením. Před pár lety jsem fotila soutěž pracovních koni a teda i ti koňáci si zaslouží obdiv. Posílám k tobě mnoho pozdravů.
VymazatMaruško, když tu čtu ty komentáře, tak pracovní koně jsme hodně s mužem na dovolené vídali na Šumavě při stahování dřeva a je to umění. Prý ti koně pracují rádi, tak nevím. A ten tvůj frajer dvounohý, to je fotka!
OdpovědětVymazatJiřina z N
Když vidím, v jakém terénu ti koně pracují, divím se, že si nepolámou nohy nebo že jim ty klády dřeva nezpřeráží kosti. Však při práci v lese zahynulo nebo o končetiny přišlo hodně lidí a kdo ví, kolik koní. Na jedné túře z Nového Jičína na hrad Starý Jičín jsem chtěla fotit takového pracanta v lese, ale měli fakt oba, člověk i kůň, co dělat a mně to přišlo dost hnusné vůči nim. Ten terén byl hodně svažitý. Jen jsem asi jednu fotku cvakla a víc raději ne.
VymazatTo jsou ty optické klamy :-)
OdpovědětVymazatNo byla jsem s klisnou v přímé lince. :-D
VymazatTak ta se podařila!
OdpovědětVymazat🙂
Vymazat