Tento článek je pokračováním výletu do Roháčů. Velmi milým překvapením pro nás, účastníky zájezdu, byla návštěva salaše Krajinka. V plánu zájezdu návštěva nebyla. Salaš nám doporučila naše mladá slovenská průvodkyně. Salaš Krajinka začala jako stánek s čerstvými ovčími sýry v kopci za Ružomberkem.
Klade důraz na kvalitu a čerstvost zboží, proto jejich produkty koupíte bez prodloužené trvanlivosti a jen u nich.V Krajince se určitě zastavte cestou ze Slovenska. Najdete ji u hlavní silnice kousek za Ružomberkem. Na oficiálních stránkách salaše najdete mnohem více informací, včetně sortimentu.
Dorazili jsme sem v půl šesté večer, což už na pomalu končící říjen je
docela pozdě a tak kvalita snímků pokulhává, ale snad si uděláte obrázek o
místě. Najdeme tu nejen restauraci, ale i prodejnu ovčích sýrů v jednom domku a
pekárnu v druhém domku. Nad motorestem jsou hned ovčí pastviny a za motorestem
výrobní budovy. A prohlédnout si můžete i jakési muzeum traktorů včetně parního
stroje.
Už za tmy jsme se vydali k domovu. Mírně jsem podřimovala, když mne
probudil jakýsi šum v autobuse a poznámky typu, ten ho má.... je snad zhulenej.......
on brzdí i do kopce..... Když jsem se zorientovala viděla jsem také, že před
námi jede osobní auto a jeho řidič má co dělat, aby vůz udržel na vozovce. Náš
šofér ho nemohl předjet, bylo to hodně nebezpečné, protože se nedalo odhadnout,
ve kterém momentu se vozidlo před námi opět stočí přes plnou čáru do
protisměrného pruhu. Proti nám jezdila auta a byl opravdu zázrak, že nedošlo k
čelní srážce v levém pruhu. Jeli jsme krokem. Serpentýnami do Makova a přes
Bumbálku. Nevím přesně v jakém úseku to bylo. Takto jsme jeli asi 20 minut než
řidič odbočil do úzké uličky. Snad už byl doma......
A my už asi za necelou hodinku také. Nevystoupili jsme na nástupním místě,
protože jsme se domluvili s řidičem, že nám zastaví blíže našemu domu, když
jede vlastně kolem do cílové stanice Vsetín. Tento zájezd se mi opět moc líbil
a navnadil mne sledovat další nabídky a příští rok se opět někam vydáme. I když
jezdíme většinou na vlastní pěst, nechat se občas hýčkat a mít vše zařízené
není na škodu.
No na příští rok jsem koukala na docela nabitou nabídku jednodenek po Čechách v nabídce té cestovky co s ní jezdím. Má tam i Tatry a Roháče, ale to už na víc dnů. Tak pokud přežije, tak se určo někam vypravím sama a možná i s dcerou.
OdpovědětVymazatTak to ti budu držet palce, aby se tvé plány splnily. A vůbec aby ten příští rok byl trochu lepší. letošní stál za prd.
VymazatMotorest jako odpočinkové místo je asi hodně navštěvované a navíc s prodejem různých produktů.
OdpovědětVymazatA ty produkty jsou fakt super. My jsme na Slovensko jezdili často a této salaše jsme si nevšimli, ale je pravda, že to asi tenkrát ještě nebylo tak vyhlášené a vlastně to asi byla jen salaš, jaké je v horách hodně. ale dneska už je vše jinak. je to tam pěkné místo.
VymazatTo je také prima rada, Ružomberok máme v paměti jako místo, kde se cesta autem do Tater vždy velmi zpomalí, ale tento motorest neznám. Vždy však také oštiepky a uzeniny někde v budce u silnice kupujeme.
OdpovědětVymazatKdyž se jede od nás na Slovensko, tak je ještě před Ružomberkom po pravé straně. V Ružomberku je odbočka K lanovce na Malino Brdo ve Velké Fatře a na kraji visela u silnice jako upoutávka kabina lanovky. Ružomberok mám spojený s velkou havárií českého linkového autobusu, kterým jel i můj bratr L. Mikuláše k rodičům na Moravu. Měl nám pomoci s pálením slivovice. Ale nedorazil. Z 15 lidí v autobuse byli 4 mrtví včetně řidiče. Brácha přežil. Máme schovaný velký článek z novin, kde o něm píší s titulkem "Kúpil si lístok na linku smrti" a je tam s ním rozhovor. Autobus tenkrát při výjezdu z města smetl utržený přívěs se stavební sutí protijedoucího náklaďáku. Už je to dávno a dlouho potom řidiči našich linkových autobusů na tom místě dlouze troubili.
VymazatKrásný zájezd jste podnikli a fotografie jsou moc hezké. Při soumraku to líp nejde a hlavně fotky vystihují ten správný denní čas. Škoda, že manžel zájezdy odmítá. Chce být pánem svého času a organizované cesty ho nelákají a tak se musím přizpůsobit a já bych sama nejela. Děkuji za hezkou podívanou.
OdpovědětVymazatJá jsem o tom místě ani nevěděla a to jsme na Slovensko jezdívali dříve často. asi to byla dříve jen skromná salaš, jakých je v horách mnoho.
VymazatMoc se mi líbí fotky s pohledem na hory a ovečkami v ohradě. Měli jste hezkou dovolenou.
OdpovědětVymazatTohle byl jen jednodenní zájezd do hor, ale i tak to bylo moc prima.
VymazatMoc krásné fotografie a s kopečky v pozadí a s ovečkami nádhera.
OdpovědětVymazatMáš tu samé krásné dovolené.
Děkuji Jitko. Dovolené si vždy organizuji sama a přesně vypracovávám plán, jak to bez auta zvládnout. Plánovat začínám v lednu a hledám a hned zamlouvám ubytování. letos to bylo hodně napínaví a asi to tak bude i v příštích letech. je to s tím covidem na nic. A nebo ani ne tak s ním, jak s tím blázincem kolem něho. Všechno dodržuju, respektuju, ale něco se opravdu přehání.
VymazatMoc příjemné místo. A šly tam i husy :) Přeju spoustu dalších vydařených zájezdů, až to bude možné...
OdpovědětVymazatZdraví Marie
Zatím si cestuju ze vzpomínek. Vlastně píšu blog znova. Naštěstí jsem ten z blog.cz nepřesouvala nekopírovala nějaké zálohy, protože ty se nyní stejně ztratily. Na grafickém blogu zůstaly jen texty a já to nyní celé musím opravovat,. ale opravuju asi k lepšímu. takže všechno zlé je k něčemu dobré. Každopádně v záloze mám ještě spoustu cestovatelských zážitků, které sem budu dávat.
VymazatMaruško, tam je krásně. Před lety jsem byla v malých lázních Lúčkách kousek od Ružomberoku. Bylo to kousek pod Chočem a moc jsem si tu přírodu užívala.
OdpovědětVymazatParádně jsi to nafotila.
Velká Fatra ej moc krásné území. Vždycky jsem se divilila proč se jmenují ty hory Velká Fatra, když Malá Fatra je mnohem vyšší mohutnější. Bylo mi řečeno, že Velká Fatra je větší rozlohou. A pro mne je to byla velmi příjemná turistika.
VymazatCo k tomu říci - díky za krásný výlet s krásnými fotografiemi.
OdpovědětVymazatDěkuji, Lado.
VymazatMajko, krásné fotky. 👍👍 Před dvěma roky jsme jeli kolem Krajinky. Cestou do Tater lilo tak, že to ani nestíhaly stěrače a cestou zpět jsme se zdrželi v Nizkých Tatrách, kdy jsme hledali Tři chaloupky, kde kdysi můj muž byl. A pak už jsme jen honili čas.
OdpovědětVymazatTeď vidím, oč jsme přišli.
Měj hezké dny
Alenko, třeba se podíváte jindy. Jo když prší, tak se jednomu z auta nechce. :)
Vymazat