Zámek a park Loučeň

 30. 7. 2025 - pátý den dovolené jsme si užívali na zámku v Loučeni. Tentokrát jsme šli na prohlídku, u vchodu nám řekli, že se fotit smí, ale slečna průvodkyně nám hned na úvod řekla, že fotit se nesmí.  

Zámecký park Průhonice

Úterý 29.7. - čtvrtý den dovolené jsme se vydali do Průhonic. Vlakem z Nymburka přes prahu do Říčan a dál pak už autobusem do Průhonic až k zámku. 

Nymburk

 nás přivítal trochu podmračeně,  ale ani drobný deštík nás neodradil od krátké procházky centrem města a kolem Labe. Nedostatek sluníčka je na fotkách znát. 

Vinné sklepy Kutná Hora - degustace

Zámek Kačina - Interiér

Zámek Kačina - exteriér

 

Čáslav

 Během našich výletů kolem Kutné Hory se nám město Čáslav připomínalo docela často a dost hlasitě.  Nad hlavami nám vždy ve dvojici burácely vojenské stíhačky startující z vojenského letiště u Čáslavi. Tak se do Ćáslavi pojeďme podívat. Tedy ne na letiště, jen do města

Žleby - Obora bílých jelenů

 

Zámek Žleby - interiér

Okolím  zámku ve Žlebech jsme se již prošli a nyní se se mnou můžete podívat na jeden ze tří prohlídkových okruhů tohoto zámku.  

Žleby - exteriéry zámku a park

Šestý den dovolené jsme se vypravili nejprve na zámek Žleby a pak na skok do Čáslavi.  Autobusem jsme vyrazili docela brzy, abychom se ještě před otevírací dobou stihli projít parkem a viděli zámek i z jiné strany. 

Zámek Poděbrady

 Lázeňské město Poděbrady jsem stručně představila již v minulém příspěvku a slíbila jsem, že se se mnou můžete podívat i do zámku v Poděbradech.

Na srdce jsou Poděbrady

 A nejen na srdce, ale v těchto lázních se léčí i choroby látkové výměny, cukrovka, obezita nebo pohybové ústrojí. A sem jsme se jeli podívat pátý den naší dovolené. Ráno bylo kupodivu docela chladno, že jsme si dokonce v restauraci před obědem dali grog.  

Kutná Hora - Sedlec, rozhledna Havířská bouda na Kaňku

 Na dovolené ve vlastní režii se snažím vždy naplánovat nejen poznávání měst a zámků, či hradů, ale také nějakou tu procházku přírodou se zajímavým cílem. A dnes je vhodné počasí na jednu z takových procházek. Vyšlápněte si se mnou na rozhlednu Havířská bouda nad Kutnou Horou v části Sedlec na kopci Kaňk.

Naše trasa na mapě

Kostel sv. Bartoloměje a Bartolomějské návrší.

 Prázdniny sice končí, ale jelikož jsem se vrátila v čase, můžete si se mnou ještě prožít další dny naši červencové poznávací dovolené. V Kolíně jsme ještě zůstali. 

Potkali se u Kolína

 Vzpomínáte na dva medvídky? Do Kolína jsme se jeli podívat hned druhý den, tedy v neděli. 23. 7. Naši návštěvu rozdělím na dvě části.  V té první se projdeme městem a v té druhé navštívíme Bartolomějské návrší. 

Kutná Hora

 Jako základní tábor pro letošní týdenní poznávací dovolenou jsme zvolili  město Kutná Hora, neboť Středočeskému kraji  ještě hodně návštěv dlužíme. 

Velkopopovický pivovar

 

Tento článek by mohl být úplně bezeslov, ale přece jen malá poznámka. Vlastníkem pivovaru jsou Japonci a nevaří se tu jen "Kozel", ale na výrobní lince ve stáčírně se právě sunou přepravky Gambrinusu a vlastně se zde vyrábí, co je právě potřeba, třeba i Radegast, aby se pivo nemuselo převážet do různých koutů republiky. Takže v Praze si klidně dáte pivo Radegast, které bylo vyrobeno ve Velkých Popovicích, což bylo pro některé pivaře zklamáním. Mně je to srdečně jedno, i když si pivo v létě také ráda dám, až takový fanda nejsem. Prohlídka závodu včetně historie však byla velmi zajímavá. Pop prohlídce jsme si zašli na oběd do Kozlovny a pak se synem na procházku do kavárny U Andělky. A to byla tečka za naším zájezdem. 

Posázavský Pacifik

Svést se Posázavským Pacifikem toužil můj syn, a proto také z mnoha zajímavých nabídek cestovky zvolil tu, která tento zážitek slibovala. Jako starý tramp, milovník potlachů, velkých vandrů, spaní pod širákem, táborových písní a samozřejmě právě to cestování vlaky znějícími trampskými písněmi při několika kytarách ve vagóně i na nádražích jsem okamžitě souhlasila. Vždyť Sázava a okolí, to je Foglarův ráj, trampských osad kraj a vodácký svět......A právě nyní po všech zámcích hradech nás čekala jízda vlakem po této slavné trati.....Nostalgie se však nekoná každý den. Trať dneska prostě a jednoduše spojuje místa pro běžný život. A přiznám se, že to pro mne bylo tak trochu rozčarování, i když jsem to tušila. Alespoň jsem se těšila na výhledy z vlaku do údolí na řeku...Výhledy však zarůstají stromy a nálety. Já, která cestuji za poznáním a na výlety převážně vlakem a veřejnou dopravou  jsem nesdílela to nadšení, které asi ode mne cestovka očekávala. Přiznám se, že raději bych navštívila zámek v Mníšku pod Brdy a prošla se parkem, který tak miluje Vendy. No ale zájezd není jen pro mne, jsou mezi námi určitě i ti, pro které je cestování vlakem zážitek a tak proč jim ho tedy nedopřát. Do vlaku jsme nastoupili na nádraží Praha-Zbraslav a jeli do cílové stanice Týnec nad Sázavou. Jako výprava jsme pro sebe měli jeden vagón, ale všichni jsme u okna sedět nemohli a také ne všichni na straně řeky. 

Konopiště zámek

 Máme za sebou druhý den zájezdu a i vědomí, že máme poslední večer a s tím i poslední možnost, kdy se podívat k zámku Konopiště. Těžko říci, zda je škoda, že není i taková památka zahrnuta do itineráře zájezdu, když máme zajištěno ubytování kousek od ní.  Tak nějak se počítá s tím, že v individuálním čase si každý rozváží, zda si tam zajde nebo nikoli. Je dost možné, že spousta lidí již tento zámek ve Středních Čechách u města Benešova navštívila, ale já se synem ještě ne.  Slunce se chýlí pomalu k západu, odkládáme tedy večeři z vlastních zásob na později a vydáme se k zámku. Musíme překonat hodně frekventovanou komunikaci, abychom se dostali ke vchodu do parku. Delegátka má o nás trochu strach a radí nám, ať nechodíme kolem svodidel a vysvětluje nám, kde by to mohlo být bezpečnější. Bohužel tam nikde není přechod pro chodce.  Přidávají se k nám ještě dvě ženy z naší party. Hurá komunikaci jsme zvládli a vcházíme do rozsáhlého parku. Podle mobilní aplikace jdeme dobře. 

Zámek Zruč nad Sázavou - interiér