neděle 13. prosince 2020

Zlaté Hory město

 Nejedeme k moři, ale tradičně se vrháme do poznávání naší zemičky. Ono je to mnohdy paradoxně tak, že dobře známe místa vzdálená, ale to co máme, jak se říká, u nosu, to neznáme. Letos (2012) jsem dovolenou vybírala na poslední chvíli. Někdy v květnu jsem zapíchla prst do mapy, v Jeseníkách zjistila nabídky zajímavostí a pěkných míst pro všechny varianty počasí a zvolila Zlaté Hory.


Hotel Minerál měl volnou kapacitu, ceny mírné, podle informací nedávno rekonstruovaný. Na místo nás dovezl starší syn autem, ale dále už výlety absolvujeme autobusy a pěšky. Plány na všechny výlety včetně jízdních řádů a map máme vytištěné. Jsme připraveni. A po krátkém odpočinku jedeme hned na první výlet. Město jsme si sice prošli až po návratu z výletu, ale já vás s ním fotkami seznámím už nyní. 

Náměstí svobody

Sanatorium Edel na Lázeňské ulici - dětská léčebna
Městská radnice

Městské muzeum

Chrám, který po přestavbě vynucené požárem získal barokní podobu. V sousedství kostela se nacházejí zbytky starého hřbitova s náhrobkem Johanna Zottmantla, starosty Zlatých Hor (1649).


Hřbitovy, zvláště ty staré, navštívím v místě pobytu ráda. Opuštěn v tichu, nikdo sem květiny nepoloží, nikdo se snad ani nezastaví, nakloněný k zemi kámen s křížem a špatně čitelný nápis. Zbyl tu po někom, kdo už nikoho nemá. A tak mám v sobě pocit úcty, i když nevím ke komu, i když netuším, zda si svým životem úctu zasloužil. Avšak zdejší lidé jistě dost trpěli. Nejen těžká práce v dolech, ale celý kraj sužovala v minulosti zvůle církve s jejími čarodějnickými procesy. Tahle stopa minulosti se tu nezapomíná a na mnohých místech ji ještě připomenu.

15 komentářů:

  1. Taky jsem myslím nikdy nebyla, ale moc by se mi Zlaté Hory líbily!
    Přeji příjemný den, Maruško. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle město, bylo v minulosti dosti zanedbané, jako asi všechny pohraniční oblasti, ale má krásně opravené náměstí a i parkové úpravy zeleně se povedly. když mě sem syn vezl, tak se divil, do jaké díry to jedeme, ale pak byl překvapený. Sicě některé domy jsou stále oprýskané a vybydlené, ale třeba čas pomůže. Okolí je nádherné a tak lze ledacos odpustit.

      Vymazat
  2. Jé, kus mé blízké domoviny! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Znám ten pocit, když zase já někde štu o mém milovaném místě mého rodiště. :-)

      Vymazat
  3. Tak tady jsem byl, a je tomu téměř více jak 40 let. Hodně se toho tam změnilo a některá místa už ani nepoznávám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirku, všechno se mění. Toto město asi dost utrpělo v minulosti jako jiná pohraniční města a takovým dojmem opuštěnosti na některých místech ještě působí. Vedení města a občané se však snaží a jsou zde viditelné známky zlepšení.

      Vymazat
  4. Krásné a poučné, jako vždy a také mám velice ráda hřbitůvky, podle nápisů si představuji dobu, kdy lidé žili a jaké měli třeba osudy. Těším se na další toulavé příspěvky.

    OdpovědětVymazat
  5. Už je to pár let zpátky, kdy jsme byli na dovolené v Jeseníkách. Měli jsme od známého půjčený dům v Ondřejovicích, odtud jsme vyráželi na výlety, byli jsme i ve Zlatých Horách. Moc se mi tam líbilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dneska už je to zase trochu jiné. Možná se město trochu změnilo k lepšímu. jsou tu vidět známky revitalizace, hlavně na náměstí. Z knih pana Vondrušky jsem se dočetla, že města u zlatých a stříbrných dolů vzkvétala, ale toto město asi na tom tak dobře nebylo. Některé domy působí vybydleně, ale třeba se to časem zpraví. Pohraničí už asi takové prostě je.

      Vymazat
  6. Hezky jsi to napsala v úvodu. Lidi jezdí do "horoucích pekel" a neznají ani to, co mají kousek od domova. My jsme celý život moc cestovat nemohli, hlavně kvůli nedostatku peněz a také kvůli povinnostem vůči nemocným rodičům. A teď když konečně cestovat můžeme, tak zase přišel coronavirus a je po cestování...Smůla. Ale do loňského roku jsme si cestování také užívali. Letos už to bylo o hodně slabší...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásné fotografie a zajímavé město, které neznám. Je u nás v naší zemičce tolik krásných míst, která bych ráda viděla... Nádherné fotografie Maruško a děkuji za krásnou podívanou.

      Vymazat
    2. Jaruško, je to fakt pech. Člověk by ještě měl trochu sil na cestování a najednou tohle s tou nákazou. Manžel tvrdí, a něco na tom je, že začátek každého století je něčím takovým poznamenaný.

      Vymazat
  7. Hezké město a pěkně udržované, myslím, že jsme tam také byli, ale to jsme ještě neměli fotoaparát. Hotel působí jako budova školy.

    Pamatuji si, jak jsme při jednom pobytu v Jeseníkách zavítali do dalšího příhraničního města Vidnava a tam zašli do lékárny a lékárník tam měl stylové skříně snad z První republiky a s velkým zápalem nám vykládal celou historii lékárny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty staré lékárny si pamatuju z dětství. je to unikát, pokud se ještě někde objeví. Mlhavě si uvědomuji, že na bratislavském hradě je taková lékárna jako kuriozita. A v Kuksu je také součástí prohlídky podobná lékárna. Ale takto ve městě jako běžná už asi nikde není.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a váš komentář.