Telč-na lávce a pod věží

aneb poslední večeře.

I když jsme bydleli v apartmánu s plně vybavenou kuchyní, nevařila jsem. Chodili jsme na jídlo do restaurací podle toho, na jakém výletě  jsme zrovna byli. Snídaně jsme si pravda připravovali. Od prvního oběda k poslední večeři, od prvního vstupu za městskou bránu k poslednímu rozloučení to uběhlo strašně rychle. 

Jaroměřice n. Rokytnou-drobné památky

Cestou na autobus jsme minuli i několik drobných památek. Hned před zámkem je sloup Nejsvětější . Trojice.

Jaroměřice n. Rokytnou -zámek

V Jaroměřicích nad Rokytnou jsme již navštívili chrám sv. Markéty, který stojí hned vedle zámku a vlastně i nad zámeckou zahradou. Kdo hádáte, že se nyní podíváme do zámku a do zahrady, hádáte správně, i když jen částečně. Do interiérů zámku vás nezavedu,  tam bychom to už časově nezvládli a vlastně ani nevím, zda by nás průvodkyně provedla, když jsme byli jen dva. netuším, proč o tento pěkný zámek byl v tu dobu tak malý zájem. Ale na druhou stranu je procházka po zahradách nerušená davy lidí. 

Dneska už jsme toho zvládli hodně a ještě musíme dojet do Telče. Autobus nás limituje, ale my to zvládneme. 

Jaroměřice n. Rokytnou-chrám sv. Markéty

V kostele sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou se provádějí i komentované prohlídky, pokud zrovna neprobíhá mše, svatba nebo rozloučení. 

Nová Říše - klášterní knihovna

I tato knihovna v klášteře premonstrátů v Nové Říši je součástí komentované prohlídky.

Nová Říše-klášter premonstrátů

O Nové Říši na Třebíčsku jsem se zmínila již v souvislosti s kostelem sv. Petra a Pavla. Nyní se podíváme do premonstrátského kláštera, kde dnes žije komunita bratří. Klášter má však otevřené dveře nejen pro širokou veřejnost zajímající se o duchovní památky, ale rovněž zde mohou trávit prázdniny nemocné děti i dospělí. V budově kláštera jsou i sály se stálou expozicí věnovanou slavným rodákům, velmi zajímavý je hudební sál s iluzivní malbou a unikátní knihovna.

Nová Říše-kostel sv. Petra a Pavla

Nová Říše je  městys ležící   v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.   Je obklopená lesy a obtékaná říčkou zvanou Vápovka, v níž se kdysi rýžovalo zlato. Minulost zde připomíná jen kostel a klášter.

No samozřejmě, jako v každé obci či městě i drobné památky a pomníky padlým ve válkách. 

A sem jsme přišli právě kvůli kostelu a klášteru. Nejprve se podíváme do kostela, kde probíhá komentovaná prohlídka. Slečna průvodkyně má velké znalosti a možná je jí líto, že provází jen nás dva, mne a syna, ale rozhodně to nedává najevo a opravdu plně se nám věnuje.  Kostel a klášter je propojen a my zahájíme prohlídku v kostele sv. Petra a Pavla. 

Cestou do Nové Říše

Z Telče jsme se vypravili i do Jaroměřic nad Rokytnou. Ovšem to bych ani nebyla já, kdybych jakýkoli výlet trochu nezkomplikovala. Tedy nešlo o komplikaci ve smyslu potíží. Když jedete autem, je cesta o zastávkách a pokračováních. Autobusem to jde také, ale musí se hlídat časy. Z Telče jsme vyjeli autobusem do Nové Říše, ale ne až do obce, vystoupili jsme u rybníků.  Nadýchat se ranního vzduchu u vody je příjemné osvěžení. Pak už  jen kousek pěšky  do obce kolem kaple sv. Kříže a kapličky-poklony.

Jihlava

Město jsme navštívili hlavně kvůli zoologické zahradě, při dovolenkovém pobytu v Telči.  Prohlédli jsme si hlavně Masarykovo náměstí a okolí. 

ZOO Jihlava

Zoologické zahrady máme moc rádi. Ať jsme v blízkosti kterékoli, tak musíme zavítat. A proto i ta jihlavská uvízla v našem hledáčku. Ani nedokážu říct proč, ale ze začátku to bylo tak trochu rozčarování, ale nakonec jsem byla nadšená. Miluji šelmy kočkovité a jeden levhart mi dokonce přirostl k srdci. Do ZOO musíte hned ráno, co nejdřív,  nejlépe před otevřením bran. Chvilku počkat a být mezi prvními. To je úžasné. Nikdo nikde, jen vy a zvířata, která ještě nezalezla před sluncem.

Co nás čeká na Roštejně

Prohlídku hradu jsme si  nenechali ujít. 

Hrad Roštejn

Z centra Telče po žluté značce přes obec Doupě je to k hradu Roštejn něco málo přes 9 km. Z Třešti po modré značce o dva kilometry méně, krásnou krajinou Vysočiny kolem rybníků. Zájemci si svou trasu najdou i odjinud a možná většina si sem dojede i autem. Parkoviště je přímo u hradu. Hrad Roštejn není vůbec zřícenina, jak já si vždy mylně hrady představuji.

My jsme do obce Doupě jeli autobusem a prošli jsme se i k rybníčku a pokračovali na hrad. Je to pro nás dnes takový odpočinkový den. 

Parní mlýn v Telči

Když plánuji dovolenou,  mám už vytypovaná místa, kam se podívám. Nejen mapy, ale tak trochu proberu i fotografie na internetu. Na fotografiích z roku 2009 jsem viděla, že je v mlýně dokonce provozována restaurace nebo alespoň občerstvení s venkovním posezením. To by nám docela bodlo v horkém létě a tak jsem se na tuto památku těšila. Jdeme cestou z nádraží, kam přijela parní mašinka a ty my máme rádi.

Kostely v Telči

Kromě kostela Jména ježíš, který jsem zmínila v minulém článku najdeme v Telči více sakrálních památek. 

Telč-kostel Jména Ježíš i v hladině rybníků

Jsem nevěřící a stejně fotím kostely ze všech možných stran a ráda zajdu i dovnitř. Kostely tvoří dominantu měst nejen svou duchovní hodnotou, ale i jako památky s obrovskou historickou cenou. 

Při pohledu na města a vesničky jsou kostely a kláštery ozdobou nejen obce, ale i krajiny. Nebýt kostelních věží byl by určitě i následující snímek nudný. 

Telč-zámek, zahrada a park

Prohlídky zámků v místě našeho pobytu si necháváme vždy na nepříznivé počasí, ale tentokrát jsem musela zaskočit do zámecké zahrady, když jsme šli ráno kolem cestou do Šiškova mlýna. Synovi se to moc nelíbilo, že prý zdržuju. Ale já jsem se nedala.

Telč-večerní náměstí

Po výšlapu na Šiškův mlýn mne zlákalo ještě večerní město. Syn mi však odepřel doprovod. Vlastně unavený usnul a znáte to, když se rozespalý člověk tahá z postele.  Trochu jsem se bála, to se přiznám. Neznámé město, neznámé zvyklosti, spousta kavárniček a naladěných lidí. I já jsem byla naladěná na tuhle atmosféru. Leč bez stativu jsou fotky roztřesené. Pevnost ruky už není, co bývala a tahle hodinka zrovna moc mému focení nepřeje. Leč pro zachycení tamní atmosféry snad postačí. 

Hadí jezírko-skokan zelený

Cestou z Telče k Šiškovu mlýnu jsme na NS Lipky minuli hadí jezírko (ukázat na mapě). Nevím, proč hadí, když bylo plné žabiček. Skokan zelený byl všude. Možná, že se hadi občas vyhřívají na tom velkém balvanu. 

Šiškův mlýn

O jednom mlýně v Telči se ještě zmíním. Jeho osud zatím nebyl moc příznivý, i když se stavba opravovala za pomoci dotací EU. Ale o tom jindy.  Dneska představím jiný původní mlýn, který sice slouží jako hotel s veškerým komfortem v krásné krajině Vysočiny nedaleko Telče u obce Vanov, ale byl mu dopřán rozhodně lepší osud. Nevede kolem turistická značka a já měla obavy, zda tudy mohu projít a naplánovat si tudy výlet, zda to není soukromý pozemek a vstup jen pro hotelové hosty, či hosty golfového klubu. Protože tohle místo se mi moc líbilo. Ono to nějak dopadne. Vydali jsme se na cestu přímo od našeho penzionu Danuše, přes náměstí, zámecký park a dál NS Lipky. Já jsem tedy vběhla ještě do zámeckých nádvoří, ale fotky vložím později. 

Dílčí cíl cesty Šiškův mlýn

Telč-náměstí Zachariáše z Hradce

Když jsem si hledala místo v naší krásné zemi, kde bych chtěla trávit dovolenou, Telč byl  velmi silným lákadlem. Má velmi krásné okolí a co víc? Čekala jsem drahé ubytování, možná nad moje možnosti. Opak je však pravdou. Penzionů je zde hodně i přímo v centru města a konkurence tedy silná. Některé výlety do okolí jsem již zmínila, nyní bychom se mohli trochu seznámit s městem, než vyrazíme na další krásný výšlap.

Nyní se projdeme náměstím Zachariáše z Hradce