Svíčky v jehličí

Kapradina

 Tahle podívaná se mi vždy líbila. Možná i proto jsem si, do kdysi tmavého a vlhkého místa na zahradě, vysadila kapradiny. Dneska už tam tolik stínu není, ale rostliny se snaží. A já jsem si k tomuto focení s mobilem lehla na zem.  :) Až pozdě mě napadlo, že jsem mohla rostliny pozalévat a bylo by to focení zajímavější.  Tak možná příště. 

Pampeliška ještě jednou

 Pro srovnání sem ještě dávám fotky z dřívějška, focené Panasonicem DMC FZ 300. Zdá se mi, že je tam lepší hloubka ostrosti  a odkvetlý květ se vešel celý, kdežto u fotek z mobilu Galaxy A54 5G  (minulý článek)  se hloubka ostrosti moc ovlivnit nedá  a při focení z blízka se hodně ořeže.

Foťákem

Pampeliška

 Tak jsem si ve středu trochu zpestřila cestu ze zahrady domů, zkoušela jsem fotit mobilem z blízka na režim "Makro" Foťákem jsem to měla kdysi lepší, ale ten už s sebou na zahradu netahám. 

Sakura

Šafrán v Lačnově

Lednice - zámecký skleník

Pohoda u rybníčka

Vyznání růžím v olomouckém rozáriu

  Syn mne lákal na oslavy města Olomouce začátkem června, ale vůbec se mi nechtělo. Je to všechno podle mne všude stejné, ale zase nějaký výlet by to chtělo, protože jsem byla rozladěná z neutěšeného stavu zahrady. Souhlasila jsem, ale pod podmínkou, že nevynecháme rozárium, kde se právě v tentýž víkend koná akce "Vyznání růžím". Domluveno. 

Liliovník tulipánokvětý

 Liriodendron tulipifera. Nedávno vzpomněla tento strom  Hanka na svém blogu   a jelikož jsem věděla, že je jeho čas a že ho najdu i  v městském parku ve Valašském Meziříčí, neodolala jsem a vypravila  se za ním.

Liliovník tulipánokvětý sice kvete začátkem června, ale letos je všechno tak o tři týdny dopředu, proto se stalo, že jsem strom našla sice v květu, ale ty již byly v několika stádiích svého kvetení. 

Větve stromu jsem i dost vysoko a tak nahlédnout do květu se dá hůře. A větve které byly níž již měly květy odkvetlé. Ale to nevadí, alespoň jsem viděla, jak květ vypadá i po odkvětu.  

Co to letos přinese?

 Na vedlejším blogu jsem zveřejnila, co všechno mi na zahradě a kolem kvete, které ovocné stromy a keře už mají plody (zatím nezralé), sem si jen vložím rozkvetlý šeřík. Ten mne hodně překvapil. Potkala jsem ho cestou na zahradu. 

Hezký den všem

Jen tak kytička pro vás

U příležitosti svátku žen děkuji všem ženám, které pravidelně navštěvují mé blogy a samozřejmě i těm, které náhodou klikli na tento odkaz, když šli právě kolem. Všem vám přeji krásný slunečný den, přeji ať máte kolem sebe jen usměvavé tváře, ať se vám daří vše co děláte, ať se vám splní vaše přání. 

 

Jaro pokračuje

 Pár fotek z cesty na zahradu a zahradní kytičky. 

Flora Olomouc- výstavní pavilon

Krása tulipánů

 

Flora Olomouc

 Včera jste se mohli se mnou projít i Smetanovými sady v Olomouci, které jsou v současné době ještě docela smutné,  ale v době konání výstavy Flora Olomouc hýří barvami a otevřené jsou jen pro platící návštěvníky výstavy.   Kdo má chuť může se trochu pokochat a třeba i naladit na další jarní veletrh barev mými staršími fotkami. Kdysi jsem je měla na starém blogu, ale sem jsem je zatím nedávala. Než se podíváme do výstavních pavilonů, projděme se venku a ve sklenících. Myslím si, že Smetanovy sady jsou podobně krásné, když výstava končí a park se opět otevře veřejnosti k běžné návštěvě a odpočinku. Následující fotografie jsou z let 2009 a 2015.  

Jarní detaily

Fotky ještě mokré přímo z fotokomory :) Dnešní jen malá návštěva našeho parku. 

Už zlátne

 

V ranním slunci

 Na zahradu jsem v poslední době chodila bez foťáku, dokument, co jak roste si pořizuji jen mobilem. Ale kolikrát už mne mrzelo, že jsem neměla foťák s sebou. Koncem minulého týdne jsem si tedy cestu na zahradu zpestřila pořizováním některých detailů. A hned pro mne cesta nebyla tak nudná a dlouhá.  Zaměřila jsem se třeba na odkvetlé pampelišky proti světlu. 

Manželovo kolečko

 aneb ukážu ti fialky. Můj manžel od nástupu do důchodu, což už nějaký rok je, chodí pravidelně ven za každého počasí. Když nemá jiný cíl, chodí své obvyklé kolečko. Já jsem ten týpek, kterého nebaví chodit stále stejnou trasou, ale včera jsem se nechala zlákat. Zvláště, když se probouzejí další a další jarní kytičky a byla by tu naděje, že budu mít  co fotit.  Ovšem brzy jsem se přesvědčila, že foto-procházka s manželem není to pravé ořechové. On je netrpělivý, když já poskakuji nad kytičkou a manuálně ladím foťák  A já jsem nervozní, když vím, že ho to nebaví. proto i fotky podle toho pak vypadají. Prostě absolvuji manželovo kolečko a cvakám jaro.