Státní hrad Bítov

Na hrad Bítov v Jihomoravském kraji jsme se plavili lodí. Dá se tam samozřejmě dojet i autem. 

V roce 2016 to bylo poprvé, co se na hradech a zámcích mohlo fotit zdarma. Dříve jsem platila a věřte, že bych návrat placeného focení s radostí uvítala. Protože nikde se mi nefotila tak špatně jako na tomto hradě. Jednak v místnostech tma a exponáty se daly fotit většinou proti oknu. Po prohlídce hradu jsme se šli naobědvat do restaurace Rumburak a jelikož se schylovalo k dešti a následně i dosti pršelo, že jsme se museli schovat pod hradní bránu, upustili jsme i od návštěvy obce Bítov. Museli jsme stihnout loď zpět. I když se nakonec krásně vyčasilo, závěr byl jasný. Bouřka nás uvěznila na přehradě. přesto to byl pěkný výlet. 

Vranovská přehrada z lodní paluby

Jeden výlet z Vranova nad Dyjí mířil na hrad Bítov. I když se tam dá dojet autobusem, my jsme samozřejmě volili lodní dopravu. Nádherné svěží ráno, slunce a voda, to je ten pravý letní koktejl.

Znova ve Vranově nad Dyjí

Celé Podyjí  a Vranov sám je krásné místo, doslova nám učarovalo a tak jsme se sem vypravili podruhé. Tentokrát ne z Brna, ale ubytovali jsme se přímo ve městě, v kouzelném penzionu Herold. Penzion má svou restauraci, ubytování v pokojích s příslušenstvím, ale i patrové apartmány. My jsme zvolili apartmány. 

Vranovská přehrada

Z vranovského zámku jsme se vypravili kolovláčkem na přehradu. V horku, které panuje je nejlépe u vody. Očekávala jsem, že u vody bude hlava na hlavě, ale byla tam pohoda. Více lidí bylo pouze na pláži, která patří ke kempu, ale ani tam nebylo narváno. Překvapilo mne to o to více, že voda byla úžasná. Čisťounká, průhledná....dokonalé protažení, odpočinek.....Bylo mi moc líto, že tu nemůžeme být déle, že se musíme sbalit a jez zpět do Brna. Ale předsevzali jsme si, že sem musíme jet na další dovolenou. Sice trochu předbíhám, ale stalo se a další rok jsme se sem vrátili a ubytovali se přímo ve Vranově, abychom objevili další nádherný kout naši republiky.  Ale to jsem tak trochu přeběhla děj. Nyní se vraťme do přístavu a jako první počin u přehrady je oběd na terase s výhledem přímo na přehradu. 

Vranov nad Dyjí-zámek

Do Vranova nad Dyjí jsme si zajeli autobusem z Brna s přesedáním ve Znojmě. I toto město jsme pak prošmejdili samostatně v jiném dni. Podyjí je úžasný kout naší země a stojí za to, se s ním seznámit. Tentokrát se od autobusu na náměstí ve Vranově nad Dyjí vydáme po žluté značce , prohlédneme si pouze interiéry zámku. Původně, kdyby třeba pršelo, byla v plánu i komentovaná prohlídka, ale počasí svádí ke koupání a Vranov má i svou úžasnou přehradu. A tam se svezeme kolovláčkem. 

Zámek Bučovice

V Bučovicích jsem již představila farní kostel a kapličku, nyní se projdeme zámkem. Bučovice leží kousek od Slavkova. Bučovický zámek nabízí také mnoho zajímavého a od běžných interiérů panských sídel je trošku odlišný, najdeme zde hlavně krásnou stropní výmalbu a stropní fresky.

Bučovice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Obec Bučovice v Jihomoravském kraji se pyšní nejen zámkem, ale najdeme zde i významnou sakrální památku. A my jsme se sem jeli podívat po návštěvě Slavkova. 

Slavkov u Brna

Když slyšíte o Slavkově u Brna, jistě se vám vybaví Napoleon a bitva tří císařů, která se nedaleko odehrála v roce 1805. V době, kdy již ve Slavkově stál barokní zámek se svou bohatou minulostí. A zámek s parkem vám nyní představím v mých fotografiích. Opět jsme sem přijeli autobusem a oproti včerejšku  s hrozbou deště nad hlavou. 

Státní hrad Veveří

Na hrad Veveří jsme se vypravili z Brna lodí po Brněnské přehradě.

Brněnská přehrada

Proč bychom na hrad Veveří jeli po souši, když se můžeme plavit vodní cestou.

Propast Macocha

Macocha, místo opředené pověstmi, místo spolu s Punkevní a dalšími jeskyněmi jistě nejznámější z celé oblasti Moravského krasu.  Právě od Punkevní jeskyně vede nahoru k propasti kabinková lanovka. My jsem se sem však vydali pěšky od jeskyně Balcarka. Možná je tato jeskyně v katastru obce Ostrov u Macochy méně známá a navštěvovaná, leží tak trochu od hlavního hemžení v  Moravském krasu. Přitom jen maličké odbočení autem nebo pěšky. O krásné krápníkové jeskyni Balcarka jsem psala minule, nyní již míříme na Macochu.

Jeskyně Balcarka

Na výšlap do Moravského krasu jsme se vydali vlakem z Brna s přesedáním na autobus v Blansku. Spojení perfektní, vystupujeme přímo u jeskyně, která se nachází na katastru obce Ostrov u Macochy v Jihomoravském kraji.

Než se odtud vydáme pěšky k propasti Macocha, prohlédneme si jeskyni Balcarka. 

ZOO Brno a koupání v přehradě

Bystrc, je část Brna, kde jsme byli ubytovaní a tak by byl asi hřích, kdybychom se nepodívali do ZOO, která je v této části města. Byl horký den a v plánu je tedy dopoledne ZOO a odpoledne koupání.

Přiznám na rovinu, že v této ZOO se toho moc nezměnilo od doby mého dětství. Možná bych neměla srovnávat, ale brzy po vstupu nás vítají klece a zvířata zalezlá před očima návštěvníků už hned ráno. Vůbec mne nebavilo fotit ta zvířata v odrbaných klecích. ještě že tu mají pandy červené, což je naše oblíbené zvířátko. 

Vidíte pandy? Spousta lidí se prošla kolem, jen se rozhlédli po výběhu a prý tu nic není. 

V komnatách zámku Rájec nad Svitavou

Nádherná prohlídka zámku, kterou nám zpříjemnila mladá průvodkyně. I na průvodci hodně záleží, jaké dojmy si ze zámku odnesete. Tato slečna uměla krásně mluvit, neodříkávala naučený text jako na kolovrátku. Díky ní nás historie vsála do sebe. Chcete-li pojďte se se mnou projít komnatami zámku Rájec nad Svitavou v Jihomoravském kraji. 

Rájec-Jestřebí

Projdeme se nyní městem Rájec-Jestřebí. Z vlakového nádraží se vydáme kolem rybníčku, protože je horko a ve stínu stromů u rybníka je určitě příjemněji. Stejně než dojdeme k zámku, který je uváděn jako zámek Rájec nad Svitavou, užijeme si rozpálených uliček dost a dost. Proto se rádi usadíme v restauraci "U Kopečků" a pak už je to kolem kostela na zámek kousek. 

Blansko

První výlet z Brna směřoval do Rájce-Jestřebí na zámek Rájec nad Svitavou, ale přece nemůžeme minout Blansko, které je při cestě. Ovšem při cestě vlakem. Naplánováno to bylo jednoduše. Nejprve jedeme do Blanska a pak budeme pokračovat do Rájce nad Svitavou, kde nás také zajímá  zámek. Hned po vystoupení z vlaku jsme se šli podívat do kostela, jestli bych "neulovila"  další varhany. To se mi podařilo a do sbírky přibil další kousek.

Pokračujeme přes město k zámku. 

Náměstí Wanklovo

Brno z archivu unavené babky

Proč unavené babky? Jakmile přestávám na výletě fotit, je se mnou zle. A když je to na dovolené a přece chci něco zdokumentovat, jsou to už jen zoufalé cvaky. Však sem se mohu ještě vrátit, říkám si vždycky. Horší je to ve vzdálených krajinách. Nyní tedy už jen pár takových střípků Rašínovou ulicí přes Moravské náměstí, dále Joštovou ulicí, Komenského náměstí a trochu oklikou přes Obilní trh na náměstí Mendlovo. Je sužující horko a už se jenom ploužíme. Z Mendlova náměstí nás do Bystrce doveze šalina. 

Varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Brně(29)

Oproti předloňské návštěvě Brna jsem tentokrát měla štěstí. Při jedné procházce se mi nabídly hned dvoje otevřené dveře kostelů a tak jsem  si mohla prohlídnout další varhany.

Varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Brně se mi líbily mnohem více než ty na Petrově. Také se mi podařilo získat nějaké informace o tomto skvostném nástroji. Je neuvěřitelné, že přežily tolik staletí.

Kostel sv. Jakuba Většího v Brně

Když jdeme kolem, tak proč nenakouknout. Z náměstí Svobody cestou na Moravské náměstí nemůžeme přehlédnout kostel sv. Jakuba Většího v těsné zástavbě Jakubského náměstí. Při první návštěvě jsme narazili na zavřené dveře, ale do Brna jsme se vypravili i podruhé asi za dva roky a kostel nás vítal s otevřenou náručí. 

Brno-náměstí Svobody

Pokračujeme v pěší procházce Brnem. Ze Zelného trhu jsme prošli kolem staré radnice s krokodýlem a jsme na náměstí Svobody. Zde každého určitě na první pohled upoutá tolik diskutovaný brněnský orloj. Mnozí ho přirovnávají k jisté mužské části těla, ale já si nemohu pomoci, vidím v něm zahalenou muslimskou ženu.  Středem náměstí projíždějí tramvaje. 

Koupel v ranní rose

Brno-Zelný trh

Parková železnice a Olympia Brno

Parková železnice v areálu obchodního centra Olympia, to je místo, které syna lákalo hned první den našeho pobytu v Brně.  Přechodným bydlištěm se nám na týden stal penzion v Bystrci nedaleko přehrady. Obchodní centrum Olympia je na opačném konci Brna, ale ani pro nás bezmotorové cestovatele to není veřejnou dopravou problém. 

Botanická zahrada v Táboře

Zahrada se nachází v areálu zemědělské školy. A já jsem si ji nenechala ujít jako tečku za naší návštěvou Tábora  nebo třešničku na  dortu této pěkné dovolené. Blíží se podvečer a v zahradě to krásně voní. 

Tábor-věž Kotnov, Bechyňská brána a podzemí

Syn se toužil podívat i do podzemí. Vydali jsme se tam moc brzy, výjimečně otevírali až později, jdeme se tedy podívat k Bechyňské bráně a hradu Kotnov.

Tábor-muzeum čokolády a marcipánu

Muzeum čokolády a marcipánu najdete v Kotnovské ulici v Táboře. Nejen, že se můžete rozplývat nad marcipánovými pohádkovými výjevy, můžete obdivovat modely aut či známé osobnosti i v životní velikosti.

Varhany v kostele sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou(60)

ZOO Hluboká nad Vltavou

Od zámku jsme sešli s kopečka dolů, kolem rybníků do zoologické zahrady. I tato je velmi pěkná. I když na mých fotkách najdete jen pár druhů zvířat, je tu bohatá sbírka hadů, ještěrů, opiček, ptáků, savců....Já jsem se nejvíce zdržela u medvědů a tygrů. V ZOO je i na konci prohlídky výborná restaurace, kde dostanete jídlo na porcelánových talířích. Není to jako jinde, kde se jí většinou z plastu nebo v poslední době z papírových talířků.  V klidu si tu můžeme odpočinout. 

Státní zámek Hluboká nad Vltavou

Z Tábora jsme se vypravili i do Hluboké nad Vltavou. Jednak je tam krásný zámek, který jsem navštívila naposledy jako dítě školou povinné a také ZOO. To už bude další zoologická zahrada, kterou navštívíme v rámci naší dovolené. Nyní se ale nejprve vydáme na zámek. Jeli jsme autobusem přes Týn nad Vltavou, kolem Temelína těsně pod chladícími věžemi. Při vystoupení z autobusu nás přivítali čápi na komíně hned naproti zastávky. Přijeli jsme brzy, zámek se ještě neotvírá, ale zahrady jsou otevřené mnohem dříve. 

Ze ZOO na plovárnu

Táborská ZOO je velmi příjemná zahrada, ovšem je horko, abnormální horko a sucho a tak nás to táhne na plovárnu. Ale chceme poznat i místo po pravém břehu Lužnice a tak spojíme dvě trasy v jednu a ze ZOO se vydáme pěšky dle mapy k Lužnici. Deštník se hodí, i když neprší. Mnohokrát osvědčeno. 

ZOO Tábor Větrovy

Do ZOO Větrovy jsme jeli autobusem. Nejprvej jsme zašli k rozhledně, ale byla zavřená, proto jsme na ni nelezli. cha cha naštěstí byla zavřená, proto jsme na ni nemuseli lézt. ZOO mne hodně překvapila. Čekala jsem malou obyčejnou ZOO ve srovnání s naší oblíbenou Lešnou. Ovšem Lešná mi nyní přijde přeplácaná přečančaná. Tady jsem si připadala opravdu  jako v přírodě se zvířaty. Nádhera a všem doporučuji.

Písecké domy

Pamětihodnosti města Písku už jsem docela podrobně představila, ale ještě bych se ráda zmínila o některých měšťanských domech.

Písek - městské opevnění

Písek byl založen v roce 1243 a jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.Nyní se podíváme k městským hradbám, tedy ke zbytkům hradeb. Město se snažilo zachovat co největší část. To je patrné i v zástavbě, kdy kamenná zeď je součástí domu. Do zbytků opevnění města byl vestavěn i Kronbergrův altán.

Elektrárna královského města Písku

Nyní se podíváme do nejstarší vodní elektrárny v Čechách. Z původního mlýna ji vystavěl a zprovoznil v roce 1887 František Křižík. Královské město Písek se tedy jako první mohlo pyšnit stálým veřejným elektrickým osvětlením.

Kamenný most a sochy z písku v Písku

Dnes se vydáme z Tábora do Písku. Aby nám nic z tohoto města neuniklo, mám předem připravený nejen plánek na mapě, ale trasu zanesenou i v navigaci.

Varhany v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bechyni (59)

Možná v poslední době nudím fotkami kostelů a varhan, ale nebojte,  ono to jednou skončí, protože to není tak jednoduché mnohdy se k vyfocení varhan dostat.  Při snaze vyfotit i varhany v klášterním kostele v Bechyni  jsem zažila i jistou dávku adrenalinu.  

Bechyně město a lázně

Známým není jen klášter spojený s františkány, ale i zámek jež Petr Vok z Rožmberka přestavěl z přemyslovského hradu. Ten jsme již navštívili.

Přes řeku Lužnici spojuje dva skalnaté břehy Duhový most z dvacátého století. Most je nejen zajímavou architektonickou stavbou, ale slouží zároveň automobilové i železniční dopravě. Tak pojďme dál. 

Bechyně zámek

Z Tábora do Bechyně.....jak jinak než Bobinkou. Vystoupili jsme o zastávku dříve, abychom si mohli vlak vyfotit na Duhovém mostě. Zažíná však pršet. Nedá se nic dělat, však máme deštníky.  Déšť nás doprovází až k zámku. 

Procházka Táborem

Poutní kostel Klokoty v Táboře

S přestupem v Praze jsme se z Valašska  plánovaně ocitli v Táboře ve 13  hodinou a hned jsme se šli ubytovat a pojíst z vlastních zásob. A podle plánu se jeli podívat do Klokot, kde je poutní kostel s možností prohlídek až do 16 hodin. 

Varhany v kostele Matky Boží Tábor Klokoty (57)

Dnes opět začínám uvedením dalšího kousku varhan do své sbírky. A hned poté představím krásné poutní místo, které jsme měli možnost navštívit hned první den naší loňské dovolené. 

Hrad Kámen - interiér

Nyní se projdeme hradem. Více informací si jistě zájemci najdou na internetu. Já nabízím jen pár, tedy více, fotek. ale zdaleka to není všechno, co můžete na hradě vidět. 

Hrad Kámen

Letošní dovolenou mám již naplánovánu  do nejmenšího detailu, ještě zbývá vytisknout mapy a jízdní řády veřejné dopravy a můžeme balit kufry.  A stejně jako loni jsem si nechala jeden den plánovaně neobsazený jako náhradní pro případ, že by nám špatné počasí zabránilo v plnění itineráře. Počasí nám loni  přálo a co tedy podniknout v posledním dni dovolené v Táboře?  Vozíme s sebou i notebook a tam jsme si našli hrad Kámen, kam nás spolehlivě může dovést i veřejná doprava. Začínám dovolenou posledním dnem? To proto, že právě v tomto dni jsme opustili Táborsko a vydali se do sousedního kraje Vysočina a tímto výletem bych prozatím zakončila své putování v tomto kraji. 

Varhany v kostele sv. Jakuba Většího ve Valašském Meziříčí (22)

Jednoho únorového dne jsem se vypravila opět fotit kostelík vedle zámku Kinských. Většinu roku je zavřený až na malé výjimky a špatně se fotí pro vzrostlé stromy. Před kostelem stálo služební auto nějaké firmy a to mi silně vadilo.  Ovšem napadla mne myšlenka, že bych mohla požádat dělníky, jestli se tam mohu podívat, že jsem tam nikdy nebyla. Dělníkům to nevadilo, ba bylo jim to srdečně jedno. Kostel se viditelně opravuje i uvnitř, nedávno mu byla opravena střecha a instalována nová zvonice. Až o kostelu budu psát, určitě uvidíte i fotky z náročné instalace zvonice. Nyní je to opět jen a jen o varhanách. 

Varhany v kostele sv. Jana Křtitele v Brně Bystrci (19)

V Brně Bystrci jsme byli ubytovaní poblíž tohoto kostela a většinou jsem ho viděla zavřený. Fotila jsem ho v různou denní dobu. Jednou jsme se vraceli z koupání u přehrady a vidím z kostela vycházet lidi. Asi konči mše. Odvážila jsem se foťákem  dovnitř, abych získala do své sbírky další skvostný nástroj. Podařilo se. 

Varhany v kostele sv. Martina v Blansku (18)

Do Blanska jsme přijeli hlavně kvůli zámku. No vlastně to bylo jen takové malé zastavení na cestě do Rajce Jestřebí. Když jsme vystoupili z vlku padl můj pohled na nedaleký kostel. Třeba budu mít štěstí a budu moci nahlédnout. je totiž neděle a v tuhle dobu by mohla být v kostele mše. Měla jsem štěstí, bylo právě chvíli před zahájením mše, někteří lidé ještě postávali venku. Osmělila jsem se a trochu se s foťákem rozhlédla po kostelní lodi. O samotném kostele možná více napíšu jindy, dneska mě zajímají hlavně varhany. 

Varhany v kostele Všech svatých v Rožnově p. Radhostěm (17)

V Rožnově pod Radhoštěm jsem vyfotila ještě jedny varhany do své foto sbírky. A to jsem si je musela skoro vydupat. Když jsme šli se synem okolo kostela, měli jsme ještě trochu času na plánovanou akci ve skanzenu a zastavili jsme se v pěkně upraveném parčíku kolem kostela, kde byl původně hřbitov. O tomto místě se zmíním v dalším článku, ale jak to souvisí s tím vydupáním? Před vchodem do kostela jsme se dověděli, že bude tento otevřen od 9-12 a od 13-17 hodin. Chtěla jsem chvíli počkat a pak teprve jít do skanzenu. S tím můj tvrdohlavý syn nesouhlasil a protestoval, že nestihneme zahájení mysliveckého dne. Když jsem později zjistila, že se skanzen otevírá v 9 hodin, ale zahájení akce až v 10 hodin, doslova jsem zuřila a měla jsem pokaženou náladu. Vydupala jsem si, že půjdeme dříve na oběd a já se pak ke kostelu do města vrátím. A tak se také stalo. musela jsem však projít ve vedru rozpáleným náměstím a měla jsem pocit, že nedojdu. Vdechovala jsem horký vzduch. Ve skanzenu jsou vzrostlé stromy a to horko jsme tak nevnímali. Ale zvládla jsem to a varhany jsem mohla vyfotit.

Varhany v kostele sv. Anny v rožnovském skanzenu (16)

Rožnovský skanzen je rozdělen do několika části. Dřevěné městečko, valašské dědina a mlýnská dolina. 

Dřevěnému městečku dominuje, jak jinak než dřevěný kostel. Tento kostel je přesnou kopií vyhořelého kostela ve Větřkovicích. Dneska vám ukážu hlavně varhany v tomto kostele, ale určitě se někdy budete moci kolem kostela   projít se mnou a posedět i v kostele samotném. Doufám, že vás navnadím i těmito malými fotografiemi.